Berberian Sound Studio

Nejdivnější (ne)horor roku. Děj by se dal shrnout do věty "Anglický soundmajstr Toby Jones odjíždí do obskurního italského zvukového studia pracovat na obskurním italském hororu obskurních italských tvůrců a začíná mu z toho mírně hrabat". Vyprávěcí struktura se navíc v poslední třetině začíná spolu s hrdinovou psychikou hroutit, takže původní normální bezdějovost se mění na skoro až lynchovskou bezdějovost. A stejně to svého diváka pohlcuje perfektní atmosférou, založenou takřka pouze na zvucích. Krvelační a lekuchtiví diváci jsou tady na špatné adrese. Ani pro mne to není typ hororu, na který bych se chtěl dívat často. Hodně zajímavé a osobité dílo to je, to bezesporu. Ale ohromený nejsem. 7/10 (30.12.2012)

Film, ktorý si zrejme pre uchopenie všetkého vyžaduje viaceré zhliadnutia. Na prvý krát som sa dokázal plne sústrediť viac menej iba na sexuálne motívy. Submisívny chlapík medzi talianskymi čávami, komandujúcich sexy herečky príkazmi, pripomínajúcich pasákov a prostitútky. Ako sa so situáciou vyrovná Jonesova postava? Bude vôbec schopná ozvučiť film, kde je žena trýznená a vraždená? Je táto práca iba o peniazoch? Strickland v treťom dejstve zachádza možno až príliš do tajomna/ absurdna až neuchopiteľnosti a niet divu, že aj inteligentí diváci môžu byť nakoniec rozčarovaní. Akoby chvíľami hovoril, že kto jeho film správne neinterpretuje, je sprostý. Ale BSS ubieha svižnejšie a bavil ma viac, ako ťažkopádne Motýle. (07.12.2016)

Gilderoy pracujúci ako zvukár v Anglicku, prichádza na základe pozvania do Talianska kde sa má v štúdiu Berberian podieľať na tvorbe nového hororu. Nič však nie je také jednoduché ako sa na prvý pohľad zdá. Ľahká práca so zvukovými efektami ho časom pripravujú o zdravý rozum ( asi ). Toľko "kriku" pre nič za nič. Oči plné sĺz som si utrel do vankúša a s čistým svedomím môžem povedať, že jediné čo ma "dokúsalo" od strachu, bola NUDA. Počas filmu som asi 5 krát zaspal. Film nezachránil ani slušný výber hercov, aj keď o nejakom extra výkone nemôže byť ani reč. Originálny nápad, hlboko zaostáva pred vyobrazením. Toto jednoznačne nie je film pre každého. S odretými ušami 2 hviezdy. Ale že s odretými!! - 30%. (18.03.2013)

Snímek ukazující, jak se dělají zvuky, ruchy a postsynchrony k hororu, nemusí být zákonitě také horor, byť se docela nabízel. Gilderoy měl s režisérem i producentem neskutečnou trpělivost. Stále jsem čekal, kdy se jejich šikaně vzepře a oni zůstanou v tratolišti krve. Hlavně jde o zajímavý kousek s pohledem do zákulisí ve smyslu, jak se to dělá. Stále jsem přemýšlel, o jaký film šlo...Suspiria? Phenomena? Vzhledem ke Goblinovi jsem si tipoval Argenta, jehož vizáží i režisér tak trochu připomínal. Jenže kromě čarodějnické akademie se do toho začala míchat historie s inkvizicí a mučením čarodějnic, tudíž jsem došel pro sebe k závěru, že šlo o fiktivní film. Neukazovat, co se děje na plátně ve studiu, bylo sice chytré, ale já pořád čekal, kdy se alespoň kousek filmu objeví. Nakonec pár scén problesklo, ale raději bych viděl jiné. Jedna z působivých scén bylo prostoupení reality s filmem. Za srdce mne ale tenhle kousek nevzal... (11.11.2020)

Hlávky květáku nikdy nebyly tak děsivé! Ostýchavý anglický mistr zvuku se zjevnou fixací na matku se ocitá v pramálo přívětivém prostředí nahrávacího studia plného sexuálně výkonných Italů. Zatímco čekáte, jestli vyprávění zvolí směr psychosexuálního thrilleru nebo gore hororu, začíná se odvíjet žánrově nezařaditelná óda na pohlcující moc giallo filmů (z nichž nevidíme nic, ale slyšíme všechno) a vy si s přibývajícími minutami uvědomujete, že tohle zvukové studio u těkání mezi skutečným hororem a pouhou hrou na něj setrvá až do konce. ___ Vzhledem k tomu, že jde o jakési giallo naruby, obrazem dovnitř, zvukem ven, jsme nuceni zapojovat představivost. Mnohem víc než při sledování standardní hororové produkce. Zesíleny jsou veškeré zvuky, kroků, klapotu psacího stroje i promítačky, kterou zas a znovu uvádí do chodu tajuplná ruka v černé rukavici. Ruka vraha? Jestli ano, kdo je vlastně vražděn, hlasivky trýzněných hereček? Co je vražedným nástrojem, zvuk? A hlavně – kdo je vrahem? Gilderoy, ten, kdo jako jediný vnímá, co zvuky skutečně vyjadřují a nechá se jimi natolik pohltit, že přestává být zřejmé, kdo promítá a kdo je promítán? Nebo prostě jen není dost sebejistou postavou (viz jeho neschopnost „spáchat“ sexuálně konotovaný zločin), aby setrval na filmovém pásu? Svůj hlas (přesněji zvuk) hrdina získává až poté, co se jedna z žen ocitne plně v jeho moci a z něj se stane skutečný SOUNDMASTER. Konečně získává kontrolu nad svou zvukovou stopou. ___ Jako scenárista Strickland snad až příliš sází na náznakovost a všeprostupující enigmatičnost. Hladkostí přechodů mezi scénami (zlověstný nápis SILENZIO funguje jako interpunkční znaménko) a atmosférou se ale tenhle striktně interiérový propad do spárů šílenství může směle poměřovat třeba se Spalovačem mrtvol (jediná exteriérová scéna představuje coby naprosto nečekaná surreálná vsuvka možná nejvíce šokující moment filmu). Se Spalovačem sdílí osazenstvo zvukového studia také výjimečný apetit (namísto věnečků a rakviček je nabízen čerstvě zmasakrovaný meloun) a smysl pro humor černý jako kouř ze spalovny (byť obsahově by se ke komparaci nabízely spíše filmy jako Rozhovor nebo Výstřel). ___ Přenesením důrazu z vizuálního na aurální (a tedy demystifikujícím upozorněním, co dělá moderní horory tak děsivými) jde o velmi originální, myšlenkově bohatý počin, který navíc se sluchátky na uších skýtá nepřeslechnutelný psycho zážitek, dávající vzpomenout na první diváckou zkušenost s Lynchem. Apendix: zaujalo-li vás podmanivé prostupování fikce a žité skutečnosti, doporučuji zhlédnout také v lecčem příbuzný kultovní španělský film Arrebato. A mimochodem – taky jste měli dojem, že režiséra Santiniho hraje Christoph Waltz? 90% Zajímavé komentáře: George Stobbart, ancientone (14.04.2015)