poster

Kauza Cervanová

  • slovenský

    Kauza Cervanová

  • slovenský

    Normalizácia

  • anglický

    Normalization

    (festivalový název)

Dokumentární / Drama

Slovensko / Česko, 2013, 100 min

Scénář:

Robert Kirchhoff

Kamera:

Ján Meliš

Hudba:

Peter Zagar
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Shredo
    *****

    Zaujímavá kauza, ktorá u občanov Slovenskej republiky vyvolala rôzne názory. No, obecne by som spoločnosť rozdelil na dva tábory, rovnako ako bolo spomínané v relácií Večer pod lampou : tí, ktorí ich maju za vrahov a tí, ktorí ich považujú za obete režimu, ktorí boli prenasledovaní a nedostalo sa im riadnej spravodlivosti. Dlho som chcel ostať v tejto veci nestranný, alebo nestranný, až do miery, kým si tým nebudem úplne istý. Ale žiaľ, čas pokročil, protistrana dáva od toho ruky preč a obžalovaní a odsúdení sa napriek tomu domáhajú a odvolávajú pravdy. Aj keby som odhliadol od množstva nejasných alebo prinajmenšom podozrivých vecí, ten ľudský faktor (ktorý sa po odsedení trestu domáha pravdy) je skutočnou raritou. Ale pre kritikov, áno, tento dokument pôsobí jednostranne, na protistranu pridávam druhý pohľad http://kriminalistika.eu/muzeumzla/cervanova/cervanova.html asi z dielne vyšetrovateľov. Názor si urobte sami. Pokiaľ, ale pripustíme, že sú nevinní a že nik nemá zaručené, že takto môže byť človek nepohodlne odstránený (v minulosti smrť, dnes smrť spoločenská a sociálna, ktorá je rafinovanejšia a svojím spôsobom aj horšia) ostávam z tohto snímku veľmi depresívny a pesimistický.(19.1.2016)

  • Tjaden
    *

    Kirchhoff se zřejmě pokoušel o slovenskou verzi Paradise Lost, ale hrubě se mu to nepovedlo. Zatímco americká dokumentární trilogie skutečně svým dílem přispěla k osvobození tří nevinných mužů a navíc odkryla zaostalost a tmářství tamního soudnictví, Kauza Cervanová je jen křečovitým a jednostranným vykreslením slavného případu, přičemž samotným okolnostem vraždy a kriminalistické práci tehdejších vyšetřovatelů není věnován téměř žádný prostor. Nezasvěcený divák se tak pouze dovídá o jakémsi justičním omylu. Dokument se snaží odvést pozornost od odsouzených mužů pomocí konspirací (viz tzv. arabská stopa) či alibi potvrzenými zahraničními svědky (přitom se ukázalo, že datum odpovídající vraždě bylo do deníku francouzských sester dopsáno dodatečně). Nevinnu "Nitrančanů" má pak na závěr dokázat test na detektoru lži (o jehož spolehlivosti se vede oprávněně debata). Aniž bych chtěl rozhodovat o vině či nevině oněch sedmi mužů, dokument působil velmi jednostranně a tudíž nedůvěryhodně. Nástupu pseudohumanistického režimu po roce 1989 se snažili ve svůj prospěch využít už jiní odsouzení, tvrdící, že je k přiznání donutily nešetrné metody tehdejší policie (viz např. brutální pražský pedofil a vrah malé holčičky Z. Moré, který se navíc oháněl rasovou diskriminací). Každý nechť si udělá názor sám, přesto důrazně doporučuji nastudovat i jiné materiály.(2.2.2017)

  • Slarque
    ****

    Tohle byla tedy síla. Tolik logických děr a nesrovnalostí, a potom verdikt nejvyššího soudu obviněným ještě navýší původní tresty a pár z nich tedy vrátí zpět do kriminálu? To mi hlava pomalu nebrala, a to jsem z našich médií zvyklý na ledacos. Zaujatost režiséra bych v tomto případě viděl jako ten menší problém. Dokument, který stojí za to vidět.(27.11.2015)

  • manonfire
    ****

    Zásadní mi připadá otázka, proč by si policie záměrně posvítila zrovna na tuto početnou skupinu mladíků, vysokoškoláků a potomků leckdy i vlivných straníků? Odkud přišel ten prvotní impuls k selekci právě těchto podezřelých z toho obřího davu nevinných statistů? To je přece jen stínem jejich nevinny, stejně jako "nestrannosti" Kirchhoffova dokumentu. Na druhé straně jsou tu změněná svědectví Mudr. Barcíkové a jednoho z korunních svědků v otázce přítomnosti odsouzených na dolinskej diskotéce. Rovněž několik dalších svědků svá tvrzení, směřujících původně k obžalobě podezřelých.....odmítá potvrdit. Ani jeden z nich přeci neměl důvod své svědectví odvolávat, a pokud ano, bylo to pro ulevení svědkova svědomí po té, co ukázal na nevinného, či podlehnutí údajnému tlaku rodin obviněných? Právě tato nejasnost a zamotanost činí z případu tak zajímavou podívanou. Ano je to z podstaty krmě pro supy, ale to je jakýkoliv forenzní dokument, jejichž četnost svědčí o tom, že "soudničky" z novin nikdy nezmizí, jen mění formu. Vrcholem tohoto snímku je určitě hádka Bedače s Andrášim po navýšení jejich trestu. Jsou odsouzení viní? Nevím. Byl případ spravedlivě prošetřen? Evidentně nikoliv. Těch nesrovnalostí bylo mnohem více, než-li by bylo zdrávo z pohledu "zdravě" fungující justice. 80%(13.4.2015)

  • tomtomtoma
    **

    Viděno na festivalu Finále 2014. Uznávám, že téma je i v současné době vděčné. Snaží se odkrývat tajemství, pokouší se odhalit pravdu. Ale ve skutečnosti jen vyvolává nové otázky a dohady. Nic nevysvětluje, staví se na jednu stranu a nesmlouvavě útočí na tu druhou. Bez odpovědí. Nastiňuje a vydírá. I to je cesta, ale ne pro mne. Tento způsob dokumentu zdá se mi poněkud nešťastný.(20.10.2014)

  • - Tento dokumentárny film sa stal najnavštevovanejšou klubovou snímkou roka 2013 na Slovensku. Film si v roku 2013 podľa Asociácie slovenských filmových klubov pozrelo 8 565 divákov. Okrem toho bol najnavštevovanejším slovenským dokumentom v kinách za uplynulé štyri roky. Takisto sa vo svojej dobe stal piatym najnavštevovanejším domácim dokumentom v ére slovenskej samostatnosti. (hollci)

  • - Režisér filmu Robert Kirchhoff v něm uvádí, že roku 1982 obžalovaní žádali o test DNA, což prý tehdy bylo možné, a dodává: "Súdy se k týmto veciam správali arogantne, zaujato a bezohľadne." Avšak k prvnímu použití testu DNA v kriminalistice na světě došlo až roku 1986 v Anglii. (JoranProvenzano)

  • - Telo, ktoré našli v Čiernej vode, nikdy nikto neidentifikoval. Jej otec Ľudovít Cervan, plukovník, ktorý sa zúčastnil na niekoľkých utajených misiách v arabských krajinách, videl len šperky, ktoré údajne mala mŕtva na sebe. Bez toho, aby videl telo, skonštatoval, že ide o jeho dcéru. [Zdroj: kauzacervanova.com] (Raccoon.city)