Druhý dech

Již od samého začátku víte kdo je, kdo a co můžete v zásadě v ději čekat, ale přesně v okamžiku když jsem viděl u tohoto filmu ta jména, už jsem se těšil na dobrou hereckou partu. Alespoň vám jich pár připomenu, Lino Ventura, Michel Constantin. Klasické moudro, že není malých rolí, zde platí dvojnásob, protože Michel Constantin zde podává taktéž vynikající výkon. Snímek má dobře vygradovanou zápletku a kulisa noir mu jednoznačně sluší. Není proto divu, že veskrze napínavý film vás vrátí do zlatých časů francouzské kinematografie. Z uvedeného vyplývá, že řeč filmového obrazu přebije mnohé americké filmové gangsterské formáty, které se na rozdíl od tohoto filmu často utápí bezúčelné brutalitě. Proto si myslím, že Druhý dech je natočen velmi kultivovaně. A pokud máte rádi černobílou filmovou klasiku tak vřele doporučuji. Co dodat, snad jen, že tento příběh je údajně volně inspirován skutečnou zločineckou postavou z podsvětí. (05.06.2014)

Poctivá francouzská gangsterka v níž se vše odehrává až příliš strojově, dokumentaristicky a bez emocí, které jsou zastoupeny pouze díky Christine "Manouche" Fabréga. Ano, mafiáni jsou drsní chlapíci a tak veškeré své spory řeší o to rázněji a s chladnou samozřejmostí. Prohnilý pragmatický svět, se špetkami cti, ve kterém se ani policajtovi nedá fandit. (26.11.2015)

Melville popouštějící uzdu svému smyslu pro ticho a  drsný, leč nevyhnutelný závěr. Poprvé jsem viděl Venturu v podobné roli, tedy jako antihrdinu, který na konci nestojí na stupních vítězů a jeho jindy tak dokonalá tvář spravedlivého tu dostává masku nemilosrdného zabijáka, přesto si opět jeho postava zachovává záviděníhodnou čest a i přes jeho krutost s ním nelze nesoucítit. Několik scén je pak přímo dechberoucích, třeba dlouhá a  tichem přetékající úvodní pasáž s útěkem z vězení či drsné a mrazivě tiché! přepadení ozbrojeného konvoje. Přes dvě a půl hodiny hypnoticky přitažlivé pětihvězdičkové filmové krásy. (14.12.2021)

Na Melvilla se koukám hlavně kvůli Lino Venturovi, kterého mám rád od dětství (či jinošství, zkráta po pubertě); Lino hraje vždy ty drsné, nekompromisní typy, ale přitom (možná navíc) je to typ důvěryhodně otcovský. Tenhle film mně nicméně nesednul, možná pouze neuzaujal. Možná právě porovnání s "Armáda stínů", to poskakovalo po všech čtyřech.... Byl jsem dneska u hajnýho na Brušovci, protože jsou velké mrazy, pobíhá jim po pokoji (mají jeden velký) parta dvoutýdenních kozlíků - svoji potřebu pohyblivých obrázků jsem ukojil asi už tam... (04.03.2018)

Romány José Giovanniho byly u filmařů velmi oblíbené. Možná je fascinovala jeho minulost vraha a jeho následný pobyt ve vězení, možná jsou tak dobré, nevím. Druhý Dech je inspirován skutečným zločincem Auguste Mélou. Melville se snaží ději dát punc opravdovosti a po většinu stopáže se mu to daří. I když vlastně jde zase o mytologii zločinu, která s realitou nemá nic moc společného. Venturův Gu nemá minulost a tak jeho sestup do pekla není až tak emočně silný, jak by asi měl být. (10.10.2021)