Tutti i colori del buio

Film, který se leckde schovává do škatulky giallo, ačkoli s ním má pramálo společného. Jde spíše o halucinaci slepenou nepříliš složitým příběhem (i přesto se divák občas neorientuje), ve které je důraz kladen na audiovizuální složku. A ta je tak dokonalá, jak jen na začátku sedmdesátých let v Itálii být mohla. Stačí úvodní snová scéna a znalý divák má jasno. Ten neznalý se bude chvíli ztrácet v modrých očích Ivana Rassimova a poté buď propadne kouzlu tohoto nevšedního díla anebo se vrátí zpátky do stáda. (10.02.2011)

Tenhle kousek si mě získal hned svým začátkem a nepustil až dokonce. Film si dokáže pohrát s divákem tak, že si místy připadáte zmatenej jako hlavní hrdinka. Co je pravda a co je sen ? Co je reálné a co je halucinací ? Parádní vizuál i hudební doprovod + Edwige Fenech je pořádná samice. I přesto ve srovnání s Martino(vým) filmem " Torso " prohrává. Slabší 4 hvězdy. (12.02.2018)

Velice zajímavý a atmosferický mix thrilleru, mysteriozního filmu a tak trochu i gialla. Hned na začátku snímku jsem vzpomenul na Argenta, protože úvodní scéna byla jako vystřižená z Profondo Rosso. A musím konstatovat, že je to zároveň nejlepší scéna filmu. Ta mě dokázala správně naladit a já byl jsem napnutý, co bude dál. Příběh se pak začne pěkně odvíjet, bohužel, je ale prokládán velkým množstvím halucinogeních scén, které mě spíše nudily. Naštěstí je Martino zdatný režisér a dokázal mojí pozornost udržet. Především díky výborné kameře, krásným herečkám a částečně i atmosféře(hudební složka zajímavá) a samozřejmě pointě. Na ty je Martino fakt machr a opět nezklamal. PS:Zajímavé na filmu je, že se na plátně setkali největší soudobé giallo krásky Edwige Fenech a Nieves Navarro, škoda jen, že neměli spolu nějakou "pořádnou scénu". (24.11.2009)

Nejlepší, anebo druhý nejlepší film Sergia Martina, který jsem dosud viděl (nemůžuse rozhodnou mezi jím a Torsem). Divák celou dobu netuší, zda-li se jedná o obyčejnou giallo detektivku, psychologický horor, či dokonce něco nadpřirozeného, což neobyčejně silně poutá jeho pozornost. Navíc je to moc pěkně natočené, poměrně dobře zahrané, s pěknou vizuální stránkou a několika dávkami pořádného napětí. Horror movie of the year (26.02.2010)

Giallo, ktoré sa vymyká kontrole už len z toho dôvodu, že to vlastne ani Giallo nieje. Svojím spôsobom. Širokoúhla kamera, európsky pôvod, náznaky, excentrický vrah...a predsa to nieje tak, ako sa to javiť môže. Pripadá mi to, ako keď sa dnes nejaký tvorcovia snažia o iný prístup k zavedeným žánrovým pravidlám. Vtedy to ale fungovalo...dnes je to kvôli politickej korektnosti už len kalkul. (03.03.2021)