poster

Danielův svět

  • anglický

    Daniel's World

    (festivalový název)

Dokumentární

Česko, 2014, 75 min

Scénář:

Veronika Lišková

Kamera:

Braňo Pažitka
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Isherwood
    **

    Jako správný učitel vím, že jsou mezi námi lidé, kteří mají děti opravdu rádi, ale Danielův svět dělá téhle nešťastně zamilované komunitě hodně medvědí službu. Režisérka, dle svých slov s velkou mírou empatie, překlopila všechny zavedené stereotypy a snaží se to do diváka naládovat v koňských dávkách. Což se jí… nedaří. Titulní protagonista dokumentu totiž tím, jak na plátně působí, vyplňuje škatulkové vnímání pedofilů ze strany většinové společnosti bezezbytku. Jeho strojený a do hereckých manýrů vtěsnaný manipulativní projev spouští vaše obranné mechanismy, ač si můžete hrát na liberálního humanistu až za hrob. Že tomu chybí dramatičtější konfrontace s druhou stranou, už pak jde vyloženě na tvůrčí triko. PS: Po projekci režisérka přiznala, že je čerstvou matkou. Jestli se její potomek s Danielem setká, nebyla schopna potvrdit, ani vyvrátit.(14.10.2014)

  • CheGuevara
    ***

    Ale kdež! Líp to pojmout snad ani nešlo. Minimalistická forma, vyprávění v ich-formě a empatický vhled do duše mladého kluka, který se musí srovnat s tím, že nikdy nebude mít rodinu, děti, lásku a ani sex. A ano, jsou to taky lidé a konečně to někdo říká bez jakékoliv bulvarizace a zjednodušování. Jediné z čeho mám strach, tak je, že nás teď čeká nový dokumentární žánr - i filové jsou taky lidi. Co takhle zoofilové? Nekrofilové? Ti svůj film mít nebudou?(28.10.2014)

  • Siegmund
    **

    Film je jen malinkatým náhledem do problematiky a života hodných pedofilů. Film má spoustu míst, ve kterých se prakticky nic neděje, jsou v něm dialogy, kterým je akusticky jen velmi špatně rozumět a obsahově se v nich mlátí prázdná sláma. Ve filmu několikrát zazní, že má-li takový člověk děti opravdu rád a nechce jim ublížit a nechce jednat v rozporu se zákonem, tak je celý život nucen žít sám a své sexuální potřeby řešit jen s pomocí fantazie pravou či pro zpestření levou rukou. Ve filmu mi chybělo zamyšlení nad problémem, který takoví lidé musí řešit, a to, že jim objekt jejich zájmu zestárne a přestane být pro ně atraktivní. Toto dílo kromě svého smělého námětu ničím nezaujme a neoslní.(10.6.2015)

  • charlosina
    ***

    Pohled do duše mladého klučiny, který žije s vědomím své pedofilní orientace a přijímá za to plnou zodpovědnost se vším, co to obnáší - včetně sexuální abstinence. Pohled do duše mladého klučiny, který hledá své místo ve společnosti a zažívá svůj coming out. Pohled do duše mladého klučiny, který se otevřeně svěřuje na kameru se svými pocity. Jak tedy vyplývá z výše uvedeného, jedná se o pohled do duše mladého klučiny, což tedy považuju za největší handicap filmu, který se snaží zachytit niterní svět pedofila. Jestliže se režisérka snažila ukázat světu, že i ti, jež považujeme za "úchyly", jsou vcelku normální lidé, kteří prostě musí žít tak, jak se narodili a akceptovat to, plně to chápu a klaním se - rozkrývání tabu, navíc takto otevřeně (skutečně ukázal světu svou tvář?), se prostě cení. Bohužel věk hlavního protagonisty značně ubírá na důvěryhodnosti filmu, minimálně v té rovině, kdy (a netvrdím, že to byl záměr) se projevuje snaha o zobrazení denního života normálního pedofila. Dneska je Danielovi dvacet. Ví, že nebude mít rodinu, že musí eliminovat svůj sexuální pud. Říká, že si je vědom toho, že jeho láska je zakázaná. Říká, že si vystačí s pravačkou. A já mu to věřím. Je mu taky teprve dvacet, že... // Výborný námět na časosběrný dokument. Protože fakt by mě zajímalo, jak člověk své abnormální (což není míněno pejorativně) sexuální zaměření vnímá, resp. zvládá třeba ve čtyřiceti, padesáti letech... A co se mezitím děje. Ale tohle není ten typ dokumentu. Tohle je čtený deník mladého kluka, který chce zažít svůj coming out. Ačkoli je jeho výpovědní hodnota - jakožto zpověď pedofila - zkreslená, minimálně tím věkem, jako otevřená zpověď se rozhodně cení. // A nemístná poznámka na závěr: ukázat, že život pedofila musí být těžký, protože je plný odříkání a sebezapírání, není nic lehkého, ale třeba Larsu von Trierovi k tomu stačilo pár sekund v Nymfomance.(26.8.2015)

  • Djoker
    ***

    Já bych je normálně střílel... V záplavě humanistických blábolů zdejších pravdoláskařů působí moje hitlerovská hláška jako pěst na oko, ale já prostě musel a bystřejším už došlo, že z mé strany jde o klasické kopání do vosího hnízda. Teď už vážně. Celý problém tkví v tom, že pod pojmem pedofil si široká veřejnost může představit dvě skupiny. V první jsou lidé jako Daniel, kteří mají rádi děti, nechtějí jim ublížit, uvědomují si, že sex je může negativně poznamenat a z neustálé sebekontroly a přemýšlení o smyslu dalšího bytí mají brutální deprese. V druhé jsou psychicky nemocní retardi, kteří si na rozdíl od Daniela a spol. neuvědomují svou odchylku od normálu a vůbec jim nedochází, že když budou klátit děti, tak je velká šance, že jim způsobí trauma na celý život. Pro průměrného vidláka je samozřejmě lehčí obě skupiny hodit do jednoho pytle s označením nechutný prasata. Takže moje rada zní: kandidáti věd, ujasněte si pojmy, kurva!(21.10.2015)

  • - Úvodní příprava filmu trvala asi rok a zhruba v její polovině potkala režisérka Daniela, byl to asi dvacátý člověk, s nímž se sešla. (Zdroj: deník PRÁVO) (hippyman)

  • - Film byl na festivalu Berlinale vybrán do sekce Panorama. (lunruj)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace