Cizí oběd

Křehkost, jemnost, náznakovost, jakou by člověk čekal spíš od Korejců než od Indů. Indická pouliční realita notně učesaná pro oko západního diváka, ale o to univerzálnější vyznění. Moře promyšlených sdělných detailů, decentně krásná kamera nahrává vymazlenému střihu – nejen v efektních přechodech, ale i v rytmu scén, nenápadně významotvorných návaznostech a zvukových přesazích… Khan je indický Gabin. — Ech, píšu studeně technicky, ale to proto, že neumím jinak postihnout, co ta studená technika přenáší – rozechvění z lidskosti, z opatrného oťukávání a přibližování osamělých duší v přeplněném městě, hodinu a tři čtvrtě zamyšlených úsměvů. ****1/2 (02.01.2020)

Naozaj kúzelný film s úžasne pohodovou atmosférou, dýcha z neho pokoj a mier aj keď rieši vlastne smutné osudy dvoch ľudí, otvorené konce ako je tento moc nemusím, ale tu som si nejak automaticky ten záver vytvorila, zrejme to tak má byť a nevadilo mi to. Nic na plat Irrfan je proste pán herec aj keď svojrázny. (03.10.2017)

V Bombaji již nějaký ten pátek funguje neuvěřitelný systém doručování obědů do práce (ať už od manželek nebo restaurací) a tento systém je až neuvěřitelně účinný a podle vědců z Harvardu dojde pouze jeden z milionu obědů na špatnou adresu. Toto ovšem zažívají hrdinové filmu Cizí oběd. Stárnoucí úředník a mladá manželka, která není spokojená ve svém manželství. Opravdu krásná a zajímavá romantika, kterou ozvláštňuje především námět a samozřejmě specifika oblasti. Cizí oběd rozhodně bavil. Mohu jedině doporučit. (03.12.2015)

ako vie len obed (hoc aj cudzí) zrazu zblížiť ľudí a vytvoriť čosi ako "priateľstvo s nádychom niečoho krajšieho". Film popretkávaný vôňami indického korenia a jedla s ustavičnou kopou ľudí všade v uliciach, vlaku autobuse v kancelárii ... brrrr ... hold ale taka je india. Príjemný film vhodný na pozeranie a tak aj troška na premýšľanie. Veď niekedy aj ten nesprávny vlak vás dovezie do stanice kam chcete. (16.09.2015)

Po delší době opět romantika, tak jak ji mám rád, navíc okořeněná vydatnou porcí humoru. Čtení psaníček, příprava jídel v podání sympatické Indky Nimrat Kaur nebo schůzka v restauraci, následně pojatá jako smutný návrat do reality, dokázaly zdařile navodit správnou atmosféru. Cizí oběd působí věrohodně a pravdivě, nestaví na umělých emocích nebo falešném sentimentu jako mnoho jiných filmů. To pak velkoryse přehlédnu i některé nelogičnosti v příběhu (manžel nic nepostřehl a dostával dál květák, i když po pár dnech dal najevo, že už ho nechce?). Velké plus za skvělé ústřední duo i za hodně povedené uzavření snímku. (06.06.2014)