Sandokan se vrací

Spíš by tomu slušelo divadelní jeviště, protože postavy sošně v pózách odříkávají pateticky do kamery své party. Ovšem to, co vidíme, jsou doslova a do písmene situace ze Salgariho románů. Jenže když jako kluk bez dechu čtete, že roztřesená ruka zlosyna zmáčkla spoušť, ale kulka Sandokana jen zranila na spánku, a ten ho pak jedním máchnutím zbavil života, či že v poslední chvíli zachránilo Sandokana stádo slonů, které přivedl jeho věrný přítel, neuvědomujete si, že to je vlastně jedna veliká hovadina. Co projde v knize, je na plátně k smíchu. (14.09.2010)

A další pokračování romanticky dobrodružného příběhu o člověkovi, který svým uhrančivým pohledem a neohrožeností zahání všechny protivníky do úzkých a na útěk. Sandokan, tygr z Mompracenu (Kabir Bedi), znechucený z porážek při boji za svobodu, se stáhl až do Bengálska, kde žil spokojeným životem uprostřed džungle v souladu s přírodou. Ale volání o pomoc z jeho domoviny ho donutí k návratu a pokračování v boji za svobodu jeho lidu. A jen tak mimochodem stále ochraňuje ty, kteří jsou uzurpováni cizáky a jejich přisluhovači. A ani střelné rány ho nezastaví! Z dalších rolí: Yanez de Gomera (Philippe Leroy), Sandokanův spolubojovník, který se mezitím stal manželem assamské královny, úskočný Theotokris (Massimo Foschi), který má za úkol Sandokana odstranit, mladičká Jamilah (Teresa Ann Savoy), která omdlévala jen při pomyšlení na Sandokana, věčný protivník James Brooke (Adolfo Celi), a dobrý spojenec a lovec Tremal Naik (Kumar Ganesh). Všichni Sandokanové mají jednu velkou chybu: velice se podobají naivním filmům Bollywoodu, i se svým herectvím, které zdůrazňuje vypjaté scény a mluva je často velmi patetická. Ale i tak zůstává fenoménem. (13.03.2011)

Sandokan je už podle jména legenda, takže jsem si na něj našel náladu a pustil se do něj prostřednictvím tohoto snímku. Od prvních záběrů mi Sandokan přišel příliš levně zpracovaný, souboje byly takové nemastné neslané a ani samotná zápletka mě nějak zvlášť neočarovala. Kladnou stránkou filmu pro mě byla hudba a občasné chybování hlavního hrdiny, což z něj nečinilo žádného supermana. S přihlédnutím na obě strany mince dávám 3*. (02.01.2011)

Chápu, že se psal rok 1977, stejně jako chápu, že italská produkce byla spíš dobrá v komedii a nějakej dobrodružnej film se žlutookým orangutanem v hlavní roli byl nad jejich síly, ale tohle je filmařsky katastrofální počin i na tento rok. Ten zvuk (hlavně v soubojích) zněl, jako když se šimpanz v zajetí brání injekci proti vzteklině. Co dialog, tak výblitek...hlavně slečinka a její vyznání lásky, to byl echt zvratek :-/ Většina herců na xichtě víc make-upu, jak holky z baráku rozkoše v Holešovicích. Když si uvědomim, že v těchto letech vznikl jeden z nejlepších filmů všech dob Čelisti a pak se kouknu na tohle, tak mi přijde, že je mezi snímky propast 50ti let ---->20% za exteriéry (01.02.2016)

Film bych opravdu doporučil pouze skalním příznivcům hlavního hrdiny. Stejně jako na seriálu (který ději předchází) se velmi projevil zub času (zde možná ještě znatelněji). Kdo si v osmdesátkách neprožil "sandokanománii", ten stěží vydrží dokoukat snímek až do konce. Rušila mne dost nesympatická představitelka Jamilah (při jejím vyznání lásky Sandokanovi, jsem ho jen hořce politoval ...), občas se opakující záběry (např. útok domorodců na člun) a neskutečně stupidní dialogy - možná je to i způsobeno odfláknutým překladem (např. perlička - "Jamilo, ty jsi zraněná?" "Jsem, protože nemohu utíkat ..."). Protože jsem si kdysi jako dítě neskutečně užíval profláknutý seriál, dávám za 3 hvězdy (jinak bych to viděl tak na 1-2). (16.02.2009)