Při premiéře pokračování své dnes už proslavené komedie o malém Vaškovi a jeho rodičích
Jak vytrhnout velrybě stoličku autorka a režisérka
Marie Poledňáková uvedla: "Druhá část, respektive volné pokračování, byla napsána vlastně před uvedením hry
Jak vytrhnout velrybě stoličku. Takže podnětem nebyl úspěch díla, ale skutečnost, že v jeho závěrečných scénách vznikla velice zajímavá situace. Vystihli to i herci a v posledním období natáčení si sami vymýšleli scény, domýšleli osudy svých postav; k fabulování se přidal postupně celý štáb. A ústřední myšlenka? Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o příběh lehký, úsměvný. Jestliže se však zamyslíme hlouběji nad problémem neúplné rodiny i jejího znovuvybudování, vytěžíme asi víc zajímavých poznatků. Luboš a Anna, Vaškovi rodiče, se ocitají ve složité situaci. Jeden druhého se snaží pochopit, respektovat rozdílnost povah - zpočátku hlavně kvůli dítěti. A není lehká ta cesta, na níž se má znovu upevnit vztah už jednou narušený. Situace, která nastala, je dost kuriózní: dva lidé, muž a žena, se po osmi letech opět setkávají, znovu se poznávají. Tento problém mě tedy zaujal - a také dětský svět, svět s jeho sny, touhami, svět, který se prostě nechce smířit s něčím, co se neshoduje s jeho představami o dobru a spravedlnosti." Skvělá letní komedie, v níž, jak říká autorka, opravdu nejde jen o humor, byla natočena před více než dvaceti lety. Přesto nás zaručeně bude bavit i nadále.
(oficiální text distributora)
Na DVD
od:
dopitak
Vždycky jsem viděl jenom střípky, až teď konečně komplet film. Ale bez prvního dílu. Letní komedie z kategorie pětihvězdičkových, o hercích a herečcích už bylo napsáno mnohé, mně osobně se moc líbil "děda" Josef Karlík a samozřejmě lokality s jezerem. Nejzbytečnější roli tu měl... Vlastík Harapes, potěšil malou roličkou František Peterka a samozřejmě i Petr Nárožný. Nejlepší hudební motiv poslední doby :)(21.6.2016)
Nathalie
Dejte mi pevný bod a já pohnu vesmírem. Dejte mi Tomáše Holého a já pohnu skálou a bránicí. Jeden z našich nejmilejších rodinných filmů, chrabrý horolezec František Němec, děda Josef Karlík, ironická Jana Preissová, éterická baletka ,co má "páru jako lokomotiva", a tři chlapy v chalupě a černé selátko. "Co to je? To je Pepa" :) Spolu s prvním dílem a jedním českým dětským muzikálem jednoznačně nejlepší Holého filmy. Evokuje čas věčně odřených kolen, klukovských rošťáren, těžko vybrat mezi scénami nákupů, Popelky v cukru, dědy vodníka, Máni, lezením a padaním tu nejlepší. Láska přenáší hory, Tomáš Holý přenáší přes Prachovské skály legraci, která ani trochu nekoroduje. A s postupem času jsem objevila, že je to jeden z mála českých snímků, který svým pingpongovým humorem místy načichl atmosférou staré dobré americké screwball-comedy. Přestřelky mezi Lubošem a Annou, do nichž přilévá olej Vašek, děda i hasiči, nemají slepých nábojů.(6.5.2007)
vesper001
Druhé a stejně vydařené pokračování příběhu o jedné (skoro) rodince, která se hledala, až se našla. Změnily se lokace a roční období a přibyl svérázný dědeček v dokonalém podání Josefa Karlíka. Plus pár výborných sekvencí, které pobaví nejen napoprvé (vodník ve studni, pošťák v rybníce). Autorům amerických rodinných komedií, kde se to hemží uječenými spratky, pitvořícími se dospělými a slintajícími psy bych tohle dala opisovat stokrát políčko po políčku.(24.11.2011)
Šakal
Tento způsob dovolené a prázdnin, zdá se mi poněkud.....ŠŤASTNÝ a jediný „ ten pravý „ . Na kombinaci malého Kolomba (alias Tomáše Holého), horolezce každým coulem a správného chlapa a otce jak má být, Františka Němce, krásné ženské „do nepohody“ Jany Preissové, nádherných Prachovských skal v Českém ráji a jako bonus děda Josef Karlík ( pardon Herodes :o), JÁ nikdy nedám dopustit. Jeden z těch mála případů, kdy pokračování předčí svého předchůdce. Pro tuto kombinaci já měl, mám a budu mít vždy slabost. Ptáte se, jak jsem na to přišel, či zda mi to někdo poradil? Dovolím si vypůjčit slova malého Tomáše Holého....na to jsem přišel sám :o) Aby ne, když značnou část každých prázdnin mého dětství jsem prožíval podobné vylomeniny a odnášela to vždy moje ( zesnulá ) babča. Ještě teď, když si na to po těch letech vzpomenu, neubráním se záchvatům smíchu. Jj, bylo to krásné dětství, stejně jako tento pohodový snímek Marie Poledňákové. Chce se téměř dodat, velká škoda, že nezůstalo pouze u tohoto a Marie se „ na stará kolena „ rozhodla krotit krokodýly a nepomůže jí ani skutečnost, že líbá jako bůh...p.s. my tři pojedeme na kolech?... to jsem Ti ještě neřek :o) Co dodat, myslím, že více není potřeba....(18.11.2010)
Anderton
Když vytrhnete Marii Poledňákové stoličku, dostanete zároveň tatínka do polepšovny....Viac menej to isté, čo prvý diel. Pozeráme sa na zdanlivo nelogické chovanie postáv, keď chlap nie je ochotný dodržať jednoduchý sľub a maminka sa stále chystá odísť, pretože to už má právom celé pokrk. Lenže neodíde, pretože si spoločne s divákom uvedomuje, že chlapi sú už raz takí a občas vo filmoch sú zobrazovaní nielen ako kladné alebo záporné postavy, ale o niečo reálnejšie. Štyria protagonisti mi občas liezli na nervy, občas ma pobavili, stále však nemám z tejto dvojice filmov (krokodílov nerátam) pocit nesmrteľnej vianočnej zábavy pre celú rodinu. Bohužiaľ už nie som generácia, ktorá plne docení kritiku poznámky ohľadom nutnosti svadby do začiatku školského roka.(1.1.2015)