Ošin

Silný příběh o malé vesnické dívence a její houževnatosti, díky které dokázala přetrpět opravdu kruté podmínky, se kterými se nepochybně i v reálu setkalo nejedno dítě z chudé vesnické rodiny počátku 20. století v Japonsku. Jsem ráda, že jsem měla možnost tento film vidět, přestože jsem obzvlášť v první polovině filmu musela téměr zatínat zuby, jak nepříjemný to byl pohled (dnes by se to dalo označit za týrání dítěte, ale tehdy byla samozřejmě situace úplně jiná), navíc mi především z počátku filmu místy vadil náběh na přehnaný patos (například když Oshin odjíždí na voru a přehnaně dlouho na sebe s matkou a otcem v slzách křičí "Mami!", "Tati!", "Oshin!"...). Naštěstí to bylo s tím patosem na hraně spíš jen v první polovině filmu, pak už mi to přišlo lepší. Druhá polovina filmu se mi líbila víc i proto, že se Oshin setkala aspoň s nějakými vlídnými lidmi, kteří projevili kus citu a pochopení (kdyby byl celý film jen o jejím trýznění a samých bezcitných lidech, jen těžko bych ho dokázala hodnotit takhle vysoko.... koneckonců, byla to právě ta její "nátura" a jistý "optimismus", které ji dovedly aspoň k nějakému tomu štěstí - jsem totiž přesvědčena, že takhle by to mělo zákonitě fungovat i v reálněm životě, nejen ve filmu). Slyšela jsem, že předchozí zpracování tohoto příběhu v seriálové podobě pokračovalo ve vyprávění jejího života až do dospělosti, kdy si prý založila úspěšný podnik (příběh Oshin není sice skutečným příběhem, ale údajně je do určité míry založen na skutečném životě jedné ženy, která si prošla podobnými strastmi a v dospělosti založila síť supermarketů). Dovedu si představit, že vyprávění života této dívenky mohlo v seriálové podobě fungovat velmi dobře a není divu, že někdejší seriál měl takový úspěch. Avšak i tahle zkrácená filmová verze, zaobírající se pouze dětstvím, je příběhově vystavěná dobře a působí uzavřeně. Navíc velkým tahounem filmu je Hamada Kokone, která hraje Oshin opravdu přesvědčivě a srší emocemi. Právě ona má na svědomí sílný dojem, který film dělá. Za mě šlo rozhodně o nezapomenutelný zážitek. Pokud máte rádi japonskou filmografii a historie a tradiční hodnoty Japonska vám nejsou úplně cizí, pak stojí za to tenhle film aspoň jednou vidět. (Viděno v rámci Eigasaie 2020.) ~(4,3★)~ (05.02.2020)

Treba opäť priznať, že Japonci vedia robiť dojáky. Chudoba, bieda, pokora...ale všetko v cnosti, loajálnosti, nezlomnosti a húževnatosti. 7 alebo 8-ročné malé telíčko a čo všetko unesie a ako sa stavia k zodpovednosti. Naviac, ak v hl. detskej roli to dievčatko zahralo takto uveriteľne. Trochu je to síce nevyvážené - jedna smutná udalosť strieda druhú, jeden problém zasa ďalší, malé dievča je na svoj vek až príliš bystré a vnímavé, ale ak má niekto chuť na silnú melanchóliu, odporúčam. (21.09.2015)

V jádru silný drama o strastiplným úseku dětství jedný malý holčičky, který ukáže leccos z těžkýho života chudých japonců na počátku 20.století (obzvlášť těch nejmenších). Události ve filmu podle mnohadílnýho seriálu působí malinko zhuštěně. Ovšem hlavní dětská představitelka předvádí na svůj věk fantastickej hereckej výkon. 3,5* (25.02.2024)

"Maminko, ty pořád jen pracuješ a pracuješ. Nikdy se nezastavíš." "To je, co maminky dělají." ■ Asadoru ("ranní seriál") z let 1983-4 neznám, ale vůbec mi to nevadilo. Jediné, co bych vylepšil, je asi na dvou místech hudba, která zazněla až příliš rušivě. Jinak - dokonalé. Film utáhla na začátku natáčení osmiletá Kokone Hamada (narozená 31. 3. 2004). ■ Původní seriál (297 přibližně čtrnáctiminutových epizod) popisoval časové období od roku 1907 až do současnosti. Začínal v roce 1983 okamžikem, kdy se Oshin bez vysvětlení vydá vlakem na cestu do míst svého dětství, její vnuk se jako jediný z celé rodiny dovtípí, kam odcestovala, vydá se za ní a ona mu pak vypráví příběh svého života. JInak - Oshin z původního seriálu se objeví i v tomto filmu - v roli matky starší dívky, se kterou má Oshin neshody. ■ Trailer: https://www.youtube.com/watch?v=Jlej0Ueg_yA (29.06.2014)

Na festivalu Eiga-Sai mi to sice nevyšlo, ale i tak po zhlédnutí v domácím prostředí nijak nelituji. Snímku sice chvilku trvá, než diváka vtáhne, ale kvalita má vzestupnou tendenci a nakonec tento drsný a smutný příběh pojednávající o těžkém údělu nejen chudých japonských žen na počátku 20. století zaujmout zvládá poměrně dobře. Působivé a tvrdé zpracování chudoby, zoufalosti, předsudků, pravidel, společenských vrstev, přizpůsobení se okolnostem a přijmutí osudu. 73% (09.02.2020)