Četník v New Yorku

Jednička se mi líbí o poznání víc, ale i zde je celá řada úžasně vtipných míst (třeba všechny scény s černošským taxikářem). Přesto na mě toto pokračování působí strašně zbytečným dojmem, přenesení starých známých postav do Ameriky mi prostě moc nesedí. Do absurdna je to dovedeno ve scéně, v níž se Cruchot setkává s jeptiškou z jedničky, která se čistě náhodou zrovna taky nachází v New Yorku (!). A třeba tu bizarní taneční sekvenci, v níž Cruchot zápasí s partou jakýchsi němých tanečníků o flákotu masa, už má hlava nepobírá zcela - v celém filmu působí jak pěst na oko a její smysl mi vážně uniká. Na můj vkus je zde navíc trochu moc uniforem a postav obecně - zvlášť ke konci už všechna ta uniformovaná škrobenost působí hodně únavně. Nepříjemný posun vnímám i v postavě samotného Cruchota - bylo-li ho možno v jedničce vnímat jako rtuťovitého výstředního pošuka, kterému nešlo upřít jisté osobité sympatie, v pokračování jsou umocněny jeho negativní rysy (především pak podlézavost vůči nadřízenému) a upozaděny ty sympatické - v tomto filmu mi je skoro protivný, stejně jako zbytek té jeho četnické partičky. Při sledování jsem se mimochodem nemohl ubránit dojmu, že jsou zde naznačeny určité latentní homoerotické vazby mezi jednotlivými četníky, především ve scénách v hotelu (společné poflakování u postele apod.). Kdybych nevěděl, že se Cruchot v dalším díle ožení, skoro bych si myslel, že je nepřiznaný gay, jehož homosexualita je pro něj zdrojem traumatizující úzkosti, kterou si kompenzuje svou přehnanou pedantností. Obecně bych řekl, že všechno, co na tomto filmu vnímám s nelibostí (nudná část na lodi), nebo mě přímo irituje (sekvence s psychoanalytikem), strčí do kapsy příšerný dabing - zrovna u tohoto filmu nemám problém napsat, že mi jeho český dabing přijde vážně strašný (mj. zabíjí veškerý humor plynoucí z početných konfrontací Francouzů a Američanů), a pozorovaný nesoulad pohybu rtů se slyšeným slovem je zde doslova bolestný. Pokud toto někdo nevidí, musí být vážně slepý - jinak si nedovedu vysvětlit, proč se z Filipovského dabingu udělala taková posvátná kráva. (23.06.2013)

Miestami mi to pripadá lepšie ako prvý diel. Stále je to vlastne len sled epizódiek, ale už mi nepripadali tak detinské. Vtip s neustále sa schovávajúcou dcérou alebo nonstop chorý Lefebvre ma rozosmiali. No a Funesovi stačí robiť grimasy a proste to je vtipné. Na druhej strane je stopáž prepálená a je tu viacero nudných epizódiek, ktoré majú čo najviac vystihnúť klišé o Amerike. Najmenej ma bavilo to WTF hudobné číslo. Takže výsledok je rovnako ako v prípade jednotky, mierny nadpriemer. 6/10. (07.12.2020)

Narychlo spíchnuté pokračování, které ještě možná má ucházející dějovou linku, jenže scénář její nápad nedokázal vůbec využít. Louis De Funés prokazuje, že ani sebelepší herec z bahna hloupý scénář nevytáhne. A v Četníkovy V New Yorku je scénář skutečně strašný. Zasmál jsem se asi dvakrát a to považuji u komedie za poměrně málo. Oproti prvnímu dílu je tenhle na druhé straně barikády, hrabivost hold nezmizí. (11.08.2005)

Druhý diel Žandára nesklamal. Ba naopak. Opäť komédia plná veľmi vtipných a komických scén tentoraz z New Yorku. Dôstojné pokračovanie Žandára zo St. Tropez, ponúka opäť skvelý humor Louis de Funèsa. Asi sa jedná o môj druhý najobľúbenejší diel série. V tomto filme u mňa jednoznačne vedie výučba angličtiny - zvlášť potom velitelovo: "My flowers are beautiful," to je úplne dokonalý. Ale páči sa mi aj skvelý černošský taxikár. Dej nie je rozhodne nudný, má zaujímavú zápletku a úžasnú pointu. Opäť skvelý dabing zaručuje skvelú zábavu. (21.02.2015)

Druhý diel svojim námetom mohol spraviť veľký prievan a kvalitou byť minimálne rovnocenným súperom prvého dielu. Prostredie New Yorku si doslova pýtalo lepšie hlášky a premyslenejší scenár, pretože toto bolo len tak narýchlo spísané na kolene. Maestro de Funès a jeho banda však vedia vyčariť úsmev na perách už len pohľadom na nich, a slovné prestrelky a anglicko-francúzske (české) prešmyčky sú dokonale trefné. 60%. (12.01.2014)