Při premiéře pokračování své dnes už proslavené komedie o malém Vaškovi a jeho rodičích Jak vytrhnout velrybě stoličku autorka a režisérka Marie Poledňáková uvedla: "Druhá část, respektive volné pokračování, byla napsána vlastně před uvedením hry Jak vytrhnout velrybě stoličku. Takže podnětem nebyl úspěch díla, ale skutečnost, že v jeho závěrečných scénách vznikla velice zajímavá situace. Vystihli to i herci a v posledním období natáčení si sami vymýšleli scény, domýšleli osudy svých postav; k fabulování se přidal postupně celý štáb. A ústřední myšlenka? Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o příběh lehký, úsměvný. Jestliže se však zamyslíme hlouběji nad problémem neúplné rodiny i jejího znovuvybudování, vytěžíme asi víc zajímavých poznatků.
Luboš a Anna, Vaškovi rodiče, se ocitají ve složité situaci. Jeden druhého se snaží pochopit, respektovat rozdílnost povah - zpočátku hlavně kvůli dítěti. A není lehká ta cesta, na níž se má znovu upevnit vztah už jednou narušený. Situace, která nastala, je dost kuriózní: dva lidé, muž a žena, se po osmi letech opět setkávají, znovu se poznávají. Tento problém mě tedy zaujal - a také dětský svět, svět s jeho sny, touhami, svět, který se prostě nechce smířit s něčím, co se neshoduje s jeho představami o dobru a spravedlnosti."
Skvělá letní komedie, v níž, jak říká autorka, opravdu nejde jen o humor, byla natočena před více než dvaceti lety. Přesto nás zaručeně bude bavit i nadále.(oficiální text distributora)
Na DVD
od:
Anderton
Když vytrhnete Marii Poledňákové stoličku, dostanete zároveň tatínka do polepšovny....Viac menej to isté, čo prvý diel. Pozeráme sa na zdanlivo nelogické chovanie postáv, keď chlap nie je ochotný dodržať jednoduchý sľub a maminka sa stále chystá odísť, pretože to už má právom celé pokrk. Lenže neodíde, pretože si spoločne s divákom uvedomuje, že chlapi sú už raz takí a občas vo filmoch sú zobrazovaní nielen ako kladné alebo záporné postavy, ale o niečo reálnejšie. Štyria protagonisti mi občas liezli na nervy, občas ma pobavili, stále však nemám z tejto dvojice filmov (krokodílov nerátam) pocit nesmrteľnej vianočnej zábavy pre celú rodinu. Bohužiaľ už nie som generácia, ktorá plne docení kritiku poznámky ohľadom nutnosti svadby do začiatku školského roka.(1.1.2015)
Terva
CITÁT - Ale Aničko, miláčku, každý kluk si myslí, že nejkrásnější místo je tam, kde se narodil. Ale kdybych věděl, že se ti tu nebude líbit, tak bych se byl narodil někde jinde!.......... Scénář: Marie Poledňáková. Kamera: Petr Polák. Hudba: Václav Zahradník. CITÁT - Vodník ..... a říká mi Fando!..........(15.7.2012)
insurgentes
"Tatínek si může říkat co chce, ale odteďka se bude dělat, co řeknu já." Myslím, že prototyp české megery stvořila Poledňáková. Tím se na osudech nás všech podepsala víc než Eva Hauserová, Elle a druhá světová válka dohromady. Bez ní by se svět odvíjel jinak a z Hausmanna by byl jen řadový nepovšimnutý vědátůrek. Je to obludné, jakou moc má v demokracii jedna zvrácená osoba. Preissová aspoň meje nádobí.(26.12.2011)
JohnnyD
Jedno z krásnych príkladov, kde sequel prekonáva prvá diel. Pribudli tu nové postavy (najlepší je určite starý otec) no a film disponuje aj väčším množstvom humoru. Každá druhá veta Tomáša Holého (opäť geniálny) je skvost a nezabudnuteľná hláška. Narozdiel od jednotky, tento film má stále skvelé tempo. Väčšina filmu sa odohráva na prázdninách u deda a nie sú tu hluché miesta ako vo "Veľrybe". Tempo je vyrovanné a veľmi dobre sa na to pozerá. Herci podávajú skvelé výkony. Okrem Holého sú tu úžasní Němec, Preissova, či Karlík. No a poteší aj znesiteľný Sobota. Klasická komédia, narozdiel od jednotky ÚPLNE právom kultová. Jedna z najlepších česko-slovenských komédií. 80%+(11.2.2006)
kingik
Zdá se, že tenhle film jen tak něco nepoloží a ve svém žánru rodinné komedie zůstane ještě dlouho a zřejmě navždy nepřekonaný. Po prvním, ještě poměrně vážném rozjezdovém dílu, přišlo na řadu volné pokračování, které s sebou přineslo pohodovou letní atmosféru sálající přímo z televizní obrazovky. Preissová, Němec, Holý se svým perfektním autentickým herectvím a k nim ještě přibude milý děda Karlík. Všichni čtyři vytvářejí film, na který by se měli podívat dnešní "režiséři", aby věděli, jak se dělá kvalitní televizní film přežívající dlouhé roky bez náznaku újmy. Hudba Václava Zahradníka, kamera Petra Poláka a režie Marie Poledňákové. A ptám se, kdo se jim dneska přiblíží. Nikdo. A to tenhle film byl dělaný jako televizní. Jenže dnešní filmy s otřesnou kamerou, bych ani do televize nedal, natož do kina, jak se jich tam vehementně většina cpe. A přitom příběh Vaška a jeho rodičů je v podstatě jednoduchý, s nijak extrovní zápletkou a přesto vybalancovaný a dokonale přesný ve svých požadavcích na diváka. Nové televizní filmy můžete se jít zahrabat. 100%(26.12.2011)