Obsahy(1)
V komorním dramatu podle původní rozhlasové hry Petera Karvaše se ocitáme v bytě pana Hofera (Otakar Brousek) během nastávající noci. V tuto dobu se k němu dostaví nečekaný návštěvník (Vladimír Ráž), jenž se zajímá o jeho minulost v koncentračním táboře. Od těchto událostí už uplynulo téměř 50 let, přesto se zdá, že i obyvatele bytu okrádají o klidný spánek. Během rozhovoru vychází najevo, že pan Hofer měl co do činění s umisťováním vězňů do transportů, v němž privilegovaná skupina byla nahrazována jinými osobami. Mezi oběťmi této výměny, za níž však nestály zištné či osobní zájmy, byla i návštěvníkova matka. Mezi starými muži se rozhoří konflikt, z něhož vyplývají otázky mravních postojů v mezních situacích a odpovědnosti. (Česká televize)
(více)Recenze (12)
Takhle pos*at dobrý scénář, to je hrozný. Kamera a celkově celá dramaturgie byly hodně nezvládnuté. A ta hudba? Totální odpad!!! Vůbec se k inscenaci nehodila, vlastně ani nevím, k čemu by se tyhle zrůdné pazvuky (nebo jak to nazvat) hodily. Naopak herecké výkony obou protagonistů tuto inscenaci zachraňují a dávají ji jistou vážnost, kterou se ale za každou cenu snaží podkopat ty příšerné podkresy Michala Davida. ()
......čakal som veľké drama na malom priestore....žiaľ.....napriek kvalitným hercom sklamanie.Prečo: ? námet by ešte bol fajn,ale herecké výkony boli-nno môj dojem - rozpačitý...hlavne V.Ráž miestami až prehrával a ani O.Brousek -i keď herecky bol lepší- sa nejako moc nesnažil.... a tá hudba to dorazila. ()
Noční návštěva aneb dialog dvou mužů, kteří byli poznamenaní koncentračním táborem. Oba mají své důvody. Jeden se jimi brání, druhý obviňuje a žádá vysvětlení. A obojí jsou logické. Pochopit můžete oba ale který má vlastně pravdu a kdo má právo to rozhodnout? Těžko říct. Nikdo z nás si hrůzu koncentráku neumí ani z poloviny představit, takže soudit nelze. Samozřejmě, že Vladimír Ráž cítí právem křivdu. Na kupčení se životy je třeba žaludek. Ten pan Hofer evidentně měl, ale bylo jeho počínání vlastně k něčemu? Zdá se, že ne. Oba herci jsou kvalitní a dnes již legendární, ale ta hudba byl totální úlet, který pokazil celou inscenaci. ()
Karvašova původní rozhlasová hra je brilantním dialogem dvou mužů o hodnotách lidského života a práva rozhodovat o něm. K tomu, aby byl rozehrán dokonalý psychologický a názorový souboj autorovi stačí minimální prostor a pouze dvě postavy. Síla výpovědi potom spočívá v propracovaných dialozích. A samozřejmě na hereckém mistrovství, v tomto případě Otakara Brouska a Vladimíra Ráže. Škoda, že tak vynikající dílo kazí zcela nevhodná hudba (Michal David), která se sem absolutně nehodí. ()
Jistě zajímavý námět, ovšem scénář trpí řadou slabin, které snižují věrohodnost jednání obou postav, což jen do určité míry mohly zachraňovat jinak výborné výkony obou protagonistů. Nepomáhá ani zcela nevhodná hudba. Ovšem nastolené otázky stojí za zamyšlení a odpovědi ani nemohou být jednoznačné. V tom je film přínosný. ()
Galerie (4)
Zajímavosti (1)
- Ve stejném roce (1990) byla Karvašova hra natočena také ve slovenském rozhlase s Karolem Machatou a Júliusem Pántikem. (Marthos)
Reklama