Jsem nesmělý, ale léčím se

Příručka pro nesmělé. Pierre Richard se na mém žebříčku nejoblíbenějších komiků nikdy neprodere na nejvyšší příčky, obsazené prvoligovými štamgasty (de Funés, Matthau, Sellers...), na můj vkus je moc italský. Mnohem víc si ho cením jako gagmana, tvůrce. Tato jeho komedie patří na jednu stranu k nejslabším z hlediska scénáře (tomu vážně neříkám souvislý příběh), na stranu druhou k nejlepším co do účinnosti gagů. Scéna s petanquem ("Ten chlap na mě čumí!"), nákup spodního prádla, napodobování hosta v restauraci... I když se zatvrdíte a řeknete, že se takovým kravinám smát nebudete, za chvíli vám začnou cukat koutky, scéna vygraduje ad absurdum a pokud se nerozřehtáte, změřte si puls. Jsou zkrátka komedie, které nesplňují teoretická pravidla, ale prakticky jsou k zešílení vtipné. 70% (04.11.2005)

Je suis timide... mais je me soigne som videl spolu so Spencerovym kultom Pari e Dispari a pre mna to bol nezabudnutelny vecer. Hlasky nezabudnutelne, Kamen Richard sa preslavil praveze blaznivymi komediami potrhlych chlapikov, staci vediet, ze to ma i odvratenu stranu - Richard sa rozisiel v zlom s urcitymi clenmi rodiny - neradi ho videli v udajnom strapnovani sa. Richard sa komediam proste rozumie, vidno, ze je komedialny megatalent. 100 % (16.06.2015)

Tenhle film je sice o Looserovi, ale není to americká komedie, kde se hrdina stane na konci Rambem. Citlivý mladý muž, který je zakřiklý a všeho se bojí. Kvůli své vytoužené udělá cokoliv. Musím zde vyzdvihnout hlavně nezapomenutelnou hudbu !!! Také scéna s mytím nádobí je sice vtipná, ale jak tam přijde vedoucí kuchyně a snaží se pošlapat Richardovo mytí je místy nechutná (snaží se z člověka zcela odebrat jeho úctu ). (20.08.2008)

"Jak jsem měl té mladé ženě s neodolatelným úsměvem vysvětit, že jí nemůžu propůjčit své tělo, protože mé srdce patří, celé a beze zbytku, jiné milované bytosti." Já jsem taky nesmělý, ale neléčím se a jsem naštvaný, protože na nás, nesmělé kretény, čekají krásky jen ve filmu. Na druhou stranu jsem přející, tak jsem Pierrovi přál, aby na něj Agnes upřela svůj znuděný pohled. Jinak jsem to ovšem prokoukl - byla to finta. Vůbec nešlo o Agnes. Šlo o to, aby mě Pierre s Aldem pobavili. A to se jim podařilo skvěle. Zejména při cvičení č. 12: Umění vyvést jiného z míry. (19.01.2019)

Asi nejlepší richardovka, která kdy vznikla. Má příběh sice prostý, ale neskutečně vtipný. Chechtal jsem se u něj téměř nonstop - když zrovna ne scéně, která běžela na plátně, tak alespoň těm předtím. A směju se ještě teď. Ona je to totiž neskutečná komedie, takhle má prostě vypadat film po francouzsku. Scény v kuchyni s talíři, s loďkou nebo hned ty úvodní jsou ale sakra nezapomenutelné. Mám Pierra Richarda rád a filmů s ním jsem viděl už docela dost, ale ani u jednoho jsem se nesmál tak, jako u tohoto. Navíc Pierrovi skvěle sekunduje Aldo Maccione, další výborný herec. Doporučuji všem milovníkům klasických francouzských komedií, je jedna z těch vůbec nejlepších. 100%. (17.07.2012)