Dům pro Irene

To je film, který nemůžu a ani nechci hodnotit nějak objektivně. Celou dobu jsem měla před očima svého dědečka, který byl truhlářem srdcem a duší a ještě dnes si pamatuji tu vůni dřeva z jeho dílny, to jak jsem sbírala různé odřezky a stavěla si z nich pak domečky pro panenky. Chodila jsem fascinovaně kolem těch obrovských pil a hoblovacích strojů, pomáhala jsem dávat piliny do pytlů, když byl děda večer v hospodě a zařizoval si tam další zakázky. Druhý den jsem pak byla vyslaná babičkou hledat jeho zuby, protože je někde ztratil cestou. Dnes to už jsou jen krásné a úsměvné vzpomínky. Takže jak byl celý film trochu prodchnut sentimentalitou, tak jsem jí z velké části nasála do sebe i já. A díky za neuvěřitelné výkony obou hlavních protagonistů, kteří mně v určitých momentech vehnali slzy do očí. Maurice Chevalier napsal : "Muž s bílými vlasy je jako dům, na jehož střeše leží sníh. To ještě zdaleka nedokazuje, že v krbu není oheň. Já s tím souhlasím. (02.03.2015)

Přišlo mi to až moc na sílu. Stáří je samozřejmě sviň a nic hezkého, a je fajn, že tady se stařík rozhodne být stále aktivní a postavit nový dům pro sebe a svou milovanou ženu, která začíná trpět stařeckou demencí. Ale geronto sex jsem zrovna vidět nemusel, ten soud taky asi těžko mohl vyhrát, takže se nakonec dívám na pohádku, a tak zaujme jen krajina, kamera a satira na byrokracii a na nesmyslné zákony, kdy musíte obhajovat někomu cizímu, že si na svém vlastním pozemku něco stavíte, a ještě mu za to platit, aby měl bezpracný zisk. Absurdita moderní doby. (02.04.2024)

Krásný, citlivý film o stárnutí a lidské hrdosti. J.Cromwell, ale i G.Bujold jsou vynikající jako ústřední dvojice. G.Bujoldová nebyla v Česku k vidění po mnoho let, ale okamžitě jsem poznal její charakteristický výraz, který jsem si pamatoval z filmových rolí v 70. letech (Tisíc dnů s Annou, Kamouraska). Bylo to kouzelné setkání... (27.04.2014)

Hřejivý příběh o lásce seniorů, co jsou spolu přes 60 let a potýkají se s realitou důstojného stárnutí. Pomalé tempo spíše přidávalo na intenzitě, James Cromwell odtáhl skvěle celý film a byl od první do poslední minuty na plátně. Na jeho boj proti byrokracii se krásně koukalo, ale nejsilnější scénu si schoval na pohřeb svého kamaráda Chestera. V tu chvíli to nebylo na kapesník, ale na prostěradlo. (11.10.2014)

Dobrý film na víkendové odpoledne. Aktivních důchodců, co už sotva lezou, ale pořád něco kutí, staví a plánují do budoucna v již nesplnitelném časovém horizontu, znám docela dost. Graigovy děti si nakonec uvědomí, že kdyby Graig jenom ležel a čuměl na bednu, moc dlouhou už by si ho asi neužili. Tento film navíc proti sobě hezky staví logiku se zkušenostmi na straně jedné a úřednickou byrokracii na straně druhé. Parádně ztvárněn i vztah mezi ústředním párem. (18.10.2021)