Zelňačka

Tak trochu Hrabalovsky pábitelský film o dvou starých vesničanech, kteří kromě si pití vína zpestřují podzim života vzpomínkami, zelňačkou a krásně melodickým prděním. Že zrovna tenhle zvuk přivolá mimozemšťany však netušili... Nejde o typickou Funèsovku, film je spíše posmutnělý ve stylu Michálkova Babího léta. "Je to moje zásluha, že seš dneska naživu. Kdybych nepouštěl větry, nejseš tu." http://www.youtube.com/watch?v=ZGXgXvovGs4 (11.06.2011)

Předposlední Funésův film se povedl. Příjemná oddychovka na jedno odpoledne. Výborná melodie, která mě každý den ráno probouzí z mobilního telefonu. Dva staříci prděním přivolají mimozemšťana z planety Ox, kterému zachutná polévka zelňačka. I když mě nechutná, tento film s jejím názvem jsem strávil dobře. Dále musím vyzdvihnout velmi pěkný obraz, ač je film natočen začátkem 80. let, působí to díky obrazu, jako by to bylo natočeno teprve nedávno. Škoda jen, že se film k nám do ČR dostal až po smrti Filipovského, protože dabing s Krampolem (není mu moc rozumět, protože se snaží až moc napodobovat Filipovského), nebo s Lábusem (ten ho nenapodobuje vůbec, ale i tak je to příšerné) stojí za starou bačkoru a někteým lidem to znechutí tak, že filmu dají menší hodnocení. (16.08.2008)

Parodie na život a sen o dokonalém světě skrz zelí a sci-fi. Taky jste už ty syntezátorové sci-fi motivy slyšeli v „mimozemšťanech“ ? Možná nemastné neslané, možná na Funese hodně sentimentu a melancholie, nikdy jsem této zelňačce nepřišel na chuť. Společenskou kritiku zvládají Francouzi v jiných filmech lépe, i když připouštím, asi ne tak nevtíravě dojemně jako Louis. Produkce: Films A2 (28.01.2017)

Neříkám, že je ten film špatný, ale zůstal na půli cesty, po které se vydal. Louis de Funés nám tu dokazuje, že není jenom vzteklý čertík z krabičky, ale pan herec. Pro něj samotného to bylo setkání s předlohou přítele Falleta a hlavně setkání s přítelem Jeanem Carmetem, se kterým nefilmoval 19 let. Jeho postava hraje na struny, na které si Louis brnkl už při Křidýlku. A navíc s Carmetem vytvořili rovnocenné melancholické duo, doplńované skvělým Jacquesem Villeretem. Ale chybou Zelňačky je režie Jeana Giraulta. Ten uměl výborně natočit bláznivé komedie, ale poetická komedie mu moc nesedla. Proto vás zamrzí, když dojde fekální humor. Navíc nevyužil možnosti ukázat krásy francouzského venkova a nový partner Fusésovy ženy by nemusel být motorkář. Ideálním režisérem Zelňačky by byl Jiří Menzel, z "komerčních" Francouzů bych vybral Yvese Roberta. Ten uměl natočit komedii s gagy (Velký blondýn s černou botou) i lyrické pagnolovské adaptace (Tatínkova sláva, Maminčin zámek). Na druhou stranu se Giraultovi povedl kontrast s moderní dobou. Ta stavba a pak ty atrakce, to jsou nejlepší scény. Když jsem však viděl českou televizní verzi, zjistil jsem, že jsme byli ochuzeni o bohatší zápletku se starostou a dalším kupcem. Jejich ideálními představiteli by byli Philippe Noiret a Michel Serrault (ať mi Marco Perrin promine). Kvůli zjištění, která adaptace byla lepší, si asi přečtu předlohu, už kvůli nejasnému závěru. Claude Gensac tu má ovšem nejpůvabnější roli své kariéry. Co se týče dabingu, nechápu jak Nova mohla dát postavám přezdívky Prďoch a Prcík. Dejte samozřejmě přednost Lábusovi před Krampolem, ale u mě zůstane nejlepším "pofilipovským" dabérem Jiří Císler. (23.01.2007)

Ve svém předposledním filmu Louis de Funés jímavě hraje starého, toršku potrhlého mužíčka, jehož (spolu s kamarádem - skvěle nahrávající Jean Carmet) pití vína, polévka a tento svět, řítící se někam úplně pryč, přivede až k uvažování o odletu na jinou planetu. Tragicky směšné. Pěkné. P.S. Louis už zde hraje jinak a i Jiří Lábus mistrovsky posouvá "hlasové herectví" také někam dál, je rozhodně lepší než Krampol, který to s tou drsností v hlase a vykrádáním Filipovského přehání tak, že mu není skoro vůbec rozumnět!!! Ovšem Louisova osobnost zastínila všechny aspekty českého znění. Bože, ten film je tak smutný. Tak krásně smutný... (07.08.2002)