Režie:
Lenny AbrahamsonKamera:
James MatherHudba:
Stephen RennicksHrají:
Michael Fassbender, Maggie Gyllenhaal, Domhnall Gleeson, Tess Harper, Scoot McNairy, Hayley Derryberry, Matthew Page, Travis Hammer, François Civil (více)Obsahy(1)
Uznávaný irský režisér Lenny Abrahamson navazuje na své oceněné snímky originální komedií o rádoby muzikantovi Jonovi (Domhnall Gleeson), který zjistí, že si ukousl větší sousto, než na jaké stačí, když se přidá k avantgardní popové kapele vedené tajemným a záhadným Frankem (Michael Fassbender), hudebním géniem, který se schovává za obří umělou hlavu, a jeho děsivou kolegyní Clarou (Maggie Gyllenhaal). (AČFK)
(více)Videa (3)
Recenze (231)
O alternativní hudbě a vyšinutých postavách s nepříjemnou dávkou podvědomého mainstreamu. Možnosti, které film nabízel a které projevil jen v několika málo momentech, mohly dílo posunout do kategorii mnohem větší ujetosti a nestravitelnosti. Přestože cením, že Domhnall Gleeson teď herecky stoupá přímo vertikálně, tady mi dost chybělo, že jeho postava nemá psychologicky propracované pojetí, které by ukázalo, proč vedl skupinu do záhuby. Že by to byla postava komplexnější, která by částečně chtěla uskupení rozložit, ačkoliv ho obdivuje. Jenomže tady se to stane jen tak mimoděk, jako náhoda, která ani nemá dramatický potenciál. A tak se stalo a vůbec to nezanechalo dojem. ()
Fassbender s papierovou hlavou, spieva a hrá v polohe, v akej sa doteraz ešte neukázal. Tento netradičný film má výborný nápad a rozbeh, zo začiatku som sa uchechtávala vkuse, po nástupe tragickejšej roviny všetko akoby stratilo šťavu a pár vtipných scén už nezachránilo fakt, že to celé akosi klesá na duchu. Domhnall Gleeson sa geniálne hodí do podobných lúzerských rolí, od čias Harryho Pottera z neho vyrástol zaujímavý a zapamätatelný typ herca. Nebyť množstva hluchých miest, dalo by sa z toho vyťažiť ešte viac, no i takto som spokojná. ()
Rád bych tento komentář věnoval nonetovi, kapele Cry of shits a vzpomínce na jejich jediný koncert. Konečně mi došlo, že nejde ani tak o tu hudbu, ale o onen tvůrčí proces. Prožívání něčeho, objevování nového. Díky za ten jedinečný (zřejmě neopakovatelný) zážitek. Frankovi Soronprfbs jsou pohlcení tvořením, dokonalostí a snaha vytvořit ono amorfní "něco jiného" diváka snadno vtáhne a excentrický frontman v podání Michaela Fassbendera balancuje mezi genialitou a duševně chorým uvažováním. Vodící, sociálně vysíťovaná, linka symbolizovaná twítováním hlavního destruktora Domhnalla Gleesona mezitím stíhá reflektovat ubohý stav dnešního kulturního chápání. Prostředek filmu má své opodstatnění, ale děj tím strašně trpí = není tak zábavný. Závěr skočí rovnýma nohama do depresivního psychologického dramatu, kde Fassbender předvádí něco neuvěřitelného a ve své kariéře ojedinělého. Přerod z extroverta do introverta je ponurý i když je závěr poměrně optimistický s poselstvím, že tohle všechno má smysl. Abrahamsonovi se podařilo natočit skvělý, lehce nevyvážený paradokument se svébytným stylem. Pro čtenáře FullMoonu téměř povinnost. Čirá kreativita. ()
Frank je neuvěřitelně příjemné komediální drama, které umí být veselé i dojemné zároveň. Abrahamson dokázal vytvořit díky svérázné skvadře dobře vybraných herců a svému svobodnému myšlení něco tak pohodového, že snad větší pohodu neznám. Domnhall Gleeson poslední dobou rozdává talent na všechny strany a hodně rychle se zařazuje k mým oblíbeným hercům, kde je samozřejmě i můj favorit Michael Fassbender alias Frank, který by se dal označit jako nejkontroverznější postava tohoto snímku. Už jen to, jakou zdejší skupina vytváří hudbu je značkou toho, že je tento film jako z nějaké vzdálené mírumilovné planety. Prostě skvělý zážitek. Scénu s Frankovým the most likeable songem ever jsem si pustila už asi sedmkrát. ()
Ťažká haluz tento film a ťažká aj na hodnotenie a to preto lebo aj okolo nás môžu byť ľudia čo majú nápad, ale pre niečo ho nedokážu uskutočniť. Frank je jeden z tých filmov čo majú síce napísané, že sú komédia, ale moc sa tu nenasmejete. Skôr film ako celkom vyznieva ako komédia a tak samozrejme aj zopár situácii na zasmiatie sa nájde (ja si teraz spomeniem len na jednu a to na tú v jakuzi - čo asi nie je spoiler, keď nepoviem čo sa tam dialo). Hlavný hrdina Domhnall Gleeson pôsobí ako nezrelí mladík čo nevie čo má skôr urobiť, ale chce byť čo najskôr slávny a preto sa pridá k bande "psychopatov" a to doslova, že každá jedna postava v skupine tvorcov hudby je trocha na hlavu. Postava čo hrala Maggie Gyllenhaal (Clara) sa mi najviac páčila, lebo bola tak nezdravo na hlavu a tiež to pani herečka dobre zahrala. Ako som už povedal keď chcete film, na ktorom sa budete stále smiať toto nie je on, ale celkové vyznenie filmu na komédiu/drámu sedí. ()
Galerie (87)
Photo © Magnolia Pictures
Zajímavosti (6)
- Film se natáčel v Hrabství Wicklow na východě Irska, v Dublinu a v Novém Mexiku v roce 2013. (geklon)
- Frank je inspirovaný životem a smrtí Franka Sidebottoma, alter egem muzikanta Chrise Sieveye, ale i hudebníky, jako jsou Daniel Johnston a kapitán Beefheart, kteří měli ve své době pověst hudebních outsiderů a undergroundových podivínů. (geklon)
- Jon Ronson, který napsal scénář k filmu, byl součástí kapely Sidebottom. Děj začal psát jako adaptaci deníku této kapely. Později se rozhodl pro fiktivní příběh, který na kapelu kolem Chrise Sieveye odkazuje především papírovou hlavou hlavní hrdiny. (geklon)
Reklama