Specialista

Film začíná velmi zajímavě. Řekla bych, že prvních 40 minut zapomenete i na dobrůtky na stole. Potom však jako by byl režisér buď unaven nebo ztratil inspirací, sklouzavá to do "nikam ". A konec filmu je tak překvapující, že sáhnete po obalu, zda to nemá 2.díl a pokračování, protože takhle zakončit film , a ještě k tomu western, tak tomu říkám buď odvaha nebo hloupost. (04.05.2011)

Budu hodný a dám tři hvězdičky. Je to tuctový špageťák, tady navíc bez charismatického hrdiny, což je hodně na škodu. Corbucci má prostě trochu smůlu, že se mu podařilo udělat Velké ticho. Vedle něj tohle vypadá jako mayovka vedle Sedmi statečných. Nic proti mayovkám, mají své kouzlo a některé mám velmi rád. (15.02.2011)

Hlavní hrdina je pistolník Hud (Johnny Hallyday), který přijíždí do městečka Blackstone, aby zjistil, co se stalo jeho bratrovi Charliemu, jenž byl zavražděn. Ovšem nejde o klasický mstitelský film, neboť vinen není bandita, ani šílený vrah, ale obyvatelé městečka v čele s přihlouplým šerifem (Gastone Moschin) a svůdnou vedoucí banky (Françoise Fabian). Film se natáčel v Alpách, takže krajina spíš vypadá jako Nevada, Wyoming, nebo Utah, ovšem do toho nesedí banda mexičanů. Vůdce bandy El Diabla si zahrál (jako vždy skvěle) Mario Adorf, který si svojí roli jednorukého trhlého bandity vyloženě užívá (skvělá scéna zápasu Adorfa s Moschinem). Ovšem co nezapadá do celého příběhu je část s dětmi (něco kolem 15-17 jim může bejt), které chtějí změnit svět, a jasně připomínají hippies. Má to být narážka na dění v Západní Evropě a USA v té době, ale tady to nějak nesedí a závěr, kdy ovládnou město a donutí obyvatele, aby se nazí plazili po ulici, prostě nefunguje. (04.08.2010)

Do kvalit Djanga, Žoldnéře či Velkého ticha od stejného režiséra má Specialista tedy daleko. Přestřelky v něm jsou skvělé a bitka v baru jakbysmet, jenže příběhově to žádná sláva není. Vždycky jsem si myslel, že film by ke konci měl spíše gradovat a ne být čím dál vyčpělejší... No, Sergio Corbucci měl tentokrát asi trochu jiný názor. Škoda. (24.07.2015)

Nuda až na půdu a velké zklamání v mistrově filmografii. Hlavní hrdina obzvláště nezaujme (možná by udělal líp, kdyby se dal alespoň do zpěvu), přijede pomstít svého zákeřně oddělaného bratříčka a najít uloupené prachy, čímž ale vlastně tak celá zápletka končí. S kým se potká, prohodí pár slov, zakončujíce slovy „nemám žádné přátele", jen tak si projíždí kolem, nenechaje se vtáhnout do žádného problému, takový nezničitelný týpek kterému neublíží ani dvojitý průstřel žaludku (neb nosí neprůstřelnou vestu). Stává se ochráncem nedůležité dívky (s násilným otcem S. Marquandem) a po roztržce v saloonu (vzduchem prolétne i Pizzuti) objektem zájmu šerifa, u něhož divák až do konce pochybuje, zda to, jaký je trouba, jenom nehraje. Bezcharakterní obyvatelé hříšného města s jednou krutou courou v čele, která má náramně snaživého ctitele G. Perniceho, jemuž je protentokráte necháno i to ucho na svém místě a přes svou epizodnost mě zaujal víc, než hlavní hrdina. Kromě El Diabla, ovšem! Mario Adorf lpící na písemných záznamech svých hrdinských skutků až do poslední chvíle jakoby sem zabloudil z idilické mexické selanky. Srší vtipem, optimismem, sympatičností a nic mu nevadí, že nemá ruku, potřebný příběh, solidní protihráče ani důvod se tam vlastně vyskytovat. Jakože tohle všechno okolo není zábavné, alespoň se to pokouší vypadat tradičně. A do toho hippies. Odporná skupina zdrogovaných teenagerů napadající své okolí, okrádající nebohé občany, nabádající nevinné dívky k omamným látkám, nejasné příslušnosti a nejasného určení, přestože jsou svému okolí nebezpeční a na pohled neúnosní, nikomu to evidentně nevadí. Tahle hříšná skupina narušuje sice nudné, ale alespoň jakž takž normální vyznění filmu. Závěrem, Corbucciho by v tom člověk sotva našel - nic osobního, žádné typické násilí, žádná krev. Hrdinové mi byli ukradení. A o nahých obyvatelích se mi bude ještě dlouho zdát v nejhorších snech. Upřímně, nebýt Adorfa, nedokoukala bych to... (13.08.2013)