Ain't Them Bodies Saints

Vizuálně famózní, herecky jisté, výstavbou děje problematické. Lowery navnadí fantastickou atmosférou a strhujícím úvodem, ale v druhé půlce už mu schází větší tah na bránu. Co ten film zachránilo a dovedlo ho do správného konce, je Ben Foster. Ze začátku typický příklad doplňkové vedlejší postavy bez výrazného zásahu do hlavního děje, později však (i díky Fosterovým hereckým kvalitám) zdaleka nejlépe vykreslená postava. Aint Them Bodies Saints dlouhou dobu nikam nesměřuje a nic neznamená, ale teprve s úderem závěrečných titulků jsem si uvědomil, jak moc to na mě ve finále zapůsobilo. Bezpochyby nedokonalý, kontemplativní film, který je třeba vychutnávat malými doušky a nehltat jako texaský t-bone steak. Ve Varech to není úplně snadné. 80% (KVIFF 2013) (04.07.2013)

Režisér a scénárista David Lowery chtěl natočit něco na způsob Malickových Nebeských dnů, ale svou verzi lyrické krimi romance - osudové chůze za hranou zákona - nebyl schopen posunout na jakýkoliv vyšší umělecký level, ta vysoká ambice zůstala nenaplněna... Vizuálně pěkné, opravdu skvělí herci, ale scénář je málo rafinovaný (až prostý) a místy je hodně znát, že jde o celovečerní debut, v pozici autorského filmu bych čekal suverénnější provedení...extrémně pomalé tempo vyprávění místo dost nudilo... Lowery není filmař od pánaboha tak jako třeba právě Malick...a pokud jde o vykreslení atmosféry jižanských států USA, na to tu máme třeba filmy Jeffa Nicholse, odkud jižanský genius loci přímo cáká... (14.07.2017)

Pouhá napodobenina Malickova stylu - bez hloubky sdělení, ke kterému netřeba slov - pak zbude jen zachmuřený, zkázonosný příběh s jasnou předtuchou, který po vládě unylosti v posledním tažení přepne do agónie mlčenlivého opusu o nezaslouženém štěstí, brrr... A Rooney Mara by si zasloužila zavedení kategorie "Mimóza roku", aby ji mohla rovnou i vyhrát. (21.01.2014)

Jemně a nenásilně plynoucí film, který si pohrává s jižanskými i westernovými archetypy. Lowery zpočátku vypráví hlavně v náznacích a velmi pozvolna, někde za půlkou pak film podobným tempem pomalu ale jistě začne mířit ke svému nevyhnutelnému vyústění. Žádné rozmáchlé herectví ani vyprávění neočekávejte, ale možná i v tom je přednost jinak zdánlivě nenápadného, ale vnitřně soudržného a silného filmu. (04.02.2014)

Film, kterej by měl bejt přitomen u slovníkového hesla KÝČ. Ain't them Bodies Saints hned od první minuty vrazej největší facku, která říká, čum, tak tohle je hollywoodská filmová řeč. Dva ohraný, ale nádherný herci běžej po sluncem zalitém poli, do kamery se odráží paprsky slunce a hází všelijaké barevné skvrny, všude je štěstí, samozřejmě ale troška toho dramatu, Rooney Mara má totiž děťátko. A takhle film pokračuje, postavy nemají sebemenší motivaci k svým činům, hlavní hrdinové totiž žijí jen proto, že se maj rádi, takhle to totiž v životě chodí, že se žije jen pro lásku a jinak můžu bejt totální retard. Nikdo a nic není ve filmu dotažený alespoň trošku do hloubky, nebo vlastně pod povrch, a jediný, co na filmu baví, je fakt, že ta nemastná koza Rooney Mara má fakt krásnej ksichtík a tak je každej záběr na ní potěšením pro očička. (19.08.2013)