Nevěra

Zvláštny film, ktorý mal na to dopadnúť lepšie, takto je na hrane 70% a človek len uvažuje, či dať priemer alebo hodnotenie zvýšiť. Veľmi dobre rozohraná partia okolo nevery a následnej vraždy. Už tu vidím ale nevysvetlené veci. Prečo policajná vyšetrovateľka vyšetrovala prípad tak ako vyšetrovala? V podstate som čakal krimi drámu, ktorá bude mať vzťahový a psychologický presah, ale práve táto línia prešla len tak. Celkovo to konanie postáv je až príliš chladné, niekedy bez života, ľahostajne, ako by sa ani nestali vážne veci, emócie chýbajú. Prichádzajú aj prestrihy o niekoľko rokov neskôr, ale kým divák na to príde prejde pekných pár minút. Páčil sa mi kardiologický symbolický koniec na konci, ale keby to film uchopil za dramatickejšiu či citovejšiu formu, určite mohol byť špičkou. (14.10.2021)

Všechno se to vyvíjí celkem logicky, i když jsou některé věci až příliš naznačené. Obsah z České televize však popisuje jen první část, ale když kriminální komisařka přetrhne mužovo přiznání a žádá na něm polibek, přestával jsem filmu rozumět. A vyvrcholilo to ve chvíli, kdy lékařka muže v lese na silnici odmítne, vrhá se do houští, kde má připravené převlečení a rázem se ocitá u svého nového manžela o pěkných pár let později, neboť se záhy setká se svým bývalým milencem, který už má zase pětiletého syna. Na divadelním prkně by se takováto proměna dala snést, ale nikoliv ve filmu. A nějaká myšlenka toho filmu uniká... Rusové mě tentokrát zklamali. (28.04.2018)

... vábí, svádí k bezohlednosti. Každým úderem spaluje vystavěné mosty. Rus/k/á avantýra. Rozdvojená intimita. Roztříštěná identita. Zhoubné světlo, které projelo po tváři. Smrtelné in flagranti. Když vás srdce zradí, toho druhého zabolí. Dva, kteří to vědí. Dva, kteří to tutlají. Cizoložství je skvrna na manželství, nesmývatelná. Partnerská slabina, falzem citu živená. Vztahová arytmie, /c/hladem polibků rosená. (30.04.2017)

Vcelku bežne pri prechádzkach ruskými brezovými lesmi narazí človek na prakticky nepozerateľné filmy. Máme tu do činenia s klasickým fenoménom nevery, ktorého význam sa podľa mňa pri ničení vzťahov značne preceňuje. Pomalšie tempo mi obvykle neprekáža, tentoraz však neviedlo k želanému efektu. Ryšavá líška Franziska Petri, ktorú režiséri neustále tlačia do ruských filmov, mi nepripadala nijako úžasná, skôr naopak odpudivá. Ale izba 769 a celkovo tento horský hotel (hoci už mierne ošumelý) mal správnu atmosféru a dal by sa tam isto stráviť príjemný víkend. Priemer. (30.09.2021)

Zprvu jsem si tak říkal: "Ááá, tady se někdo zdá se tak trochu zhlédl v italské nové vlně...". Celý úvod mi děsně připomínal něco staršího černobílého od Antonioniho - dialogy, herecké projevy i celkový režijní styl. Postupně jsem ale začal ve stále podivnějším ději trochu plavat a byl jsem ve strašným stresu že film vůbec nepochopím a co k němu v tom případě potom napíšu. Ba ne, kecám, je mi to buřt. Ruský filmy mám rád právě pro jejich specifickou atmosféru a často nejednoznačnou filmovou řeč a obého se mi dostalo vrchovatě. Krásná německá zrzka s kočičíma očima v hlavní roli, lehce vyšinutá policajtka s vizáží mladé baby Jagy ve vedlejší, všeprostupující zádumčivost, venku sychravý podzim (už se těším na podzim!), několik mile bizarních okamžiků (otec a syn u večeře po matčině smrti, zrzka na pohřbu, smích v podchodu), ovšem nejlepší scéna byla nečekaná bouračka na autobusové zastávce v úvodu, která mi na pár vteřin docela vyrazila dech a musel jsem si jí vícekrát zopakovat. (28.08.2019)