Samuraj

Povedená kriminálka, kterou tahne cool Alain Delon v roli nájemného zabijáka. Jeho uhrančivý pohled a baloňák jsou dvě věci, které mi z filmu nejvíce utkví v hlavě společně s perfektní naháněcí scénou z metra. Francouzské kriminálky mám velmi rád a v detektivním žánru patří mezi to nejlepší (obvzláště od 60. do 80. let). Za pochvalu stojí hlavě atmosféra, která je budována pečlivě a plně mne pohltila a nedopřála mi se od snímku odpoutat. Zatím vše jen chválím, ale pátou hvězdičku mi brání dát značné, řekl bych, až do očí bijící nelogičnosti. Hlavně jsem nepochopil, proč se po vraždě nezbavil baloňáku :). Každopádně další z řady brilantních francouzských kriminálek, která stojí za zkouknutí....... (21.08.2008)

[SPOJLER] Samuraj. Hrdy, tvrdy, mlcanlivy, riadiaci sa neoblomnymi pravidlami, plniaci svoju pracu vzdy na 100%. Tento samuraj mal vsak tu smolu, ze sa nenarodil v stredovekom japonsku, ale v uliciach velkomesta. To ho odsudilo na cestu osameleho vlka. Zostava nepochopeny a od kazdeho si drzi odstup. Domovom je prenho prazdny byt, linky metra a jeho jediny spolocnik je vtacik v klietke. Stale vsak neochvejne nasleduje svoju cestu a ked spravi chybu, vie, ze musi zaplati smrtou. Smrt je vsak tak ci tak cielom jeho cesty. Zomriet ako samuraj.(10/10) (01.08.2008)

Uznávam, film má svoj osobitý štýl, či je to ale dobre, to už je druhá otázka. Pokiaľ Melvillovým hlavným cieľom bolo filmovo vystihnúť nudu, samotu a prázdnotu hlavného hrdinu, tak si myslím, že sa mu to podarilo tak dokonale, že sa to dokonca prenieslo aj do mojich pocitov voči filmu samotnému. Navyše myšlienka spodobnenia so samurajským kódexom cti dodala tejto téme pekný glanc. Ale čo z toho, keď spôsob akým to bolo podané divákovi by sa dal opísať iba jediným slovom - nuda, ale príšerná. Nudilo ma tu úplne všetko. Od šedivej réžie, cez extrémne tiché scénky, v ktorých sa často nehovorilo aj dlhé minúty (pritom ani obraz toho veľa neponúkol), až po samotnú postavu Jefa Costella (A. Delon), ktorý si po celý čas vystačil iba s jediným neutrálnym výrazom na tvári, baloňáčikom (neskôr kabát), klobúkom a prechádzkami s rukami vo vreckách rýchlosťou naspeedovaného Clúnyho (čiže vychádzková chôdza). Sem tam niečo povedal, sem tam si dal rukavice... to všetko s výrazom ako keby mu práve do tváre vstrekli botulotoxín. Až na jednu scénu bitky s protivníkom tu hlavná postava nepredviedla zhola nič. No proste v každom smere nuda, nuda, nuda... 50/100 (20.05.2016)

Dlho som váhal, či mám tomuto zvláštnemu filmu nadeliť obligátne tri hviezdičky alebo ísť s hodnotením vyššie. Bol to veľmi nezvyčajný film. Žiadna štandardná kriminálka francúzsko-talianskej školy. Úsporné dialógy, zošednuté farby, dobre zvolená hudba, nevábny byt, minimum akcie, komplikované úniky pred sledovaním, masové nasadenie polície a dobových sledovacích prostriedkov, kanárika a ritualizovaný koniec. To všetko do seba zapadalo a malo to vopred daný zmysel. Je to kriminálka, ktorá zaujme napriek pomerne jednoduchému deju a príliš zdĺhavému tempu. (15.12.2016)

Alain Delon v úsporném režimu mě zaujal, sledovala jsem každý jeho pohyb, každý nezúčastněný pohled, no a mohla jsem na něm oči nechat, líbil se mi. Asi mám slabost pro málomluvné muže, vlastně já žádné v reálu neznám. Tedy k filmu.. osamělý zabiják v kriminálním dramatu, které je studené jako led, si mě získal od prvních záběrů, evidentně nejsem duševně v pořádku, vím o tom. Splněný úkol, odměnou kulka, vyšetřování vraždy, šaráda s policií, ptáček v kleci. Závěr předčil moje očekávání + krásná hudba (zejména mě oslovila půvabná pianistka Cathy Rosier), takže u mě velmi dobrý, stručně řečeno nádherně potemnělá atmosférická pecka. (04.09.2019)