Erasmus a spol.

Erasmus aneb co všechno se skrývá po tímto slovem. Mnohým se jistě vybaví Erasmus Rotterdamský, ale s tím to v tomto snímku má společného pramálo. Zde slovo Erasmus vystupuje jako synonymum pro studentský život plný zábavy, alkoholu, bezstarostného života, milostných afér atd. Zjednodušeně řečeno se dá říct, že o ničem jiném ten film není. Náš na první pohled nevyzrálý Xavier nás provede i tou nejzapadlejší uličkou Barcelony a zjistíme, že pod křehkým obalem se skrývá pěkný rebel. Nicméně po celou dobu si udržuje status inteligentního studentíka. (Pracovně to tedy nazvěme elegantní rebélie.) Když zhodnotím vlastní snímek, je to stejné jako s Xavierem. Napovrch snímek vypadal křehce (snad i nějaká oddychová komedie s Audrey Tautou, pomyslel jsem si), ale výsledný efekt byl takový, že to nebylo ani moc oddychové ani moc komedie. Stejně jako nitro hlavního hrdiny jsem bloudil a hledal jsem, pro co se rozhodnout. Uměle reálné záběry ze španělské metropole mi svou vizáží připomínaly spíše nějaký seriál. Když se pokusím o nějaký závěr, tak mi tento snímek nic moc nedal a nebylo zde nic, co by mě nějak zaujalo. Nechalo mě to zcela chladným. (Nemohu si "nešťournout" do dabingu, který přispěl k celkové zmatenosti v té mnohonárodnostní společnosti.) (27.11.2007)

Překvapivě výborné. Takový mix Vicky Cristiny a Před úsvitem, s kterými má Erasmus společný především ten vnitřní "feeling" svobodomyslnosti a hledání sebe sama. Jsem zvědavý na další díly, jestli je Klapisch schopný, stejně jako Linklater, udržet atmosféru a kvalitně rozvíjet charaktery postav. S přihlédnutím k většině filmů, které se tváří jako pokračování svých předchůdců a zároveň jsou jen parazitem předešlého úspěšného originálu, se to zdá být jako dosti náročný úkol. O to víc je třeba cenit si Linklatera, Ethana Hawka a Julie Delpy. 8/10 (11.06.2014)

Skvělý film – vtipný, milý a hlavně pravdivý.... Na programu Erasmus jsem sice byl jen na návštěvě, ale své dny života v cizím městě jsem si taky užil dosyta a můžu s rukou na srdci potvrdit, že s hlavním hrdinou jsem se dokonale ztotožnil... Nečekejte zábavu ve stylu Prciček, ale spíše mírně úsměvný pohled do života lidí kteří poznali jaké je to opravdu žít...Ve dvojici s filmem The Last Kiss dokonalý předobraz skutečných ze života vycházejících scénářů! Bravo... (01.12.2007)

Hledáme-li způsob, jak polorozdrobit zajímavé téma a říci přitom všechno a nic zároveň, nemůžeme nezakopnout o tohoto eurostudentského ERASMA. Dobré herecké obsazení, v úvodu příslib zajímavého tématu okořeněný dnes zřídka užívanou příběhovou ich-formou, to všechno se zdálo slibovat nápaditý, originální film. To, co z toho zůstalo, je francouzská uhlazená forma a obsah, který může vcelku věrně zrcadlit stereotyp všedního života, byť studentského. I tak se scénář nevyvaroval některých nedůsledností (nekonečných čtrnáct dní pobytu Angličančina bratra, slibovaná nenaplněná stěhování z bytu, která se omezila na dvě plané repliky, ne zcela jasná láska s postavou ztělesněnou Audrey Tatou, takřka nulové napětí ve vyprávění příběhu, mdlý hlavní hrdina). Výsledný dojem je rozpačitý, protože i když film na žádném místě zcela neztrácí profesionalitu, přísib vrcholného zážitku se postupně rozplývá do fata morgány. Škoda zmarněného tématu i příležitosti. (04.05.2008)

Ve své době se mi to docela líbilo, hlavně díky milostné lince, Audrey Tautou a No Surprises. Ale podruhé ten film vidět je docela nuda. Aby ne, když Klapisch neumí vyprávět příběh. Něco říká, ale docela v tom skáče, řadí vedle sebe obrazy jako mozaiku, a nakonec vlastně ani není jisté, jestli to má pointu. (07.04.2011)