Očista

Spočiatku sa ukazovalo, že to bude film o drsných praktikách v obchode s bielym mäsom. Lenže Očista má aj ďalšiu dejovú líniu, obsahuje vlastne dva príbehy, ktoré sa neprelínajú v čase, ale prekvapivo spolu súvisia. Kompozícia je naozaj precízna a dômyselná. Príbeh v minulosti sa odohráva v časoch bojov tzv. lesných bratov proti červenej armáde v Pobaltí (1945 - 1953). V Estónsku bol ich odpor potlačený až v roku 1978. Historické fakty však nie sú okaté, nevtierajú sa, iba povstávajú na pozadí. V popredí je príbeh o dvoch sestrách, o zrade, neopätovanej láske, o vine a treste a o policajných represáliách. Silný, otrasný, ktorý sa zarýva pod kožu. Expresívny záver mal byť očistný: pre postavy určite, no nie som si istý, či aj pre divákov. (10.03.2013)

Bylo to podobně příjemné jako když člověk zároveň šlápne na LEGO, malíčkem druhé nohy kopne do rohu skříně a prsty ruky si skřípne do dveří. Sice to mohlo být o kousek kratší, ale pořád to bylo dost sugestivní a záživné, takže jsem se nudil jenom místy. Člověk si až říká, jak jsme se tady za komančů měli oproti Pobaltí skvěle. 80% (06.04.2017)

,,LIDÉ UTÍKAJÍ TAK DLOUHO, DOKUD MŮŽOU. A KDYŽ UŽ VÍC NEMŮŽOU, POKOUŠÍ SE UKRÝT. ALE NE VŠICHNI SI DOKÁŽÍ RYCHLE NAJÍT DOBROU SKRÝŠ“...... /// Válka, nástup sovětský moci, deportace, kolektivizace, kolaborace, obchod s bílým masem, bolestivý vzpomínky vs. bolestivá současnost. Film plnej zvěrstev, ve kterým emoce vyvolávaj nejen činy druhých. Často mám takovej ten pocit v oblasti kolem žaludku… Příběh dvou žen, jejichž zkušenosti dělí padesát let, ale stejně se v mnohým podobají. Lidstvo si totiž svoje temný stránky sebou ponese na věky. Parádní dramatický drama, který dalšími a dalšími podrobnostmi vtahuje hlouběji do děje, a vy neřešíte, že nejste Estonec, ale jenom člověk a jen čekáte, jestli přijde spravedlivej trest. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou divadelní hru (r.2007) ani knihu, kterou v roce 2009 napsala Sofi Oksanen neznám. 2.) Mám rád filmy plný sexu. 3.) Chtěl bych si připomenout časy, kdy jsme s těma Estoncema zacházeli tak nějak po bolševicku. 4.) Thx za titule ,,Arcticanfan“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (27.01.2013)

Antti Jokinen je moje velké dubnové překvapení z Finska. Jeho snad druhý film a tak intenzivní zážitek, který se mnou docela solidně zacloumal. Mimo jiné na mě silně zapůsobila skvělá a neznámá Laura Birn, která hrála mladou Aliide, zmítanou neopětovanou láskou, ale kde v konečné fázi přichází smíření nejen se sebou, ale i s minulostí. Hodně, hodně silné drama, nehnula jsem se ani na minutu od obrazovky a je jen škoda, že v těch nejsilnějších momentech se až moc tlačilo na pilu, jinak je to ale stejně silná čtyřka a já Puhdistus určitě doporučuju .- Po čtrnácti dnech jsem se rozhodla, že zvednu hodnocení, protože to jsou přesně ty ojedinělé filmy, které dlouho utkví v paměti a takových je opravdu málo. 90% (08.04.2013)

Film, který mimo jiné ukazuje, že svině i oběti jsou vždycky na všech stranách.. Mrazivá syrová záležitost, jakou jsem od seveřanů očekávala. Co jsem ale nečekala byly emoce, kterými Puhdistus přetéká. Dívka obětí obchodu s bílým masem versus žena, která zažila stalinský teror - téma mluví za sebe. Mimo mi však připadá komentář o tom, že "hlavní hrdince musíme fandit", protože to v podstatě byla jen žena posedlá manželem své sestry. A od toho se všechno dění - jakkoli hrdinsky mohlo vypadat - odvíjelo. Nešlo o nic než touhu po zakázaném ovoci, nezdravou obsesi a skrytý hněv deroucí se na povrch. Příliš obdivuhodného na tom nevidím, respektive ne na skrytém úmyslu za tím vším a konečném důsledku. Naopak, nesympatie k hlavní představitelce jsou v podstatě mým jediným problémem s filmem. Také se příběh mohl více věnovat Zaře, když už měl dvě hodiny. Puhdistus je i tak nezapomenutelným silným zážitkem, který jen tak nevymažu.. (03.05.2014)