Nástrahy velkoměsta

Prostoduchá slátanina coby říčný tok skečů s tu a tam více či méně povedeným vtipem, víceméně však jako celek vcelku bez pointy... ;o) Jako film pak přijatelné snad jen s jakousi mozek zatmívající nostalgií po nástrahách konzumní kultury onoho orwellovského roku naší tehdy bezvýchodné normalizační doby... :-/ ...Takže i já se s lehkým údivem ptám, co tu na čsfd lidičky blbnete, řadit tímhle velkohodnocením onu slátaninu po bok třeba funésovek či když tak i jiných skvělých komedií z oné doby... (?) (14.03.2007)

Uloha ako stvorena pre Fantozziho, ale aj Renato Pozzetto sa do tejto ulohy skvele hodil a ako klasicky smoliar tu aj on zazil spustu situacii, na ktorich som sa nasmial. Napriklad hned v uvodnej scene chudak kohut - budicek, strihanie nechtov na nohach, uschnuty chlieb a mnoho dalsich, ktore este nasledovali v meste. Je to jedna z mojich najoblubenejsich komedii z detstva a vidiet, ze aj dnes som sa na nej rovnako pobavil. ________ Renato Pozzetto - (Artemio) +++ Massimo Serato - (Rower) +++ Enzo Cannavale - (Slepý muz) +++ Donna Osterbuhr - (Angela) +++ Clara Colosimo - (Giovanna - Artemiova matka) +++ Renato D'Amore - (Fabbro) +++ Massimo Boldi - (Severino Cicerchia) +++ Hudba: Detto Mariano +++ (20.06.2011)

Podařená komedie s velkým množstvím skvělých gagů a (ne)zapomenutelných situací a hlášek (u mě vede všechno, co souvisí s rezidencí). Celou záležitost mi ale strašně shazuje závěr. Skutečnost, že se postava ve filmu rozhodne úplně jinak, než bych se rozhodl já a to rozhodnutí ovlivní celý následující život, u mě zaručeně způsobí dlouhotrvající depku, na kterou nemají ani avantgardní režiséři :-). Subjektivním pohledem to vidím objektivně na čtyři, ale jsou tu i nějaké další nepříliš snadno vysvětlitelné antipatie. (28.01.2007)

Byl jsem unavený a líný, a nechtělo se mi na nic myslet. Rozpoložení díváka v okamžiku dívání se na film, je nejspíš důležitější, než se běžně předpokládá. - A pokud byl Artemio obyčejný vesnický balík (jak by se dal přeložit název filmu, který se tak vztahuje více k vesnici než k městu), pak si z venkova přinesl do města mimořádně pozitivní vlastnosti (zvláště v kontrastu s jeho partnerkou Angelou), které mu nejen umožňovaly přežít, ale i začlenit se do městské společnosti (byt, povolání, byť neúspěšná, kontakt s druhými,...), a sám je deklaruje jako trpělivost, schopnost čekat, přestávat svoje trable a rozmary jiných (jako rozmary počasí); neopustil ho však ani selský rozum. To, že před Angelou dal přednost Marii Rose ukazuje, že mantinely dané hranicemi polí, respektuje i on. (11.02.2022)

Všude dobře, doma nejlíp..... :) K tomuto nakonec nejspíš dospěl Renato Pozzetto coby Artemio po svém poněkud nevydařeném pobytu v Miláně. Artemio, tobě to tak sluší. Takovej krásnej kluk... Pokaždé, když tě vidím se do tebe znova zamiluju. Ne ne ne , nechte toho! Nejsem krásná, ale jsem bohatá.... Jenže já jsem slabej na žaludek.... Další stará dobrá osmdesátková komedie. (22.05.2014)