Indiánské léto

Neopálené kozičky šestnáctileté Klárky Issové nejsou zdaleka jediným důvodem ke zhlédnutí Indiánského léta. Saša Gedeon je talent od přírody, kterej nedostal tolik šancí svůj talent dokázat. Indiánské léto by se dalo zhodnotit jako malej bráška Idiota. Má společné rysy a společná pozitiva. Nejdůležitější jsou skvěle napsané postavy a dialogy, které přerůstaj český standard svojí hloubkou asi jako sestřenice Issové svojí krásou. Smutná, bezvýchodná, zaostalá, závistivá a necitlivá. Taková je nálada filmu a diagnóza českého národa. (17.01.2009)

Těm hláškám jsme se tehdy smáli. Také jsme podobně mluvili a tak filmové dialogy, perfektně zapadly do našeho vidění světa. Inu bujará léta pastýřská! K tomu vesnická zábava , pivo, kapela Brutus s logem rudého golema s kytarou na žlutém poli.. (co je brutální - je brutální!), Starkonice.... Už je to holt pryč. Stejně jako ty jablka ve vaně, stejně jako to mládí Issové a Vilhelmové. Dvě hvězdy za ten retro výlet do puberty... * * (31.07.2012)

naštěstí je stopáž snímku tak akorát, aby nezačal zejména svými (i když samozřejmě záměrně) pitomými dialogy diváka nudit... nepatřím k těm, kteří si právě v bezduchých rozhovorech ve filmu libují, ale tady (narozdíl od Černého Petra) to v mých očích ještě šlo jakž takž skousknout... jako celovečerní debut určitě povedená kravinka, to se musí nechat. 60% (04.01.2009)

Skutečně zajímavý snímek, který Saša Gedeon pečlivě a uvědoměle vystavěl. Po roce '89 mohla česká kinematografie, svobodná, nezávislá, začít nacházet cestu někam zpátky - a že už měla kam, neboť už jednou byl český a slovenský film na svém vrcholu. 60. léta. Ta doba normalizace mezi tím se dnes jeví jako jakási výplň a pauza. Jenomže v devadesátých letech vše zkončilo namířeno strašným směrem, film, který již nebyl totiž věcí státu, přišel o svou motivaci být něčím jiným než divácky úspěšným produktem. Perspektivní tvůrci mají obrovské problémy točit. Gedeon je jedním z těch, kteří vědomě chtěli odkázat a navázat na staré mistry, a Indiánské léto je s černobílou baladou Vojtěch, řečený sirotek Zdeňka Tyce osamělou vzpomínkou nové vlny. A zde Gedeon vytvořil vlastně dokonalý film, propracovaný do každého záběru, scénické sekvence, výborně a cíleně se mu povedlo poskládat vizuální stránku (spojení barev, funkce světla, technika přeostřování v hloubkovém typu montáže, brilantně vypracovaná mizanscéna) a nostalgicko-retrospektivní pocit díla a fabule. Film pro zkušené a znalé: Gedeonova pocta Formanovi a dalším, staré režijní škole, kde střih má svou opodstatnělou funkci a filmový obraz dovede vyprávět sám, je vypozorovatelná v každé složce Indiánského léta: dialogy jsou (absurdní, skutečné, hravé) z Černého Petra, dvě sestřenice vedle sebe neustále sedí v posteli jako ty dvě ze Sedmikrásek na začátku filmu, (cyklický) vývoj scénáře, pomalý klid, doprovodné ticho prostřídané pouze současnou žánrovou hudbou na večerních koncertech (paralela se stěžejními tancovačkami jako u Formana a hudebních filmů 60. let), připomínání ztracených prvků (Vinnetou, minulost zosobněná přítomnou babičkou), kompaktní motiv slov "indiánské" a"léto", jsou dalšími vlastnostmi snímku. K filmu je poznamenaná inspirační povídka od F.S. Fitzgeralda, která zřejmě půčila scénáři základní osu. Ale čekání na originální a jednoznačně vlastní Gedeonův prvek ve filmu zkončí ihned se scénou, kde se ostříhaná Klára (Issová) zkouší utopit ve vaně se zelenými jablky - myslím, že jsem nikde neviděl nic podobného, je zde vystřídáno několik typů záběrů, z pozice objektivního pozorovatele, ze spodu, kde se povedl neuvěřitelný záběr: natočený absolutní klid (detail jablek skrz vodu), stupňující se pocit, jestli se ještě zase Klára vynoří (a nakolik se jí přitom tentokrát odhalí ňadra), až se nakonec vrcholná sekvence uvolní trochu artistní implicitní časovou proměnou, že na hladině plave asi dvacet ohryzků. Gedeonův umělecký vrchol. (08.01.2009)

Jedno krásné léto, vopečbuřti, prso v rukávě a chlastačka v Plasích, kde skupina BRUTUS se sepije, až se z toho sépie sepije. To vše mi tento snímek dokonale evokuje a tak ho podvědomě řádím k tomu lepšímu z tehdejší české filmové tvorby. Oba Šášové - nezapomeneme! Spaní s paní, to je ale spaní a skupina BRUTUS pouští další flák a opijem sé, opijem sé, opijem sé, opijeme tebe a opijeme mě, opijeme VB a vznesem se ze země... (06.08.2012)