Specialista

Dobrý drsňácký spaghetti western o spravedlivé odplatě, který má dobrou atmosféru napětí, ale také plno prazvláštních doplňků. Charakterní drsný pistolník Hud (dobrý Johnny Hallyday) na své pouti spravedlnosti a odhalení pravdy o domnělém zločinu svého krutě a demonstrativně zavražděného bratra. Hud je tvrďák spravedlivého ražení a jeho nezlomná vůle po nastolení spravedlnosti si nebere s nikým servítky a tvrdě a neohroženě dosahuje svého zaslouženého cíle a odhalení skutečnosti. Z dalších rolí: provozovatelka banky Virginia Pollywood (šarmantní Françoise Fabian), využívající své ženské zbraně k zamaskování skutečnosti zločinu, bývalá přítelkyně Hudova bratra Sheba (půvabná Sylvie Fennec), nacházející zastání jen u Huda, idealistický šerif (dobrý Gastone Moschin), snažící se udržet oblast beze zbraní, velitel mexické loupeživé bandy El Diablo (dobrý Mario Adorf), toužící po nalezení ukrytého pokladu, násilník Boot (Serge Marquand), stojící za zločinem, a prostitutka Valencia (Angela Luce) s velkou nákloností k Hudovi. Příjemné ztvárnění drsného života tvrdých, ale spravedlivých mužů, kteří zjednávají spravedlnost na požádání. Čím větší překážka, tím je to pro ně větší a zajímavější výzva k prokázání svého správného lidského charakteru. Chtivost vede k zločinu a tragédii a díky spravedlivým tvrďákům bývá i potrestána. Idealisticky naivní pohled na spravedlnost a mužnost. (02.10.2012)

Další z Corbucciho excelentních westernů, jehož preciznímu zpracování se vyrovná jen máloco, přesto je velmi podceňovaný. Člověk musí k posouzení jeho vysokých kvalit dospět, možná i vidět spousty jiných italských westernů. Režisérsky jde tedy naprostou špičku, která překonává všechno, co autor do té doby natočil, snad s jedinou výjimkou Žoldnéře, ale srovnání není moc spravedlivé, protože Žoldnéř měl mnohem větší rozpočet. To Django je sice z pohledu vlivu na žánr mnohem důležitější, ale nemá tak vynikající kameru ani tak dobré akční scény. Děj se odehrává v překrásných horských lokacích (Alpy), kde je položeno i městečko Blackstone, do kterého přijíždí zdejší rodák a známý pistolník Hud. Obyvatelé městečka mají z Huda strach, protože před dvěma měsíci zlynčovali jeho bratra kvůli krádeži peněz z banky. Peníze se nikdy nenašly. Hud se vrací, aby objasnil, co se opravdu stalo, nevěří, že by jeho bratr byl vinen. Je tu tedy rozhráno téma viny při lynčování a důvod proč máme soudní systém založený na rozdělení pravomocí. Film je pojmenován v italštině Specialisté, těmi specialisty jsou míněni právě měšťané - jsou to specialisti v lynčování. Je to i politický film, měšťané jsou vylíčeni jako buržoazie, které záleží více na penězích, pro které jsou schopni čehokoliv než na lidském životě. Téma, které bylo koncem šedesátých let stále více aktuální. Jediné dvě kladné postavy z města jsou šerif a prostituka. Pak se tu ještě objevuje skupina mladých "rebelů", kteří jsou jasným odkazem na dekadentní styl života hippies. Představitel Huda slavný zpěvák Johnny Hallyday (prodal desítky milionů alb) hippies nesnášel, dokonce napsal písničku, která je nekompromisně a velmi trefně kritizuje. Mnozí Hallydayovi vyčítají, že neměl dost vypracovanou postavu na pistolníka a že mu nevěří rvačky. Je to nesmysl. Média lidi už natolik zmanipulovala, že nedokáží přijmout normální typ postavy, který se vymyká něčemu jinému než je jim neustále médii podsouván. Reální pistolníci necvičili hodiny v posilovně a při "pěstních" soubojích záleží mnohem více na schopnostech než na objemu svalů. O rozdílu mezi funkčním svaly a svaly z tělocvičny by se dalo také diskutovat. Film ubíhá velmi svižně (odsýpá lépe než třeba Django), obsahuje spoustu skvělých nápadů, inteligentního pátrání a promyšlených zvratů. Atmosférou typická corbucciovka, tu on uměl navodit skvěle. Lavagnino opět nezklamal, používá efektivně dechové nástrojů, pro mě to je jeden ze tří nejlepších autorů hudby spaghetti westernu (spolu s Morriconem a Nicolaiem). Dohromady všechno do sebe pěkně zapadá. Původně jsem dal 3,5; Teď bych změnil hodnocení o jednu hvězdičku nahoru. (02.12.2016)

Hlavní hrdina je pistolník Hud (Johnny Hallyday), který přijíždí do městečka Blackstone, aby zjistil, co se stalo jeho bratrovi Charliemu, jenž byl zavražděn. Ovšem nejde o klasický mstitelský film, neboť vinen není bandita, ani šílený vrah, ale obyvatelé městečka v čele s přihlouplým šerifem (Gastone Moschin) a svůdnou vedoucí banky (Françoise Fabian). Film se natáčel v Alpách, takže krajina spíš vypadá jako Nevada, Wyoming, nebo Utah, ovšem do toho nesedí banda mexičanů. Vůdce bandy El Diabla si zahrál (jako vždy skvěle) Mario Adorf, který si svojí roli jednorukého trhlého bandity vyloženě užívá (skvělá scéna zápasu Adorfa s Moschinem). Ovšem co nezapadá do celého příběhu je část s dětmi (něco kolem 15-17 jim může bejt), které chtějí změnit svět, a jasně připomínají hippies. Má to být narážka na dění v Západní Evropě a USA v té době, ale tady to nějak nesedí a závěr, kdy ovládnou město a donutí obyvatele, aby se nazí plazili po ulici, prostě nefunguje. (04.08.2010)

Nuda až na půdu a velké zklamání v mistrově filmografii. Hlavní hrdina obzvláště nezaujme (možná by udělal líp, kdyby se dal alespoň do zpěvu), přijede pomstít svého zákeřně oddělaného bratříčka a najít uloupené prachy, čímž ale vlastně tak celá zápletka končí. S kým se potká, prohodí pár slov, zakončujíce slovy „nemám žádné přátele", jen tak si projíždí kolem, nenechaje se vtáhnout do žádného problému, takový nezničitelný týpek kterému neublíží ani dvojitý průstřel žaludku (neb nosí neprůstřelnou vestu). Stává se ochráncem nedůležité dívky (s násilným otcem S. Marquandem) a po roztržce v saloonu (vzduchem prolétne i Pizzuti) objektem zájmu šerifa, u něhož divák až do konce pochybuje, zda to, jaký je trouba, jenom nehraje. Bezcharakterní obyvatelé hříšného města s jednou krutou courou v čele, která má náramně snaživého ctitele G. Perniceho, jemuž je protentokráte necháno i to ucho na svém místě a přes svou epizodnost mě zaujal víc, než hlavní hrdina. Kromě El Diabla, ovšem! Mario Adorf lpící na písemných záznamech svých hrdinských skutků až do poslední chvíle jakoby sem zabloudil z idilické mexické selanky. Srší vtipem, optimismem, sympatičností a nic mu nevadí, že nemá ruku, potřebný příběh, solidní protihráče ani důvod se tam vlastně vyskytovat. Jakože tohle všechno okolo není zábavné, alespoň se to pokouší vypadat tradičně. A do toho hippies. Odporná skupina zdrogovaných teenagerů napadající své okolí, okrádající nebohé občany, nabádající nevinné dívky k omamným látkám, nejasné příslušnosti a nejasného určení, přestože jsou svému okolí nebezpeční a na pohled neúnosní, nikomu to evidentně nevadí. Tahle hříšná skupina narušuje sice nudné, ale alespoň jakž takž normální vyznění filmu. Závěrem, Corbucciho by v tom člověk sotva našel - nic osobního, žádné typické násilí, žádná krev. Hrdinové mi byli ukradení. A o nahých obyvatelích se mi bude ještě dlouho zdát v nejhorších snech. Upřímně, nebýt Adorfa, nedokoukala bych to... (13.08.2013)

Do kvalit Djanga, Žoldnéře či Velkého ticha od stejného režiséra má Specialista tedy daleko. Přestřelky v něm jsou skvělé a bitka v baru jakbysmet, jenže příběhově to žádná sláva není. Vždycky jsem si myslel, že film by ke konci měl spíše gradovat a ne být čím dál vyčpělejší... No, Sergio Corbucci měl tentokrát asi trochu jiný názor. Škoda. (24.07.2015)