Zahrada slov

Vizuálně neskutečně nádherné, mistr animace se pozná. Hudebně nenápadné, obsahově vcelku prosté, ovšem nesmírně křehké, melancholické, poetické a romantické. Viděno podruhé na promítání v JICC Praha 1 s anglickými titulky, a že Shinkai táhne bylo vidět na účasti (20-25 lidí), dokonce dorazili i japonští diváci :-) (18.04.2018)

Nejaký čas som uvažoval aké hodnotenie tomuto počinu udeliť a nakoniec som sa rozhodol udeliť plné hodnotenie hlavne za jednu vec a tou bolo, že za krátku dobu Kotonoha no niwa dokázal vybudovať príbeh plný citu a keď to niekto dokáže za len 46 minút postaviť taký dojemný príbeh plný lásky tak je to práve tento príbeh. Iné filmy by potrebovali oveľa viac minút, aby vo mne vyvolali takéto pocity a tu v podstate nič nie je na vyše, alebo je tam toho dokonca niekedy trochu málo, ale to vôbec nevadí nakoniec je to veľmi pekný príbeh o dvoch ľuďoch, kde nikto iný nehrá absolútne žiadnu rolu. Animácie ja úplne úžasná a to nie len postáv, ale hlavne okolitej prírody a sveta. Dážď hrá v Kotonoha no niwa naozaj zaujímavú úlohu a postavy napriek tomu, že nie je žiadny čas na to aby sa vyprofilovali, tak sa divák dokáže do nich vžiť a nechať sa viesť príbehom. Animácia nie je tým jediným čo je tu naozaj krásne, rovnako kvalitná je aj hudba (klavír či piano) a tá nie len pasovala perfektne k svojim scénkam, ale aj sama o sebe dokázala vytvoriť krásnu atmosféru. Nezabudnite dopozerať Kotonoha no niwa aj po záverečných titulkoch, nie že to vypnete skôr, lebo za nimi je jedna dôležitá scéna. Koniec sa mi páčil lebo mi pripadal ako skutočný život a nie ako rozprávka. (01.11.2016)

Grafická stránka filmu výborná, jako ostatně bývá u anime pravidlem, záplava nádherných obrázků přírody z parku kontrastovala s obrázky velkoměsta. S příběhem to bylo kapku horší, vykonstruovanost z něj stříkala na všechny strany. Zejména ona mladíkova záliba šít ručně boty do sucha i do vodičky mi přišla vysoce nepravděpodobná, té by uvěřil tak maximálně starý Baťa, a to jen ještě možná. (01.01.2014)

Nový Šinkai a opět v mých očích dost rozporuplné dílo. Na jednu stranu jsem rád, že se po předchozím wannabe-ghibli filmu vrátil Makoto ke svému oblíbenému tématu komplikované, jakoby osudem nechtěné lásky, a opět nabídl dávku svých typických trademarků – kýčovité oblohy, klavírní tóny, lyrika, vlaky, déšť a spousta, opravdu spousta téměř hmatatelné melancholie. To vše mě potěšilo a utvrdilo v domněnce, že Makotův předchozí film byl jen takový nepovedený úlet, zaváhání. Potěšení z návratu k tradici však s přibývajícím počtem minut vystřídalo zase jiné rozčarování – tohle byl totiž první film od Makota, u jehož sledování jsem měl pocit, že postrádá jakýkoli nápad či myšlenku. Připadalo mi, jako by tady Makoto prostě vykrádal sám sebe a nabídl jen obyčejný tovární produkt značky M-Šinkai pro skalní fanoušky, kteří opět chtějí koňskou dávku šinkaiovského romantického příběhu se vším, co k němu patří. Proti tomu, že se Makoto rozhodl nabídnout svou klasickou story, nenamítám nic, ovšem očekával bych, že taková story bude mít nějaký nápad, postavy s rozvinutější psychologií, do nichž nebude problém se vcítit, pointu – zkrátka něco, co by tento film činilo nějakým způsobem jedinečným v rámci Makotovy tvorby –, jenže to právě tento film neobsahuje. Na rozdíl od oné Agarthy, kterou jsem v úvodu zmínil v negativní kotonaci. Byl jsem z ní sice rozčarován, ale zároveň jsem jasně věděl, že se Makoto prostřednictvím filmu snažil něco odvyprávět a že měl nějakou vizi či nápad, ať už se mi líbil či ne. Tady však ne. Připadalo mi to jako takový slabý destilát 5 centimetrů za sekundu s občas dosti okatým product placementem a směšně patetickým závěrem bez nějaké silnější pointy. Velmi, velmi slabé 3*, při jejichž udělování vyslovuji nahlas svou naději, že Makoto příště přijde konečně s nějakým nápaditějším počinem. (14.06.2013)

Makoto je zpět (po předchozím filmu z roku 2011, ve kterém se snažil tvořit jako Myiazaki a nešlo mu to) a ve výborné formě! Zahrada slov je vizuálně úchvatná (déšť, voda, větve nad vodní hladinou) a maximálně melancholická. Poprvé jsem viděl film Makoto Shinkaie na velkém plátně a velmi mu to svědčilo! Zrovna na něco podobné, pomalu plynoucí a ze života, jsem měl náladu! Klobouk dolů před týmem tvořícím české titulky pro uvedení na Animefestu! ■ Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=udDIkl6z8X0 (10.05.2014)