A Man Called Blade
Režie:
Sergio MartinoScénář:
Sauro ScavoliniKamera:
Federico ZanniHrají:
Maurizio Merli, John Steiner, Martine Brochard, Rik Battaglia, Philippe Leroy, Nello Pazzafini, Bruno Di Luia, Enzo Fiermonte, Riccardo Petrazzi (více)Obsahy(1)
Nájomný zabijak menom Mannaja (Maurizio Merli), ktorý je známy tým, že namiesto zbrane používa sekeru, prichádza do baníckeho mesta Suttonville, potom, čo si poradil s vydedencom Burtom Cravenom (Donald O'Brien). Starosta mesta McGowan (Philippe Leroy), postarší muž na vozíčku, a jeho skorumpovaný námestník Voller (John Steiner) si Mannaju najmú, aby vypátral stratenú starostovu dcéru Deborah (Sonja Jeannine). Mannaja si spočiatku neuvedomuje, že práve Voller, ktorý tajne spolupracuje so skupinou vydedencov, Deborah uniesol. Cieľom zločincov je ulúpiť zásielky striebra zo strieborných baní, ktorých vlastníkom je práve starosta McGregor. Mannaja sa do celej záležitosti zapletie a teraz musí čeliť nielen Vollerovi a jeho bande lupičov, ale aj McGowanovi, ktorý bol zodpovedný za smrť jeho otca. Voller a jeho gang sú pripravení Mannaju zastreliť, ale nepočítajú s jeho schopnosťou oháňať sa vražednou sekerou. (Incantator)
(více)Videa (1)
Recenze (22)
Musím se přiznat, že mě tento western docela dost zklamal. Nedokážu přesně definovat v čem, ale prostě jsem čekal mnohem víc. Přestřelky jsou dobrý, celkově akce zvládnutá fajnově, jenže příběh mě vůbec nezaujal. Spíš mě nudil. Jedinou zajímavou postavu hrál dobrej záporák John Steiner, jinak ostatní postavy, včetně tý hlavní (do který se mimochodem Maurizio Merli vůbec nehodil, umím si představit v této roli spíš Anthonyho Steffena) stály za hovno. S Mannajou jsem se vůbec neztotožnil, vůbec jsem mu nefandil, to je další problém. Musím ale pochválit velice povedenou a výraznou hudbu od bratří De Angelisů. Základem dobrého filmu je scénář a ten v tomhle případě dobrý není. Věřím, že kdyby něco podobného napsal mistr Ernesto Gastaldi, dopadlo by to o mnohem líp. Tady je to za 2,5. ()
Málo známý spaghetti western pokročilých 70. let zcela ve stylu Djanga, o dekádu mladšího. Akční, surové, mnohokrát přitažené za vlasy, a jak už je u Italů obvyklé, s levicovým antiburžoazním pozadím. Myslím, že jde o trochu lepší film než soudobý Keoma, který je považován za definitivní tečku klasického spaghetti westernu. Ani tento ovšem nepředčí ničím dobrý průměr brakového žánru. ()
Western porovnávající devastační účinky kulky a sekery a o celý palec, přesněji ruku, vítězí sekyrka. Mannaja působí ve vodách svého žánru jako hejno piraň v Rožmberku před výlovem, krví ani brutalitou opravdu nešetří. A já přes vcelku otřepanou zápletku o pomstě, ani nevím, jestli má nějaký western vůbec jinou či něčím originální, dávám spokojených pět hvězd. ()
Zdejší komentáře říkají že je to poněkud ostřejší western, a opravdu je. I když mnoho fousáčů zde padne kulkou, a těch mrtvých je nepočítaně, je zde i bičování, a dost velká řezba, kdy to opravdu lítá. Debilové, idioti, je vás 28 pušek a on je sám! Hodně kvalitně vypadala scéna kdy zase lítají kulky, a do toho se střídavě vsouvají střihy s kabaretem, kde se tancuje a hraje hudba. Takže bum! bum!, střih, a holky tancují, a zas bum" bum!... Zápletka super, a pořád se něco děje. Opravdu to odsejpá. Miluju tu westernovou hudbu, ale nejvíc, nejvíc je prostě sekyrka. To je fakt styl. ()
Poněkud drsnější spaghetti western, ale každým coulem herec a pistolník Maurizio Merli v hlavní roli, kterého jsem viděl předtím jen v kriminálním žánru, mě docela překvapil. U nás prakticky neznámý herec a takový pozoruhodný zevnějšek, který by mu mohly tutově závidět dnešní americké hvězdy. Nezbývá než napsat, že jde o jeden z těch zajímavějších titulů z dlouhé řady podobných westernových příběhů. A navíc dávám hvězdu za potemnělou hudbu, která měla těžkou rozeznatelnou příchuť, ale omračovala tónem. ()
Reklama