Pozdravy ze spermabanky

Chlapík dříve často daroval sperma a teď najednou zjišťuje, že má celkem 533 dětí, kdy čtvrtina z nich chce vědět, kdo je jejich otcem. No, jako nápad to zní dobře, jenže pak je tu provedení v čele s Vincem Vaughnem, který už rezignoval na jakékoli herectví a prostě je sám sebou, což je v každém filmu. Tím více se stává nesnesitelným. Bohužel. (30.04.2014)

Příslibu komediální nálepky tenhle film nedostál. Místo legrace nastoupilo drama, které ke konci ztěžklo do melodramatu. Nápad to nebyl marný, ale jeho zpracování bylo bídné. Zas už se staví na rodinné pospolitosti, která působí spíš jako povinnost než jako opravdové vztahy. Nerealistický příběh končil v úplně rozbředlém nesmyslu, kdy snad všichni potomci cítili lásku k muži, jehož příspěvek do jejich života spočíval v tom, že si kdysi na klinice jednou rukou vyho….. No, byla to klinika na umělé oplodnění, tak asi víte, co…. Zajímavé jen z toho pohledu, o kolik to dnes sluší Chrisi Prattovi víc, když zhubnul, než když byl ještě oplácaný tuctový chlápek, jako v tomhle filmu. (13.03.2018)

Tohle je přesně ta situace, kdy se říká, že někoho dohonila minulost.. I když mi ta skupina zvědavých potomků chvílemi připomínala sektu, bavil jsem se tím mírným odklonem od zavedených žánrových šablon, dojímal prostřednictvím empirie a vnitřně se usmíval nad eskapádami manuálně zručného táty Vince Vaughna a jeho obtloustlého právního zástupce, který teprve poznával ty jemné rozdíly mezi krocením velociraptorů a dětí.. (20.03.2020)

Tá scéna, keď všetky deti prišli za svojim "otcom" do nemocnice bola dojemná, ako stretnutie detí Nicholasa Wintona so svojim záchrancom. ;-) Ale nie, bol to pomerne trápny gýč, ktorý nevedel, či chce byť serióznou drámou alebo komédiou a nakoniec z toho nebolo ani niečo, čo by sa podobalo dráme, ani niečo, na čom by sa dalo zasmiať. (29.08.2015)

Už jen ta myšlenka, že si člověk sám podlahní a za kvalitně odvedenou práci, kterou si sebou pyšně nese v nádobce na chcanky, utrží pěknej tučnej balík, je geniální. Ovšem nesmíte být dárcem moc častým, nemusí se to totiž vyplatit. David se o tom přesvědčil na vlastní kůži. Svůj termix nosil do spérkabanky minimálně třikrát denně a hle, měl ho tak neobyčejný, že se prostě rozdávalo furt a pořád dokola. Jenže oni děti po čase budou chtít vědět kdo je jejich taťulda... Opět Vincova originální zábavní jízda! 75% (11.07.2014)