Reklama

Reklama

Príbeh skupiny povstalcov, ktorí sú - ako všetci obyvatelia obklúčenej Waršavy - nútení k úteku cez bludiská varšavských kanálov. (andykovac)

Videa (1)

Trailer

Recenze (47)

Djkoma 

všechny recenze uživatele

Andrzej Wajda se dotýká ve filmu Kanály osobního tématu poláků a to boje za svou svobodu v druhé světové válce, která pro Polsko celkově byla velmi zničující. Krom mladičkého Romana Polanskiho jsou pro mě ve filmu poměrně neznámí herci, ale to nic neubírá na jejich kvalitě, která se prohlubuje s plynoucím filmem. Je těžko uvěřitelné, ale podle mě je 95 minut pro film trochu moc. Tento příběh je jednoduchý a v druhé půlce velmi stereotypní a trochu nepřehledný. Hudba ve filmu moc není a cestování skupinky vojáků, která se postupně rozdělí na tři a vy je střídavě sledujete, se stává sledování stále dokola podobných míst. Příjemným překvapením pro mě byla postava, kterou hraje Teresa Berezowska. Blonďatá krasavice, která po celý film září a nejen díky barvě svých vlasů. Od začátku je řečeno, jak postavy skončí a trochu to ubírá na překvapení, které se vytrácí po prvních vteřinách a jen sledujeme a čekáme jak se všechny smrti stanou. Docela škoda, ale i tak jsou Kanály velmi silný snímek o lidech, kteří zažili období lidstva, které se s ničím nedá srovnávat. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Velmi dobře, řemeslně natočený film o hrstce odbojářů kteří bojovali proti Němcům. Inu jak už ve svém příspěvku poznamenal uživatel dwi, film vznikl vlastně podle samotných režisérových skutečných vzpomínek z roku 1944 z okupované Varšavy. Jak moc jsem fandil na konci filmu veliteli Zadrovi (W. Gliński) který teprve až na konci vydařeného útěku společně poznává ještě s praporčíkem Kulou, že jsou vlastně jediní, kteří prošli složitým labyrintem spletitých chodeb kanálů. A který vlastně jako jediný znal tu správnou cestu tichem a plíživou temnotou. Poté se Zadra obrací a jde zpět - hledat zbloudilé. Jeden z mých dalších filmových zážitku. Wajda ve svém filmu líčí tragickou skutečnost boje za svobodu, která je ve filmu navíc podtržena takovým optickým až velmi akustickým ztvárněním. ()

Reklama

dwi 

všechny recenze uživatele

I několik let po skončení druhé světové války byly vzpomínky na hrůzy a utrpení stále dost živé a A. Wajda brilantním filmařským umem tyto rány znovu rozjitřil. Navrací se do Varšavy roku 1944, kdy při místním povstání hrstky odvážlivců bojovaly proti početné německé přesile. Na pozadí jedné roty tak mapuje tuto smutnou historickou událost, přičemž se oprošťuje od jakéhokoliv patosu a k věci zaujímá střízlivé stanovisko. Klaustrofobní prostředí podzemních kanálů, kam byli hrdinové odboje nuceni se stáhnout, navozuje realistickou tíživou atmosféru, v níž režisér vypichuje vybičovanou psychiku demoralizovaných vojáků. Sklíčenost dobarvuje i neustále temným prostředím, kde v několika záběrech ani nezjistíme, co se pořádně děje. I přes tolik let, kolik uplynulo od jeho natočení, si stále udržuje statut, jenž ho řadí k nejvýznamnějším dílům polské filmové školy. O jeho kvalitách by mohlo vypovídat i to, že v roce 1957 získal na MFF v Cannes Stříbrnou palmu. ()

ORIN 

všechny recenze uživatele

Film Kanály natočený v době, kdy byla polská kinematografie téměř neznámá, vypráví tragický příběh odbojářů během Varšavského povstání v roce 1944. Snímek je součástí volné válečné trilogie, ve které se Wajda snaží zpochybnit polské hrdinství a vysvětlit poválečnou ztrátu hodnot tehdejší generace. Film, který je zpočátku veden v dokumentárním, až reportážním stylu, by se dal rozdělit na dvě poloviny. Nadzemí - Podzemí. První část je plná dlouhých realistických záběrů, zejména na Varšavské ruiny. Druhá, podzemní část je pak velice ponurá, plná naturalistických záběrů, zvuků a šumů. Mé vnímání filmu tak nabírá až děsivého rozměru. Nevyhnutelně se blížící smrt. Stísněný prostor. Strach. Nejistota. Křik. Ticho. Tma. Prostě vynikající film "Pana režiséra". ()

Hellboy 

všechny recenze uživatele

Vyznění filmu je maximálně depresivní – celé Varšavské povstání je samozřejmě utopeno v krvi. Není překvapením (a snad ani spoilerem), že hrdinové tohoto filmu vesměs pomřou... nebo se dá jejich smrt brzy očekávat. Zajímavé je to, že Němci zde nejsou vykreslováni tak démonicky, jak by mohli být, vzhledem k tomu, že během povstání naprosto nemilosrdně vraždili i civilisty; ženy i děti. A ještě překvapivěji působí to, že se zde Wajda strefuje do samotných Poláků. Snímek působí příběhem i zpracováním velmi realisticky - vliv italského neorealismu je naprosto zřetelný. Kromě toho vycházel Jerzy Stawiński při psaní scénáře z vlastních zážitků z války. Druhým inspiračním vlivem byl německý expresionismus, který se zase promítl do způsobu nasvícení. Jedná se o nepříliš známou, ale (hlavně teda pro Poláky:) dost důležitou kapitolu dějin, která si takto kvalitní filmové zpracování zasloužila. Kanály nejsou geniální, ale na svou dobu se jedná o pozoruhodný počin. Bluntmane: Nenávidíš filmy, "které svůj veškerý dramatický potenciál odprásknou v prvních pár minutách tím, že nám řeknou, jak postavy dopadnou na konci"? Já to cítím podobně, jedná se v podstatě o spoilerování ze strany tvůrců, ale argumentovat tak u historického filmu, jehož děj (i přes, jak říkáš, patetické dialogy) poměrně věrně rekonstruuje události Evropských dějin 20. století je trochu na hlavu. Jo a film je "sračka, nejen proto, že v nich brodí hlavní hrdinové"? Jak úžasně vtipný postřeh. ()

Galerie (21)

Zajímavosti (2)

  • Velká část herců a členů štábu se v roce 1944 podílela na Varšavském povstání. (Mr.Hudson)
  • Režisér Andrzej Wajda byl za války v odboji a několik scén vychází z jeho vlastních zkušeností. (Mr.Hudson)

Reklama

Reklama