Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V plicním sanatoriu prožívají pacienti své drobné osudy. Ale ne všichni se ke svému onemocnění staví odpovědně. Třeba mladičký student se zamiluje, milenci dokonce podniknou tajný let, avšak mládencův stav se kvůli tomu pronikavě zhorší. (oficiální text distributora)

Recenze (17)

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Citlivý psychologický snímek z prostředí plicního sanatoria, jehož osou je prohlubující se milostný vztah dvou mladých lidí, které nemoc vyřadila z běžného světa a uvrhla do svíravého mikrokosmu nevyplnitelných přání a tužeb. Jejich příběh je doplňován dramaty dalších pacientů, věrohodně psychologicky vykreslených (skvělí Lohniský, Sovák a Kopecký); případná úsměvnost či banálnost některých epizod až mrazí. Tísnivá nemocniční atmosféra je podána velmi účinně, na čemž má podíl i bohatě rozvinutý kontrast mezi ní a dočasnou (a tedy i bolestnou) svobodou, které milenci dosahují na nedělním výletě do Prahy. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Sny na neděli je velmi zdařile natočené filmové drama. Silnou stránkou jsou herecké výkony. Kamera krouží v pečlivě naaranžovaných obrazech a vyzařuje vznešenou a podmanivou symfonii ze svého středu do celkové lyrické atmosféry stísněnosti, strachu a naděje. Komunistickou ideologií se film naštěstí vůbec nezabývá a před očima se odtajňují vnitřní nejistoty i sny nedobrovolných souchotinářů. Kde jinde lze více toužit po životě a jeho krásách, když ne v zajetí vážné nemoci v odloučení společenského života. Hlavní ženskou postavou je začínající učitelka Jana Holečková (zajímavá Alena Vránová) ve své bezprostřední radosti, opatrné lásce v cudnosti a rozpačité stydlivosti. Hlavní mužskou postavou je student průmyslovky Jindra Valenta (dobrý Eduard Cupák) ve znuděné strnulosti a silném chtíči po nepřeberných životních radostech v čele s královskou perlou, jež nazývá se láska. Pocitová i tělesná. Ta chvějící svíravost je lékem i nebezpečným jedem zároveň. Nejsmutnější postavou příběhu je pacient Josef Tůma (dobrý Václav Lohniský) ve své nepolevující víře v uzdravení, blahodárné činorodosti i v touze po společnosti v osamělosti strachu z neodvratného konce. Z dalších rolí: otcovsky laskavý primář sanatoria (příjemný Martin Růžek), z uvěznění nemocnice prchající ženatý muž Franta Farták (sympatický Jiří Sovák), energický vypravěč a ochotník Voves (zajímavý Miloš Kopecký), či neurotický režisér ochotnického představení (Zdeněk Hodr). Ta výpověď beznaděje z přítomnosti kosící smrtky a spalující neutuchající žár obyčejného života je nejsilnější ve svých kontrastech obrazů, světel, stínů i počasí. Smrt, láska, radost a strach. Promarnit se nesmí žádná chvilka. ()

Reklama

Marthos 

všechny recenze uživatele

Zajímavá kombinace příběhu a žánru. Co všechno je člověk schopen oběovat lásce. Někdy i život. Vhled do prostředí plicního sanatoria pokládám za výjimečný, stejně jako lidský přístup lékařů k pacientům (v roce 1959!). Melancholie romantické zápletky Cupáka a Vránové vytváří nádhernou konstelaci k tragédii umírajících. Vynikající Martin Růžek a Václav Lohniský. Zbytečně zapomenutý film, který osloví i dnes. ()

topi 

všechny recenze uživatele

Příběh z léčebny plicních onemocnění, ve kterém důvěryhodně předvádí herecké výkony Martin Růžek jako primář sanatoria, Jiří Sovák, Miloš Kopecký a zejména Václav Lohniský jako pacienti léčebny. Filmu by prospělo lepší vyprávění a rozvinutí děje i dalších postav. Takhle to vyznělo jako skládačka různých osudů v docela rychlém tempu. Určitě ale snímek, který stojí za povšimnutí. Hudba Jiřího Srnky v některých momentech zazněla hodně deprimující a dotvořila tak stísněnou a smrtí nasáklou atmosféru. ()

raroh 

všechny recenze uživatele

Teda oficiální text distributora, to je něco - zakuklená agitka, aby si lidi vážili socialistického zravotnictví. Kdo to ve filmu hledá, jistě to v něm najde, ale mně přijde název jednoznačný - Sny na neděli - kdy člověk sní o jiném životě, než jaký nabízí léčebna. Navíc film obsahuje poetiku všedního dne, která tak oživila českou a ruskou kinematografii konce 50. let. Na mě filmy této éry dýchají takovým životním elánem a vysokou profesionalitou provedení, že vždy žasnu. ()

Galerie (4)

Zajímavosti (1)

  • Režisér Václav Gajer a scénárista filmu Ota Hofman poznali prostředí plicního sanatoria sami jako pacienti. (Teres)

Reklama

Reklama