Velký bazar

Asi třikrát jsem se pokusil na Velký bazar podívat a nevydržel jsem víc než dvacet minut. To byla chyba. O posledních Vánocích jsem to konečně vydržel od začátku do konce a byl jsem příjemně překvapen! Ta první část, kde si Les Charlots hledají zaměstnání, je trochu zdlouhavá a nekoncepční jako většina toho, co natočili, ale co přijde potom! Když konečně dojde na konkurenční boj mezi zanedbaným hokynářským krámkem a vypulírovaným nákupním centrem (jež symbolizuje osvědčená dvojka Galabru-Serrault), je to ohromná sranda. Tisíc a jeden způsob, jak někomu zničit živnost. :-) Vive La Résistence! 70% (09.01.2006)

Pokladnice nejbláznivějších francouzských komedií se právě otevírá a z ní vyskakuje Velký bazar:) Přesně tento typ bláznivých komedií miluju. Smršť neskutečně vymyšlených gagů od začátku do konce, absurdní scény, ztřeštěný humor. Michel Galabru kraluje všem scénám, zejména pasáž se čtením dopisů je geniální. A Jacques Seiler pro mě už pořád bude "ten chlap" z Bláznů ze stadionu, kde jsem ho viděla prvně. Pokud máte rádi styl a eskapády Les Charlots, budete ve svém živlu:) (13.07.2017)

Pro mě nejlepší Bažanti, hodně díky posile jménem Michel Galabru, nevídaně ucelenému ději a dodnes aktuálnímu „globalizačnímu“ tématu. Kdosi tu jeden z filmů Les Charlots přirovnával ke Kameňákům – na to se dá říct jenom: kéž by. Kéž by někdo u nás uměl ty lidové řachandy natočit takhle hravě a s takovou noblesou. Nicméně, přiznávám, ke čtyřem i tentokrát pomohla nostalgie. (07.11.2011)

Ač přegagováno, jinak dosti zoufalý film. Taková dobová konzumní taškařice, dnes již poněkud vyčpělá, rutinně natočená. Velmi průměrný film. Dvě hvězdičky a půlka prciny se sebezapřením. Zaokrouhleno tedy dolů... Navíc v českém znění tedy s opravdu příšerným dabingem, to je prostě hnus, za to snad by stvůrci této hrůznosti měli dostat po papulích :-( (31.12.2005)

Neodolatelná parta dobrosrdečných lemplů majících slabost pro něžné pohlaví, kteří nepřenesou přes srdce, že jejich kamarád a drobný živnostník Emile, má brzy zavřít krám, když se nedaleko od něj má otvírat moderní supermarket nabízející zákazníkům veškerý komfort, jež si v jeho skromném obchůdku nemůže dovolit. Čtyři výtečníci za pomocí neotřelých fint a nápadů chtějí za každou cenu provoz supermarketu sabotovat. Při tom všem jejich vymýšlení kulišáren a sympatických zlotřilostí si divák užije kaskádu gagů, které jsou kolikrát mile naivní, avšak v provedení legendárních Les Charlots velmi neodolatelné a skutečně vtipné. Dobrým tahem bylo také rozšířit jejich řady zkušeným Michelem Galabru, kterému všichni drží pěsti, aby boj s obří konkurencí nakonec vyhrál. Hudebníci, kteří se v našich končinách rozhodně vžili spíše jako oblíbení komici, byli výborně hrající, jen když spolupracovali s nějakým vynikajícím režisérem. A to v tomto případě Claude Zidi byl jedním z nich. Následně tím došlo k perfektnímu tvůrčímu sloučení s velmi dobrým načasováním originálních gagů, o které šlo v první řadě. Nechyběla celá řada originálně vystavěných, někdy až prekérních situací, ze kterých parta vykuků nějakým, zpravidla originálním způsobem "vyplula", a divák se dobře bavil. Nelze opomenout vynikající český dabing, kterým je film už dlouhá léta opatřen, tehdejší režisér dabingu si dal práci s odpovídajícím výběrem hlasů k jednotlivým hercům padnoucím jako ulité. Ke konci filmu už trochu docházel gejzír gagů. Nebylo od věci film o něco nápaditěji zakončit. Les Charlots se u nás v minulých letech zapsali starým dobrým francouzským humorem, který baví i po letech. A rozhodně to není humor z bazaru. 90% (22.06.2014)