poster

The Frame

Krimi / Drama / Fantasy / Mysteriózní / Thriller

USA, 2014, 127 min

Režie:

Jamin Winans

Scénář:

Jamin Winans

Kamera:

Robert Muratore

Hudba:

Jamin Winans
  • zbyshek
    ****

    Musím uznat, že jsem byl trochu skeptický před sledováním tohoto filmu. Ani začátek ve mě zrovna neposilňoval optimistické smýšlení. Ale to, co se dělo poté... Takovýhle styl filmů opravdu miluji a tak trochu se v nich vyžívám. Je to přesně ten typ, kde si musíte všímat detailů a dávat neustále pozor. Tady to šlo opravdu samo, celý děj je i přes utrápený začátek chytlavý a donutí vás dokoukat celé představení až do konce. Jsem rád, že jsem si to pustil i když jsem neznal režiséra, a ani herce. Kvalitou se to klidně může rovnat áčkovým filmů, dalo by se říct, po všech stránkách. Velmi příjemné překvapení. 80%(10.1.2015)

  • darkrobyk
    *****

    Ze začátku jsem čekal lepší thriller případně akci, postupně se ale začalo klubat něco úplně jiného. V momentě, kdy na vás z TV promluví postava seriálu, který pravidelně sledujete, zjistíte, že se děje cosi podivného. Nejprve jsem čekal Purpurovou růži z Káhiry, pak Smrtihlava, Matrix a....spousta dalších filmů s podobným námětem. Naštěstí nešlo o typ snímků jako je Enemy či Na hraně zítřka, kdy postava probíhá nekonečnými časovými smyčkami. Zde jsou sice oddělené časové roviny, ale důvod jejich existence je naprosto jiný. Skvělá hudba, pěkná kamera, sympatická ústřední dvojice a konec, co mne tentokrát opravdu potěšil (ale poměrně dlouho jsem v něj nedoufal).(11.2.2015)

  • JASON_X
    *****

    Celá teoretická fyzika se může jít bodnout, protože láááska nejenže přenáší hory, ale dokáže spojit i dva paralelní vesmíry... Trochu jsem se obával nějaké artově experimentální šílenosti pro menšinového diváka (respektive pro ještě menšinovějšího než jsem já) a dostal jsem prvotřídní surrealistickou scifárnu, jsem nadšen. První půle není nikterak složitá na chápání. Prolínání se dvou alternativních světů. Televizní seriály v prvním světě jsou realitou v tom druhém a naopak. Komunikace mezi oběma světy/realitami je možná jen skrze televizní obrazovku, symbolickou červí díru. Až potud skvělé. A v druhé půli ještě navíc k mé velké radosti děj trochu zlynchovatí, mazutovitá černá substance mi příjemně připomene tajemný černý olej z X-Files, některé záběry mi zase dají vzpomenout na Matrix nebo Inception, a to vše je okořeněno příjemnou hudbou, špetkou snesitelné romantiky, nebo nasraností na Pána Sudby... A ještě bonus navíc - v jedné ze dvou hlavních rolí účinkuje jedna moc sympatická a okatá chica... nebo snad Hebrejka?(Mualem) Každopádně výsledkem je bravurní pětihvězdový film a můj doposud nejpřekvapivější a nejsilnější filmový zážitek letošního roku!(3.3.2015)

  • JitkaCardova
    *****

    Strhující filmařina, brilantní a průlomová ve více směrech, než kolik jste jich před sledováním znali. *** Chápu motivace srovnávat tenhle počin s Inception, v mnoha vedlejších ohledech je to funkční příměr a naprosto namístě, ale setrvat u toho přirovnání by v konečném důsledku znamenalo osudově se minout s myšlenkovou pointou obou těch snímků a promeškat aktivační moment, hybnou energii, nakopnutí za horizont, které Inception skutečně má (jakožto film o lucidní, vyšší, excitované hladině vědomí a dialogické, kooperační povaze za tuto hranici vyspělého, pokročeného života jedinců) - a které The Frame jen opisuje a předstírá (jakožto film o cestě jednotlivce teprve k té bazální hladině vědomí o sobě, předkooperační). Tohle předstírání je ostatně jediná (a dost možná jen chytře předstíraná) slabina tohoto filmu, totiž "slabina" stejné povahy jako průhledná sklenice, které chybí dno - můžete si myslet, že umíráte žízní, a při pohledu na tu sklenici doufat, že je plná čiré vody - pokusíte se napít, zachránit si život tradovaným způsobem, a zjistíte zprvu jen tolik, že se z ní nenapijete - nebo se díky tomu můžete naučit o jevení věcí něco tak hluboce podstatného, že zpětně pochopíte, že sklenice naplněná byla - jenže ne čirou tekutinou pro tělo, ale živou vodou pro vaše vědomí. A žízeň přestane existovat jako hrozba, přestane se tak jevit. *** Mnohem přiléhavěji by se proto The Frame dal přirovnat k Nekonečnému příběhu, kde Alex je Bastien, ďábel je šelma-nicota a jeho Anděl-záchranářka Sam (=Sam-aritánka) je dívenka ze Slonovinové věže, která mu našeptává, co je potřeba udělat - odhodit zábrany, strach, ošklivost, projikované druhými lidmi, odhodit projikované scénáře, a vytvořit celý svět z-novu, jedinečný, obsáhnout ho celý svým vlastním vědomím, přijmout beze zbytku, svýma očima a zápalem ho vyrvat nicotě a pokračovat ho sám... k tomu ovšem patří i odhození poslední zábrany, pochopení, že záchranná síť, spásný hlas, nikdy neexistovaly mimo vlastní mysl, že i Anděl-Královna-záchranářka Sam-našeptávací hlas je jenom vnitřní projekcí na cestě k osvobození svého vědomí... a to je moment, v němž The Frame předstírá, hraje falešnou kartou, jako ďábel nás ještě pokouší - té poslední smířlivé scéně, záběru doteku mezi Alexem a jeho andělskou záchranářkou, se nesmí uvěřit, jinak se zase necháte ukolébat do nevědomí a přesunete odpovědnost mimo svoje ohnisko. Na externí Anděly, kteří vás přijdou probudit a zachránit. Ne. On je tam na konci - na počátku svého světa - sám, ona byla jen jeho vnitřním hlasem, nejpřitažlivější součástí romantického příběhu, který si na sebe vymyslel, aby se odvážil se probudit - ona byla pomyslným límcem, za který sám sebe vytáhl z Močálu zapomnění. Ona neexistuje. Jakmile tuhle lest prohlédnete, odvážíte se ji připustit, jste zralí na Inception, zvládnutí The Frame je úvodním testem, abyste se nominovali mezi tamní architekty-projektanty, a vstupenkou ke kooperační rovině, na úplně jiné hřiště a k úplně jiné hře o něco úplně jiného. Geniální - zajímalo by mě, jestli sám tvůrce Jamin Winans zkouškou svého posledního záběru prošel, jestli prošel frejmem, rámem (bránou mezi Sfingami, kde musíte správně zodpovědět otázku, probodnout papír a potom ještě beze strachu projít skrz), nebo ho finální boj se svojí chimérou, znázorněnou v závěru, teprve čeká - narafičil si to na sebe opravdu důkladně. *** Bonusová poznámka: Nejde to nedělat - nejde při sledování The Frame nemyslet na jiný film na stejné téma, který byl ale natočený tak rafinovaně, že na to tehdy skoro nikdo nepřišel, a tak zůstal tristně podhodnocený jako obyčejná mexická romance, aniž by divákům došlo, že se jedná o manipulaci filmu scénářem, který píše hlavní postava, manipulující se svým vědomím: neptejte se mě, ptejte se prachu: Ask the Dust! Můj dárek pro vás.(20.1.2015)

  • RedAK
    ****

    Originální a veskrze hravý mindfuck, pro který je ovšem potřeba mít špetku trpělivosti. Film se totiž ze začátku tváří jako nezkušená žačka katolické školy s ksichtem Freddyho Kruegera po automobilové nehodě, kteréžto nerozhodně odkapávají první menstruační krůpěje na učebnici prvouky a pro kterou je pojem sex něco jako ebola, postupně se však mění v průměrnou hospodyňku středního věku, která šuká v podprsence a má kokršpaněla jménem Adolf, aby se z ní ke konci stala luxusní drahá štětka s konturami Lamborghini Veyron, která vás dokáže udělat pohledem za plus minus 12 sekund a to včetně času, kdy jste volali mámě, že dnes na večeři nepřijdete. Kdyby můj život byl televizní seriál, zřejmě by se jednalo o gastronomické drama z prostředí levných fast foodů a upoutávky na něj by vypadaly asi nějak takhle - Zrodil se jako nevinný chlapec v podprůměrné rodině. Byl osamělý. Byl smutný. Byl zrazený. A měl hlad! Nedělní bůček jeho babičky jej uvedl na nebezpečnou misi sójového oleje, ze které není cesty zpět! Rozehrál špinavou hru na kočku a myš s obsluhou McDonaldu, aby získal slevu na svoji objednávku. Dokáže Ištván překročit svůj vlastní stín, uplatnit falešnou stravenku a sníst celé Happy Meal menu na posezení? Sledujte dramatický příběh mladého tlustoprda každý den ve 20:00 před výlohou mekáče! V neděli a o svátcích vysíláme z KFC.(9.1.2015)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace