poster

Alice ve městech

  • Západní Německo

    Alice in den Städten

  • slovenský

    Alica v mestách

  • anglický

    Alice in the Cities

Drama / Psychologický / Road movie

Západní Německo, 1974, 110 min

Režie:

Wim Wenders

Kamera:

Robby Müller
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Anderton
    ****

    Alica síce patrí k rannej Wendersovej tvorbe, ale myslím, že aj po desiatkach rokoch možno konštatovať, že tento film je možno jeho divácky najprístupnejší. Je sentimentálny, ale nie príliš a ukazuje zromantizovaným spôsobom čiernobielej kamery niekoľko svetových miest a veľkomiest. Nadnesene povedané, Wenders miluje cestovanie krajinou z mesta do mesta a aby mu ho niekto zaplatil, tak pri tom nakrúti väčšinou aj nejaký film. Niekedy je to NY, Amsterdam alebo Gelsenkirchen, inokedy napríklad Lisabon a Berlín. Pridá tam nejaký ten príbeh a občas si zafilozofuje nad podstatou umenia, napríklad nad zmyslom fotografie a televízie a mňa to väčšinou baví.(1.9.2016)

  • MontyBrogan
    *****

    Film tak prirodzený až to bolí. Nemyslím v negatívnom zmysle. Bolí asi ako pravda. Ako zrkadlo každodennosti. Ako cesta neznámymi mestami, ktorej cieľ je rovnako zahmlený ako význam slov cudzinca. Čo by ste robili, keby vám do života náhle vstúpila neznáma osoba o ktorú sa treba postarať, aj keď ešte včera ste mali problém postarať sa aj sám o seba? Ako môžete pomôcť nájsť cestu domov dieťaťu, keď vy sám ešte svoju cestu hľadáte aj v dospelosti? Možno išlo len o road movie zo života obyčajného človeka, ktorý zažíva pár neobyčajných dní. A možno o podobenstvo o ceste životom. O ceste s niekoľkými postavami, mestami, hotelmi, fotkami a chvíľami, ktoré som prežíval s nimi. Chcem suvenír zo všetkých destinácií, ktoré navštívili. A mám ho. Vo forme zážitku, aký sa nezabúda. Ok, nechal som sa uniesť, tak aspoň na záver poznamenám, že to dievčatko hralo výborne (asi jej ešte chýbali zábrany, ktoré prichádzajú s vekom).(9.12.2013)

  • Šandík
    *****

    Záminka, kterou Wenders spojí Rüdigera Voglera s Yellou Rottländer je poměrně průhledná a Wenders se evidentně ani příliš nesnažil tuto průhlednost skrýt. Nepravděpodobný je ostatně celý příběh. Pravděpodobnost zjevně nebyla tím, o co by Wenders nějak zvlášť usiloval. Podobně nehledaný je ostatně i notně prkenný herecký výkon její filmové matky Lisy Kreuzer. Naštěstí příběh stojí a padá s (ne)hereckými výkony ústřední dvojice. Jak Rüdiger Vogler tak i Yella Rottländer působí velmi přirozeně a opravdově. Z naprosto nepravděpodobného příběhu plného nelogičností ti dva svou odzbrojující přesvědčivostí vykouzlí cosi, co má k životu podstatně blíž než je u hraných filmů běžné. Svým způsobem proto "Alice in den Städten" připomíná reportáž. Tenhle paradox ostatně nefunguje pouze zde, ale i v jiných Wendersových filmech. Tradičně skvostná je kamera, která činí z "Alice" v tom nejlepším slova smyslu navýsost estetickou záležitost. Svým způsobem se dá sledovat podobně jako obrazy zavěšené na stěnách galerií výtvarného umění... V kontextu další Wendersovy tvorby jsou velezajímavé myšlenky a postřehy týkající se televize a televizní kultury. Přestože v "Alici" se nejedná o víc než jen jeden z motivů, které se filmem mihnou, pro Wenderse jde evidentně o fundamentální sdělení. Režisér přitom ústy Rüdigera Voglera zcela konkrétně vysvětluje proč nemá rád televizi a televizní kulturu. K tomuto tématu se Weders samostatně a pokud vím nejvýrazněji vyslovil v silně nedoceněném a nepochopeném filmu "Million Dollar Hotel". Celkový dojem: 95% Zajímavé komentáře: Pohrobek, anniehall, jitrnic, kyknos, sestrad, Tanner, Renesco(29.8.2009)

  • dobytek
    ***

    To jsem si tak jednou pod vlivem splet filmy Alice ve městech a Alice už tu nebydlí od Scorseseho. No když už jsem se takhle náhodně k filmu dostal, rozhodnul jsem se, že se na to zkusim podívat. Čekal jsem, že to bude nějaká umělecká sračka, což se teda do jistý míry potvrdilo, ale výsledek neni zase tak špatnej. Označil bych to jako takovej filmovej chill-out. Jsou to takový obrázky, na který se hezky kouká. Ať už je to úvodní část z USA, kanály v Amsterdamu, visutá dráha ve Wuppertalu nebo potom cestování Renaultem 4 napříč oblastí Porúří. Tady by mi vůbec nevadil ani nějakej kýčovitej záběr na západ Slunce někde za ocelárnou. Jinak zápletka mi přišla dost vycucaná z prstů (Kdo by svěřil svou dceru chlápkovi, kterýho zná pár hodin a ještě navíc vypadá jako pedofil?), ale v podstatě jsem ten příběh ani nějak nevnímal. Moje první setkání s režisérem Wendersem dopadlo rozhodně líp, než jsem čekal. To bych moh zkusit i nějaký jiný jeho filmy...(14.6.2012)

  • fmash
    *****

    Přesně to, co jsem od tohoto filmu očekával, jsem i dostal. Spíše (ne však zcela) vlídný příběh o člověku, o tvoru dědičně plném chladu a sebestřednosti, jehož druhou přirozeností je ale (trochu paradoxně) cit. Ten dávný rozpor je zde podán pro Wenderse typicky nevelkolepou a malátně rozvážnou lyrickou formou, v příběhu cesty za (vnitřním) domovem. A pro mě mj. od citelné antipatie k hlavnímu hrdinovi až ke smíření.(22.6.2010)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace