Jak dostat tatínka do polepšovny

Vždycky jsem viděl jenom střípky, až teď konečně komplet film. Ale bez prvního dílu. Letní komedie z kategorie pětihvězdičkových, o hercích a herečcích už bylo napsáno mnohé, mně osobně se moc líbil "děda" Josef Karlík a samozřejmě lokality s jezerem. Nejzbytečnější roli tu měl... Vlastík Harapes, potěšil malou roličkou František Peterka a samozřejmě i Petr Nárožný. Nejlepší hudební motiv poslední doby :) (21.06.2016)

Mamí, já chci mlíko....já vypiju celej litr....... :-)) K tomuhle filmu mám opravdu hodně silný vztah! Letní atmosféra je silná a skoro máte chu't vyrazit někam pod stan. Když sleduju tenhle film, místy se přistihnu, že mi tak trošičku slzí oči. Nejen z humorné stránky filmu, ale také té poetické. Je to štěstí, že tenhle nesmrtelný snímek s ještě nesmrtelnějším Tomášem Holým vznikl. Díky! (14.04.2008)

Zdá se, že tenhle film jen tak něco nepoloží a ve svém žánru rodinné komedie zůstane ještě dlouho a zřejmě navždy nepřekonaný. Po prvním, ještě poměrně vážném rozjezdovém dílu, přišlo na řadu volné pokračování, které s sebou přineslo pohodovou letní atmosféru sálající přímo z televizní obrazovky. Preissová, Němec, Holý se svým perfektním autentickým herectvím a k nim ještě přibude milý děda Karlík. Všichni čtyři vytvářejí film, na který by se měli podívat dnešní "režiséři", aby věděli, jak se dělá kvalitní televizní film přežívající dlouhé roky bez náznaku újmy. Hudba Václava Zahradníka, kamera Petra Poláka a režie Marie Poledňákové. A ptám se, kdo se jim dneska přiblíží. Nikdo. A to tenhle film byl dělaný jako televizní. Jenže dnešní filmy s otřesnou kamerou, bych ani do televize nedal, natož do kina, jak se jich tam vehementně většina cpe. A přitom příběh Vaška a jeho rodičů je v podstatě jednoduchý, s nijak extrovní zápletkou a přesto vybalancovaný a dokonale přesný ve svých požadavcích na diváka. Nové televizní filmy můžete se jít zahrabat. 100% (26.12.2011)

Kdysi jsem měla raději prázdninové vyprávění o tatínkovi, směřujícím rovnou cestou do polešovny, nežli příběh o bolavé velrybí stoličce ("Jak vytrhnout velrybě stoličku" z roku 1977). Nicméně s odstupem mnoha a mnoha let musím konstatovat, že první ze snímků o malém Vaškovi a jeho rodičích představuje nefalšovaný a dokonale vybalancovaný mix lehkovážné komedie a opravdového dramatu, zatímco jeho pokračování místy až zbytečně šaškuje a jeho komika už není tak bezprostřední a bezelstná. Taky trochu zamrzí, že rodinný čtyřnohý přítel Beník je odsunutý ne na vedlejší, ale přímo na slepou kolej - v podstatě se o něj nikdo nezajímá, takže se dějem jen tak občas nezávazně mihne - jako jedna z mnoha rekvizit ... aniž by v něm zanechal nějakou svébytnou psí stopu. (14.07.2021)

Nejlepší film Tomáše Holýho a úžasná nesmrtelná česká komedie. Na tuhle komedii se můžu podívat kolikrát chci a pokaždé mě rozesměje. Zrovna včera jsem na ní koukal a znovu mě dostala, Tomáš Holý byl strašně talentovaný herec a je ho velká škoda. Myslím, že kdyby se narodil v Americe, tak by se měl jako prase v žitě, protože tam by vydělal miliony. Škoda že toho tolik nestihl, protože on je ten, kdo tahá všechny filmy s ním, i když né všechny se povedli. Žádný není úplný propadák a to jen díky němu, protože scénáře jsou někdy dost odfláklé, ale jak říkám, tenhle film nemá chybu a jsem rád, že byl natočen. Jeden z nejlepších českých filmů a nemyslím si, že se v dohledné době natočí něco alespoň podobně kvalitního. (27.12.2013)