Kanály
-
Kanał
-
They Loved Life
(festivalový název) -
Kanály
-
Canal
Drama / Válečný
Polsko, 1957, 95 min
Drama / Válečný
Polsko, 1957, 95 min
Bluntman
DPSK - to je má zkratka a heslo, které razím na LFŠ, znamenající "Do piči s kýči". Kanály jsou ukázkovým příkladem, typově špatně obsazené typy a v prvních minutách dokonce i hra na piáno! Krom styu, kamery a nasvícení tady opravdu není co oceňovat, protože i přes délku filmu se zdá, že trvá o půlhodiny dýl, scénář je přeplněn sentimentem a patosem k zblití, dialogy pak samy o sobě jsou k smíchu, nebýt to celé tak odporně schématické. Opravdu nenávidím filmy, které svůj veškerý dramatický potenciál odprásknou v prvních pár minutách tím, že nám řeknou, jak postavy dopadnou na konci - proč to pak celé sledovat, proboha? Zatímco aby atmosféra byla hustá a brodili bychom se spolu s hrdiny v těch výkalech a svrabu, tam přichází estetizování. Přeceňovaný kousek, který nespadá do úplného kanálního dna, odpadu, ale přesto je to ukázkovým příkladem sračky, nejenom proto, že hlavní hrdinové se brodí v kanálech.(24.7.2007)
gogo76
Toto sú hrdinovia nášho príbehu. Sledujte ich pozorne. Toto sú posledné hodiny ich života... A.Wajda so svojim komorným príbehom z obdobia posledných dní Waršavského povstania už v 57.roku dokázal to, čo nedokážu niektorí filmári ani dnes. Po úvodných minútach, kde sa blisnú zaujímavé scény zničenej Waršavy, prichádza trošku menej záživných 15. min., kde mi trošku brnkal na nervy pianista. Po jeho disharmonickej umeleckej vložke prichádza nemecký útok a naši hrdinovia sú pred presilou nútení ísť cez kanály Waršavy. Práve tam film ponúka silné momenty, ktoré vyvolávajú klaustrofobické pocity. Od začiatku je jasné, že hrdinovia neprežijú, takže nie je dôležité kto, ale ako a kde. Pekný záver a dočkáme sa aj pre Čechov a Slovákov nechcene vtipných hlášok typu: "Šukam ce caly džeň." (hľadám ťa celý deň...) 80%.(13.9.2009)
Aidan
Wajdův památník varšavským povstalcům. První půlhodina působí trochu moc strojeně a pateticky, ale následné bloudění v kanálech už nepříjemně zalézá pod kůži. Režisér stačí hned na začátku celého příběhu prozradit, jak hrdinové skončí, takže se nad vším děním vznáší zvláštní osudová, bezvýchodná nálada. No děs. Některé výtečné filmy člověk nechce vidět dvakrát.(8.11.2008)
giblma
"Tohle jsou naši hrdinové. Dobře si je prohlédněte. Jsou to poslední chvíle jejich života." Polský heroismus říznutý upřímností italského neorealismu jakožto jeden ze základních pilířů polské filmové školy. Zbytečný útěk smrdutými kanály dantovského pekla, i přes velké množství postav dostatečně prokreslené charaktery. To vše je ještě zdůrazněno Wajdowou expresivitou a vršením scén s patřičně promyšleným emočním účinkem. // Na podruhé pět hvězd. Pětatřicítka je prostě pětatřicítka, já sem se ani chvilinku nenudila a kámoši vylezli ze sálu patřičně zdrblí.(8.1.2012)
Vitex
Celou dobu jsem musel mylest na Bressona - co by s takovou látkou udělal autor filmu K smrti odsouzený uprchl ? Měl jsem totiž pocit, že za vše, co film přinese, může scénář či předloha a že opravdu "přímosných" režijních postupů je tam poskrovnu. K tomu je film zbytečně přecpán hudbou, která jistě měla podtrhovat dramatickou atmosféru, ale spíše atmosféru kazí - myslím, že klaustrofobické pocity prosté ticho navodí lépe než symfonický orchestr. Přesto je to ale velký zážitek. Především scéna u mříže a vůbec celý závěr jsou velmi silné. Dávám plný počet, ale stejně se nemůžu zbavit pocitu, že film mohl být ještě mnohem mnohem lepší.(21.9.2006)