Videa (1)
Recenze (15)
Series: Tvůrci Skins neslevili ze své provokativnosti, pouze ji umně zabalili do přijatelně uhlazenější obalu, jež pod povrchem skrývá vykreslení vztahů/randění současnosti v té nejkrystaličtější podobě z níž místy mrazí. Obrovská škoda, že nastavený formát v závěrečných epizodách ztrácí na atraktivitě. 70% ()
Těžké drama, kde se prvky komedie hledají opravdu jen těžko. Vydržel jsem pět dílů a stojí za to Mia (Oona Chaplin), respektive díly s ní. Všechno ostatní je možná reálné a běžné, ale co je reálné a běžné je taky nudné. Sledování jako takové zas tolik nenudí, spíše samotný příběh - to, co můžu zažít sám, vidět v seriálu opravdu nepotřebuji. Dvě hvězdy za Oonu Chaplin alias Miu. ()
V kulisách labyrintu Londýna se britská minisérie soustředí na labyrint lidských vztahů. Dvacetiminutové díly jsou sevřené většinou jen kolem dvojice postav, která spolu má schůzku, obvykle na slepo. I v intimním prostoru dvou lidí ale nastává chaos, konverzace se stává minovým polem a dalšími zbraněmi jsou lež a přetvářka. Všichni něco skrývají, všichni se snaží udělat se lepšími, všichni lžou a většina z nich zraňuje. Někteří i záměrně. ___ Výborné herecké výkony (i když to věčné žmoulání rtu mohla Oona Chaplin trochu zredukovat), jednoduché, reálné historky, zajímavě načrtnuté neschematické postavy, deziluze ale i kousek naděje. Pro účely lehké zábavy o lásce, bez přídechu "romantická", je to perfektní podívaná._____ KOUSEK DĚJE _____ Nejvíc mě zaujal příběh Mii a Davida, který taky dostal největší prostor. Suverénní kráska, která zakrývá tak zoufalou nejistotu, že se bojí, že jí z prvního rande uteče i chlápek, který se jí zprvu nelíbí a ani se k němu nechtěla přihlásit a právě ten chlápek, jehož pozice v pracovním i osobním životě ho pasuje do postavení muže s nímž by většina žen na druhé rande nešla. Zato ale s jasným cílem, sebevědomím a především s povahou, která zaručuje, že se na něj žena může spolehnout. Příběh exkluzivní dámičky a dělnického drsoně s přirozenou vnímavostí možná trošku přislazený je, ale já jsem za ten nadějný konec byla ráda. /23. 12. 14./ ()
Na tomhle mini seriálu je hezké, že jeho autoři mají zjevně své postavy bez vyjímky rádi, jelikož se to celé odehrává v úžasně naivním pojetí. No uznejte, ať už jsou si tu postavy na začátku sympatické, nebo ne, z 90% ty díly končí tím, že si na konci prokecaného večera hrdinové vrznou, nehledě na charakter, to mě se na prvním rande povede teda zřídka (alespoň počítám-li jen ta, kdy si s naproti sedící osobou vrznout fakt chci). Ale jinak nemám větší výtky, páč the Dates servírují náhled do života a pocitů několika málo méně (Stephen, Ellie, Callum) či více (David, Kate, nebo zatraceně sexy Mia) sympatických postav skrze dialogy v přijatelné stopáži, která se dá snést i u těch nudnějších epizod. 60% ()
Vtipné jednohubky na téma rande naslepo, které by měl povinně zhlédnout každý, kdo se podobné šílenosti chce dopustit. Když opominu nesmyslnost postav, které si všechny až na Davida (Will Mellor) na něco hrají a předstírají, tak se mi moc líbilo znovu se octnout v Londýně- hlavně závěrečný díl, kdy má rebelantka Mia (Oona Chaplin) balkón přímo u Tower Bridge.. za takový byt bych vraždila, i kdyby měl jen deset metrů čtverečních... Ale to jsem se zasnila. Příznivci Sherlockova Moriartiho nechť zhlédnou aspoň osmý díl, Andrew Scott se tam jaksepatří vyřádil. Seriál nemá šanci nudit, protože při tak krátké stopáži a devíti dílech to dost dobře ani nejde. I z tohoto důvodu sázím plný počet. ()
Reklama