Berberian Sound Studio

Gilderoy pracujúci ako zvukár v Anglicku, prichádza na základe pozvania do Talianska kde sa má v štúdiu Berberian podieľať na tvorbe nového hororu. Nič však nie je také jednoduché ako sa na prvý pohľad zdá. Ľahká práca so zvukovými efektami ho časom pripravujú o zdravý rozum ( asi ). Toľko "kriku" pre nič za nič. Oči plné sĺz som si utrel do vankúša a s čistým svedomím môžem povedať, že jediné čo ma "dokúsalo" od strachu, bola NUDA. Počas filmu som asi 5 krát zaspal. Film nezachránil ani slušný výber hercov, aj keď o nejakom extra výkone nemôže byť ani reč. Originálny nápad, hlboko zaostáva pred vyobrazením. Toto jednoznačne nie je film pre každého. S odretými ušami 2 hviezdy. Ale že s odretými!! - 30%. (18.03.2013)

Prazvláštny film, ktorý podivne balansuje medzi dokumentom a psycho-thrillerom/hororom, čo mu viac škodí ako pomáha. Prvá polovica je až priveľmi dokumentárne podaná – sledujeme zábery zo štúdia, ktoré nahráva zvuky do fitkívneho hororu. Bohužiaľ neprináša vôbec nič nové a popravde nie som si istý, čo tým chcel „dokument“ povedať, pretože to, že sa namiesto ľudského mäsa bodá nôž do kalerábu vedia už dávno všetci. Tie pomalé zábery na zeleninu a opakujúce sa kričiace tváre vyznejú maximálne do prázdna. Navyše zabíja to úmorná dĺžka, keďže toto (ne)dianie trvá takmer hodinu. V poslednej polhodinke sa film zázračne pokúša o mysterióznu psycho-story ala Lynch, ale čo z toho, keď ma to už po úmornej zdĺhavej hodine ani nezaujímalo a postavy mi boli ukradnuté. Určitý nápad a originalitu sa filmu nedá uprieť, ale 3/4 času som sa musel premáhať k sledovaniu. CELKOVO: 2* (04.01.2013)

Strickladovy expresionistické haluze. Vždy mě baví, a vždy mi v komplexnosti jejich podání něco chybí. Nějaké spojení jejich myšlenkového vyústění s realitou. Moct si dělat cokoliv je jistě tvůrčí labuž, ale film by měl být přes jakékoliv autorské úlety dělaný především pro diváka, který si v něm najde nějaké vlastní pravdy, pokušení, úzkosti, myšlenkové paralely atd. Proto to třeba Lynchovi prochází lépe. Berberian Sound Studio je o možném vlyvu zvukařské práce na psychiku zvukaře. O kolizi kultur v uměleckém vyjádřování se. Britská zdrženlivost a kultivovanost versus italský temperament a živočišnost. A krutost. Kdo máte přehled v hororech, znáte rozdíl mezi anglickou produkcí Hammeru a tvorbou italských řezníků... Strickland zde představuje slibný námět, navíc pro cinefily z atraktivního prostředí filmové postprodukce, vyvíjí příbě správnými cestami s rostoucím psychickým nátlakem, ale ve finále ho nedotáhne do uspokojivého climaxu. Nejvíce mě zde potěšila přítomnost hypnotických hereček z jeho pozdějších filmů. A samozřejmě pečlivě namíchaný, brutálně výrazný vícekanálový zvuk. (08.06.2020)

"It´s not horror film. This is a Santini´s film!" A tak nějak to ve skutečnosti je... BSS je vskutku podivná psychárna, na kterou se nekouká zrovna příjemně. Má dost melancholickou atmosféru, skoro až bizarní postavy a přes ten zajímavý námět i stagnující příběh, v němž není místo pro vysvětlovačky typu kdo, kdy nebo proč. Spíš je to pocitovka s líbivým audiovizuálem, co má blíž k dvojici Cattet/Forzani (výborná artovka Amer), než ke klasickému De Palmovi (tady se nabízí jeho Výstřel). Po celou dobu víte, že je něco špatně, jen nedokážete přijít na to co. Protože vy, jako odsunutý a do děje nevtáhnutý divák, vlastně nenahlédnete pod pokličku jakéhokoliv násilí. To pouze slyšíte v podobě křiku či zpracovávané zeleniny. Rozhodně zajímavý nápad, bohužel v mém případě se zcela míjí účinkem. Za pokus to ale stálo. (23.06.2013)

Snímek ukazující, jak se dělají zvuky, ruchy a postsynchrony k hororu, nemusí být zákonitě také horor, byť se docela nabízel. Gilderoy měl s režisérem i producentem neskutečnou trpělivost. Stále jsem čekal, kdy se jejich šikaně vzepře a oni zůstanou v tratolišti krve. Hlavně jde o zajímavý kousek s pohledem do zákulisí ve smyslu, jak se to dělá. Stále jsem přemýšlel, o jaký film šlo...Suspiria? Phenomena? Vzhledem ke Goblinovi jsem si tipoval Argenta, jehož vizáží i režisér tak trochu připomínal. Jenže kromě čarodějnické akademie se do toho začala míchat historie s inkvizicí a mučením čarodějnic, tudíž jsem došel pro sebe k závěru, že šlo o fiktivní film. Neukazovat, co se děje na plátně ve studiu, bylo sice chytré, ale já pořád čekal, kdy se alespoň kousek filmu objeví. Nakonec pár scén problesklo, ale raději bych viděl jiné. Jedna z působivých scén bylo prostoupení reality s filmem. Za srdce mne ale tenhle kousek nevzal... (11.11.2020)