Paprika

Po letech a další zhlédnutí ubírám hvězdičku. Opravdu lze Papriku přirovnat kvalitou i dějem k pozdějším Olmerovým počinům Playgirls a Playgirls II. Tinto Brass však používá více nahoty, lehkou pornografii, herečky krev a mlíko, a trošku nápaditější "voyerskou" kameru. To je však bohužel celé umění v tomto snímku. Jako film je to propadák, jako lehké porno slaboučké. Tenhle film mě eroticky nenaladí, spíše unudí a uspí. (24.03.2007)

Pro mě jedno z největších milých překvapení. Když se podíváte na ty americká softporna, co běžěly o víkendu v noci na soukromých stanicích, tak Paprika je mnohem lepší. Je tu toho hodně vidět, má to děj , který je hodně propracovaný. Ovšem co nejvíc vyniká, tak to je humor. Podle mě Paprika není ani tak erotický film, ale hlavně je to komedie. [894. hodnocení, 80. komentář, 52%] (01.03.2019)

Brasssovi se nedá upřít nadání ke zobrazování určitým způsobem pokřivených projevů sexuality, kterážto mu často slouží jako zástupný prostředek k líčení podstaty zcela odlišných, byť skrze symboliku falu či psychoanalýzu přece jen se sexuálnem propojených fenoménů. Poměrně slušně si vede v Salónu Kitty či Caligulovi, s nadsázkou nešlape příliš vedle ve Voyeurovi, ovšem cokoliv dalšího jsem viděl, již mi přišlo slabé a Paprika (s Mirandou) nejhorší. Jistě, ani tentokrát nerezignoval a nepřistoupil na to, že by prostě jen poskytl materiál pro "navození atmosféry" či rovnou vhodný k masturbaci, však mu to taky neupírám. V Paprice opět předvedl svět, kterému vládnou různé druhy perverzí a nectností. Zvrhlými choutkami a nehezkými vlastnostmi obdařuje nikoliv prostitutky, ale jejich zákazníky, proti čemuž nic nemám, leč se mi zdá, že se až příliš seznamovitě zhostil svého úkolu a tak vrší piss, lesbickou lásku, hrbáče, trojky, SM a další záležitosti bez nějaké rozvíjející koncepce, snad s výjimkou jakési proměny hlavní hrdinky, žel nepříliš přesvědčivě zahrané. Ta totiž pořád vypadá a v mnoha ohledech se i chová jako hloupá selka nenasytně souložící při dojení krav, byť děj lehce naznačuje její proměnu v protřelou štětku schopnou pomocí vlády nad penisem i přes svou vnitřní jednoduchost dosáhnout výhod. S takovou jí těžko uvěřit životní moudro odrážející přirozenost sexuality, byť mu dala správnou formu větou: "Kunda je věčná." Hnojník ve mě totiž vzrušení spíš ničí. A že je tu stále brassovská kamera, zrcadla a symetrie? Nojono, ona je často dost stejná... A zrcadla se do filmu, v němž reflexe je neexistující pojem, stejně příliš nehodí. Silná *. (05.01.2011)

Na tento mládeži nepřístupný film jsem ve čtrnácti letech proklouzl s kamarády do kina (tenkrát tam dokonce hlídkovali strážníci). Byl to mimořádný kulturní zážitek, z nějž mi utkvělo hrdinčino závěrečné poselství "Život je krátký, kunda je věčná!". Co se kvality týká, tak v rámci italské tvorby je to někde mezi Antonionim a filmy s Budem Spencrem a Terencem Hillem. (26.06.2011)

Mé čistě subjektivní hodnocení a dost možná i to vaše bude založeno na jednoduchém faktu, zda vás svou krásou uhrane Debora Caprioglio či nikoliv. Její putováni po italských nevěstincích je totiž sice vizuálně zajímavé, ale dějově problematické. Mimma se vlivem okolností, hlavně výběrem svých partnerů dostává do područí nejstaršího řemesla. To je něco, čímž si nezískala moje velké sympatie. Vše, co se jí stalo byla reakce na její životní volby a Mimma se s životním údělem nejen smířila, ale vyloženě si ho pro mě nepochopitelně užívala. Ale zároveň se tím snímek stal zajímavým. Takto natočené filmy se totiž téměř nikdy netočily a ani točit nebudou. Rozhodně to nesedne všem, normálně by to nesedlo ani mně. Tady se to z nějakého důvodu i přes určité antipatie vůči chování hlavní postavy podařilo. Tak třeba to zaujme i vás. (15.09.2022)