Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V lete roku 1683 pred brány Viedne dorazila tristotisícová armáda Osmanskej ríše, ktorej velil veľkovezír Kara Mustafa. Začalo sa obliehanie Viedne. Osud mesta sa po úteku cisára Leopolda stáva čoraz neistejším. Ak by Viedeň padla, osmanská armáda sa ľahko dostane až k Severnému moru či pred brány Ríma. Po mnohých týždňoch obliehania dochádza v dňoch 11. – 12. septembre 1683 k rozhodujúcej bitke, v ktorej sa váhy medzi víťazstvom a porážkou niekoľkokrát preklopia. V okamihu, keď všetko speje k víťazstvu armády osmanského veľkovezíra, dorazí na bojisko poľská armáda pod vedením kráľa Jána III. Sobieskiho. Poľské husárske vojsko zvedie vražedný boj, ktorý rozhodne nielen o osude cisárskeho mesta, ale aj celej Európy. (Incantator)

(více)

Recenze (63)

fragre 

všechny recenze uživatele

Snad je to opravdu znamení doby, že různé komixové šlaky mají perfektně zvládnutou formální a technickou stránku (stojí za nimi takové peníze, že si mohou dovolit prvotřídní techniku i tvůrce), zatímco film o bitvě, která zásadně ovlivnila dějiny přinejmenším střední Evropy, se musí spokojit s lacinou produkcí a průměrným režisérem. Prostě - formální stránka je taky důležitá, a její nezvládnutí sráží jakékoliv dílo. Zde ho srazila do kategorie B. Také bych čekal, že tam bude více o dlouhém obležení Vídně (namísto zdlouhavě natočené první půli filmu), a, abych si přihřál nacionální polívčičku, tedy i něco o činnosti Zdeňka Kašpara Kaplíře ze Sulevic, ale chápu, že je to polský film, takže je hlavně o polském vkladu. Též nejsou ani vzpomenuty Thökölyho křesťanské oddíly, bojjíci v tureckém vojsku, a oddíly muslimských spojenců polského krále. Jistě, nebyly rozhodujíci, ale jejich účast nabourává jednotnou ideologickou frontu. A nic o následném habsburském politikaření, které znechuceného Jana Sobieského vypudilo zpět do Polska, takže nedošlo k tomu, aby takové vítězství bylo využito k podstatnějšímu vytlačení Turků z Uher a Balkánu. Myslil jsem, že doby, kdy ideové zaměření rozhodovalo o umělecké hodnotě filmu jsou pryč, ale evidentně tomu tak není. Prostě, dílům jako Ohněm a mečem či Potopa to nesahá ani po první půlmetr filmu. ()

MikO_NR_1909 

všechny recenze uživatele

Na monumentálnu oslavu záchrany kresťanstva pred vpádom neúnavných moslimov veľmi útle, lacné filtráciou digitálu a nesmierne patetické. Film je určený pre konzervatívnu vetvu, ktorej v akejkoľvek forme neprekáža onen mechanický ideologický pud, nesúci jeho názov. Postavy nemajú žiaden motivátorsky pohnútok, je to zoskupené na tej asketickej báze, ktorá mi častokrát dosť vadí. I komparz, i vzťahové peripetie v stredne dlhých záberoch interiérov sú nevýrazné a zaujmú leda tak prašné a omamujúce vizuálne pomôcky, ktoré akiste stoja za nevšednosťou efektu, ktorý ale nevypovedá o kvalitách, skôr o zatarasení nedostatkov technickými vychytávkami. ()

Reklama

majo25 

všechny recenze uživatele

Povrchne spravený historický film, ktorý iba v rámcoch reflektuje historické reálie. Zápletka ala kresťanstvo versus islám ma neinteresuje, okrem toho Osmanská ríša mal množstvo pokusov skončiť s Európou, ako ju poznáme; nielen tento jediný v roku 1683. Hrá sa na niečo veľkolepé a to ho vlastne aj zráža dole. Remeselné spracovanie je slabšej kvality, čo sa prejavuje hlavne v efektoch - zabudnite na americkú či v poslednej dobe aj západoeurópsku kvalitu, dokonca aj turecký Fetih 1453 je na tom lepšie. Na druhej strane, obrazový filter veľa vecí zakryje, stredoveké mestá sú v podstate hodnoverne naanimované a akčný príbeh nenudí. ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

Martinelli už dokázal u Barbarossy, jak ty historáky "umí" a tady to jenom potvrdil. Trailer docela nalákal a navíc bitva u Vídně, jeden z nejzásadnějších momentů nejen evropských, ale i světových dějin, si nějaký film zasloužila. Ale ne takovýhle. Předně všechny historické postavy tu působí jako karikatury, přičemž nejhůře to odnesl císař Leopold, který zde je vykreslen jako zženštilý zbabělec. Jeho protipólem má být rázný Jan Sobieski, ale jakkoliv na něj Daniel Olbrychski typologicky sedl, působí polský král v jeho podání jako tupý buran. Za vše hovoří válečná porada, kdy Sobieski předestře "plán": "Vylezeme na kopec a vletíme na ně!" "Ale to nejde." "Ticho! Vylezeme na kopec a vletíme na ně. A já to povedu." Konec porady. Nakoukneme i do osmanského vojska a na jeho velitele Karu Mustafu, který zde v rámci objektivity není popsán jako úplný padouch, ale vychází s nálepkou lehce charismatického blbce. Mezi tím vším pobíhá pomatený mnich, ze kterého se Markovi z Aviana na nebesích nejspíš lehce orosilo čelo. Kapitolou samotnou je pak bitva. Já chápu, že chyběly prachy, ale nějaké přeci jen byly, tak radši udělám menší rvačku s uvěřitelnými efekty, než takovou směšnou polízanici s digitálním kouřem a vojáky padajícími jako Limberský ve vápně. Plus je na ztvárnění bitvy vidět, že Martinelli nemá ani potuchy, jak to tehdy, a nejen tehdy, probíhalo. Tak snad příště. 15% ()

argenson 

všechny recenze uživatele

O historii mám načteno celkem hodně, takže v první řadě mě dost rušila nesmyslně přehnaná důležitost úlohy Marka z Aviana. Střelenej mnich, kterej si mezi vymítáním ďábla a zázračným uzdravováním chorob odskakuje na zasedání státní rady, aby tam usměrňoval panovníky křesťanské Evropy, mi zaplevelil většinu filmu. Samotná bitva je opravdu úsměvná, ale politické pozadí ztvárněno snesitelně. Byť se těžko smiřuju s ufňukaným debílkem, do nějž zde byl degradován Leopold I. A podobně jako kolega fragre cítím absenci českého vojevůdce Zdeňka Kašpara Kaplíře, zatímco prostor opět nesmyslně důležité postavy tu dostal Evžen Savojský, kterýmu bylo tehdy 19 a byl rád, že se těsně před bitvou upíchl v německý armádě. Takže nedostatků to má dost, ale hodnotit musím z vděčnosti za první film k tématu. ()

Galerie (29)

Zajímavosti (3)

  • Režisér Renzo Martinelli kvůli kontroverznímu námětu film připravoval dlouhých 11 let. (AGAMENON)
  • Bitevní scény byly natáčeny v Călugăreni v Rumunsku. Na stejném místě byla 23. srpna 1595 svedena bitva, v níž valašský vládce Michal Chrabrý porazil mnohonásobně silnější osmanskou armádu vedenou Sinanem pašou. (AGAMENON)
  • Armáda Kara Mustafu Pašu nemala tristotisíc vojakov. V skutočnosti bol jej počet 138 až 170 tisíc vojakov, v ktorom sú už zarátané aj armády Tatarského Krymského chanátu a Uhorské vojsko Imricha Tököliho. Presný počet skúsených tureckých vojakov bol iba 50 tisíc, zvyšok boli neskúsení vojaci rôznych národností ako Rumuni, Moldavčania. Kara Mustafa, ako sa ukázalo neskôr, veľa vecí podcenil aj vo výbere armády. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama