Reklama

Reklama

Nalevo od výtahu

  • Francie À gauche en sortant de l'ascenseur (více)
Trailer

Obsahy(1)

Ve francouzské situační komedii režiséra Edouarda Molinara Nalevo od výtahu hraje Pierre Richard výtvarníka - tichého, klidného, plachého a spořádaného muže, kterého má konečně, po celých měsících tajného zbožňování, navštívit v bytě vdaná Florence. Decentní setkání se však v důsledku náhod a nedorozumění, vznikajících kvůli chorobně žárlivému sousedovi a jeho mladičké manželce, mění ve sled zdánlivě absurdních situací. Všechno začne, jako v mnoha dobrých komediích zabouchnutými dveřmi. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (156)

Azurovydrak 

všechny recenze uživatele

Povedená francouzská komedie, kde se celá zápletka točí vlastně jen kolem zabouchávání jedněch a těch samých dveří. Nejsem žádný velký fanda Pierra Richarda ale tahle postava mu opravdu sedla. Střídá se tu odlehčený a i vážný tón v těch správných intervalech a pokud bylo cílem tohoto filmu dosáhnout toho, že se budu opravdu cítit trapně i za postavy, tak toho dosáhl. Kromě typického francouzského humoru jsou tu i typicky pohledné francouzské herečky (Cottencon, Beart), nejhezčí od Sophie Marceau v Statečném srdci. 80% ()

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Umím si tuhle komedii představit jako skvělé divadlo. Na prknech, co znamenají svět a se skvělými herci, by mohlo jít o velmi kvalitní podívanou. Tak kvalitní, jakou nám připravili autoři tohoto snímku. Pierre Richard těžil vždy hlavně z toho, že sám o sobě vypadal komediálně. K tomu přidal velký herecký talent a máme komedie, které díky němu stoupají o desítky procent. Myslím, že ani jeho kolegové se ale nemají za co stydět. Vzhledem k složitosti děje a hlavně dialogů se jedná o dost dobrý herecký koncert. Celé to tvoří de facto jednoduchou zápletku, zašmodrchanou ale takovým způsobem a do takové absurdity, že je to velká zábava. Maximum dávám jen díky jednomu záporu, který shledávám já. Je hodně vidět, jak některé dialogy chtěli scénárista vyšperkovat do absolutoria, ale někde zkrátka jeho třešnička na dortu tak vtipná není. Zkrátka, někdy by chtělo ubrat, jinde přidat. Ale já se bavil, nejen proto, že mám hlavního herce moc rád. Řeklo by se, že jeden byt, jedna chodba a dokola se opakující motiv žárlivosti nemůže stačit. Tihle mistři klasické francouzské komedie ale dokazují opak. A dělají to jak jinak než mistrovsky. ()

Reklama

dopitak 

všechny recenze uživatele

Výborný dabing (ČT, 1994) dělá z téhle milé divadelní aktovky zábavnou šarádu, které dominuje verbální nešika Richard skvěle zmáknutý Petrem Olivou. Budete se asi divit, ale nejméně zábavná mi přišla část s vysvětlováním záměny pistolí a zapalovače nechápavému strážníkovi. Herecky film ovládá zabejčilý výraz Richarda Bohringera, ke kterému se kupodivu po chvilce navykání docela dobře hodí hlas Ladislava Mrkvičky. Film zkrášluje přítomnost velmi půvabné Emmanuelly, která se pozornému oku ukáže i (lehce) nahoře bez. Obdivovat budete i nádherný apartmán. ()

kingik 

všechny recenze uživatele

Jeden výtah, Pierre Richard, Richard Bohringer, Emanuelle Béart a divadelní aranžmá. Pierre Richard je jako vždy dokonalý. Richard Bohringer je jako žárlivý manžel dokonalý. Emanuelle Béart jako vilná a mírně naivní mladá manželka je dokonalá, věčně bouchající dveře od bytu jsou poměrně dobrý a zároveň vděčný nápad, ale zvolený minimalismus, který v sobě nezapře divadelní předlohu, se po nějaké době omrzí a film pak ztrácí spád i vtip. I tak jde o milou komedii, která se snaží upřímně pobavit. Francouzské komedie vždycky měly svou kvalitu. Tahle je trošičku fádní až obyčejná. 60% ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Další z komediálních filmů, který mě vždy dobře pobaví a zažene chmury. A Molinaro opět rozjíždí příběh, kde nedorozumění přináší zmatky a šílenosti, ve kterých se nakonec nevyzná nikdo z účastněných. Všechno graduje v emocích a živočišných pudech, aby se touha po životě vydrala ven. Malíř Yann Ducoudray (dobrý Pierre Richard) má jasný plán, který dostává ránu za ránou ihned od svého počátku. Snaží se balancovat na nebezpečné a ostré hraně, ze které ho každou chvilku strhnou nenechavé, prosebné i výhružné ruce ostatních. Tuto hru rozdmýchává především maniodepresivní dvojice sousedů Boris (skvělý Richard Bohringer) a Eva (dobrá a půvabná Emmanuelle Béart). Střídavě žárlí, citově vydírají, opouštějí a vyhrožují jeden druhému. Do jejich až sadistických hrátek je zapleten nejen nebohý malíř, ale i všichni, kdo se ho rozhodnou toho dne navštívit. Z dalších rolí: objekt romantické touhy malíře Florence Arnaud (šarmantní Fanny Cottençon), ztepilá palma a tancující uklízečka Marilda (Martine Maximin), malířův přítel Jean-Yves (Jean-Michel Dupuis), zvědavý manžel André Arnaud (Pierre Vernier), a zmatení policisté (Eric Blanc a Michel Creton). A tak se řádí. Prosí se, škemrá se, bojuje se, utíká se, střílí se, přelézá se přes balkon, vypadává se, křičí se, padá se, lamentuje se, a hlavně se miluje. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (4)

  • V titulkoch na konci filmu sú ako posledná hlavná úloha uvedené dvere. (Autogram)
  • Vedle dveří od bytu je uvedeno 6A, ale ve chvíli, kdy přichází policisté, je možné všimnout si označení 9A. (Rosalinda)
  • Automobil, který patří příteli Yanna (Jean-Michel Dupuis), je Mercedes-Benz 450 SL, vyráběný během let 1971 - 1980. (epicride)

Reklama

Reklama