poster

Kanály

  • Polsko

    Kanał

  • anglický

    They Loved Life

    (festivalový název)
  • slovenský

    Kanály

  • anglický

    Canal

Drama / Válečný

Polsko, 1957, 95 min

  • dwi
    ****

    I několik let po skončení druhé světové války byly vzpomínky na hrůzy a utrpení stále dost živé a A. Wajda brilantním filmařským umem tyto rány znovu rozjitřil. Navrací se do Varšavy roku 1944, kdy při místním povstání hrstky odvážlivců bojovaly proti početné německé přesile. Na pozadí jedné roty tak mapuje tuto smutnou historickou událost, přičemž se oprošťuje od jakéhokoliv patosu a k věci zaujímá střízlivé stanovisko. Klaustrofobní prostředí podzemních kanálů, kam byli hrdinové odboje nuceni se stáhnout, navozuje realistickou tíživou atmosféru, v níž režisér vypichuje vybičovanou psychiku demoralizovaných vojáků. Sklíčenost dobarvuje i neustále temným prostředím, kde v několika záběrech ani nezjistíme, co se pořádně děje. I přes tolik let, kolik uplynulo od jeho natočení, si stále udržuje statut, jenž ho řadí k nejvýznamnějším dílům polské filmové školy. O jeho kvalitách by mohlo vypovídat i to, že v roce 1957 získal na MFF v Cannes Stříbrnou palmu.(17.10.2004)

  • Anderton
    ****

    Kanály sú rovnomerne rozdelené na dve odlišné časti. Na časť tam vonku a na časť tam dole. Tá prvá je pravý vojnový film, tá druhá klaustrofobická "road movie" varšavskými kanálmi. A tiež aj zaujímavejšia a napínavejšia. Dôležitým postrehom je fakt, že Nemci tu sú nielen akési typické anonymné zlo, ale my ich počujeme iba prostredníctvom výstrelov a vôbec nevidíme. I keď aj tu si treba počkať na tú správnu chvíľu. Kanály sa preslávili aj úvodným komentárom, prezrádzajúcim záver filmu. Či je to dobré dramaturgické rozhodnutie, alebo vám to prekazí záverečné prekvapenie, je na každom individuálne. Jednotlivé vyústenia však v sebe skrývajú dostatok napätia a prekvapenia tak či tak.(25.7.2016)

  • Hwaelos
    ****

    Příběh je ve Wajdových Kanálech až na druhém místě a je to znát. Přes veškerou snahu vystříhat se patosu zůstávají postavy spíš načrtnuté a šablonovité. V první části filmu, odehrávající se nad zemí, je to patrné nejzřetelněji. Se sestupem do kanálu se ale dostavuje tísnivá a psychologicky hutná atmosféra, která se do diváka zakousne. Co je ovšem brilantní je práce s kamerou. Jízdy a švenky jsou nápaditě komponované a dokážou v jediném záběru předat velké množství informací o spoustě postav na různých místech. Ale i ve statických záběrech se zpravidla zaráz dějí rozličné věci v různých plánech, díky přeostřování se vyjevují překvapivé detaily apod. Skvělá ukázka filmařské práce a právem výstavní skříň polské filmové školy.(2.8.2016)

  • Bluntman
    **

    DPSK - to je má zkratka a heslo, které razím na LFŠ, znamenající "Do piči s kýči". Kanály jsou ukázkovým příkladem, typově špatně obsazené typy a v prvních minutách dokonce i hra na piáno! Krom styu, kamery a nasvícení tady opravdu není co oceňovat, protože i přes délku filmu se zdá, že trvá o půlhodiny dýl, scénář je přeplněn sentimentem a patosem k zblití, dialogy pak samy o sobě jsou k smíchu, nebýt to celé tak odporně schématické. Opravdu nenávidím filmy, které svůj veškerý dramatický potenciál odprásknou v prvních pár minutách tím, že nám řeknou, jak postavy dopadnou na konci - proč to pak celé sledovat, proboha? Zatímco aby atmosféra byla hustá a brodili bychom se spolu s hrdiny v těch výkalech a svrabu, tam přichází estetizování. Přeceňovaný kousek, který nespadá do úplného kanálního dna, odpadu, ale přesto je to ukázkovým příkladem sračky, nejenom proto, že hlavní hrdinové se brodí v kanálech.(24.7.2007)

  • Karlos80
    ***

    Velmi dobře, řemeslně natočený film o hrstce odbojářů kteří bojovali proti Němcům. Inu jak už ve svém příspěvku poznamenal uživatel dwi, film vznikl vlastně podle samotných režisérových skutečných vzpomínek z roku 1944 z okupované Varšavy. Jak moc jsem fandil na konci filmu veliteli Zadrovi (W. Gliński) který teprve až na konci vydařeného útěku společně poznává ještě s praporčíkem Kulou, že jsou vlastně jediní, kteří prošli složitým labyrintem spletitých chodeb kanálů. A který vlastně jako jediný znal tu správnou cestu tichem a plíživou temnotou. Poté se Zadra obrací a jde zpět - hledat zbloudilé. Jeden z mých dalších filmových zážitku. Wajda ve svém filmu líčí tragickou skutečnost boje za svobodu, která je ve filmu navíc podtržena takovým optickým až velmi akustickým ztvárněním.(17.9.2006)

  • - Velká část herců a členů štábu se v roce 1944 podílela na Varšavském povstání. (Mr.Hudson)

  • - Režisér Andrzej Wajda byl za války v odboji a několik scén vychází z jeho vlastních zkušeností. (Mr.Hudson)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace