Motýl na rameni

Esencia filmu zmaru. Tak typického pre taliansko francúzske produkcie 70. a 80. rokov 20. storočia. Čím sa táto séria filmov o hrdinoch, ktorí sa zaplietli do kriminálno - špionážno - pašeráckych hier mafií a tajných služieb, riadených zhora, vlastne prihovárala divákovi? Nehas čo Ťa nepáli. Pretože: aj tak nič nepochopíš a akonáhle sa začneš zaujímať čímsi viac ako vlastnými záležitosťami, pohoríš. Takže drž líniu a ústa na zámok. Ak nepočúvnaeš čaká Ťa: paranoia, psychiatria, ignorácia políciou, márna snaha o zmysluplné poskladanie nezložiteľnej skladačky a umlčanie. Nechaj len hrať hráčov podsvetia a moci svoje hry a nestaraj sa, lebo dostaneš po papuli. Tak silno, že sa už nevstaneš. 70 %. (21.01.2014)

Otevřel dveře, které neměl, aby se posléze probudil do špatného snu. Ba co hůř, ona je to realita...Nebýt si dobře vědom, nesporných hereckých kvalit a úsporných výrazových prostředků Lina Ventury, silně bych tvůrce podezíral, že ani jemu samotnému, nedali přečíst scénář a divák i ústřední hrdina, tak byli postaveny na startovní čáře, hned vedle sebe, aby iluze naprosté zmatečnosti, nabyla dokonalosti. Takhle příjemně tápat, i po více než šedesáti minutách, nebývá divák každý den svědkem. A byť se posléze ukazuje, že příběh je o poznání prostší, než se tváří, (i) díky závěru, nesnažícím se za každou cenu šokovat (Shyamalane, dívej se a uč) a který je „pouhým“ vyústěním minut předcházejích, se i uspokojivě (pravda, jak pro koho) uzavírá. 75% [Hlavní důvody, proč snímek shlédnout? Lino Ventura a TA atmosféra. Někdy ke spokojenosti, byť ne bezvýhradné, stačí „tak málo“]. (28.01.2014)

Já jsem z toho byla celou dobu jelen jako Roland, ale byla jsem tak šíleně zvědavá, jak se to všechno rozmotá a vyjasní, že jsem se od Rolanda v dychtivém očekávání ani nehnula. Výborná atmosféra, skvělý Lino Ventura, ale proč, co, kdo jsou oni ..........smysl toho všeho? - Moje první setkání s Jacquesem Derayem je pro mě přímo výzvou, abych se mu podívala trochu víc na zoubek. (10.08.2013)

Moj prvy film od Jacques de Ray-a. V hlavnej roli sa predstavil Vino Lentura, ktory sa zamotava do coraz zlozitejsieho a komplikovanejsieho klbka udalosti. Film ma hodne z noiru, ale to este automaticky neznamena, ze ide o kvalitnu vec. Tocili sa totiz aj priemerne noir-y. Pravdupovediac, francuzske noir-y vobec nemam rad, pre mna je stale najlepsi europsky noir 3rd Man s Wellesom. A za rok 1978 by som dal urcite vyssie The medusa Touch s mojim oblubencom Richardom Burtonom. 69 % (21.01.2014)

Už postarší Ventura (dosť kontrastný voči svojej mladej filmovej manželke) v mysteriózne ladenom trileri. Atmosféra ani tempo nie sú nijako výrazne, napriek tomu to až tak nevadí. Zaujímavý je námet, ktorý skrýva potenciál - záhada strieda záhadu, vražda strieda vraždu a divák čaká na rozuzlenie a odkrytie všetkých týchto záhad. Bohužiaľ, to sa nedostavuje, čo kazí celkový dojem z filmu. Všetko je zametené pod koberec, akoby sa nechumelilo a je koniec. (23.03.2019)