Zakázané uvolnění

No řekněte, už jste někdy viděli film, ve kterém Sokol hraje Jelena? ;) Teď vážně, Hřebejkova tvorba z posledních let mě nijak neoslňovala, proto jsem se výsledku docela obávala. A prvních několik minut mne opravdu utvrzovalo v přesvědčení, že ty peníze za lístek do kina jsem vyhodila za nebetyčnou krávovinu. Zuzana Stavná svým hereckým projevem asi irituje dost diváků (mně tedy vadila už v "Krásnu"). Velký černý puntík také uděluji scéně se zvracením, to si tvůrci rozhodně mohli odpustit. Příběh ale začíná nabírat na obrátkách, záchvaty smíchu se střídají s mrazením v zádech a když konečně Michal Hrůza zapěl titulní píseň, byla jsem vlastně hodně moc spokojená. (15.06.2014)

Začalo to jako obrovskej průser a skončilo jen o malinko líp. A nezachránily to ani Hanička Vagnerová, ani Jana Stryková (pohříchu ani jejich společná lesbická scéna!), ani Ondřej Sokol. Nudné vztahové drama s banálními situacemi, který se dalo předvídat jedna po druhé. A další ze scénářů, kam Kolečko pouští svoji nerealistickou pubertální fantazii, když předkládá k věření, že si to dvě heterosexuhální třicítky jen tak rozdaj mezi sebou uprostřed hospody. Tak určitě, ty puberťáku. Ovšem za úplně největší problém bych viděl v tom, že všechny postavy jsou k nesnesení afektovaný a protivný. Snad vyjma barmanky Jany Strykové, ovšem ta je pouze snesitelná, ale afektovaná rozhodně taky. Prostě ne všechno, co může fungovat jako divadelní hra, může fungovat i před kamerou. A Zakázané uvolnění je toho jasným dokladem. Třeba rádoby ozvláštňující promluvy do kamery - na divadle snad, ve filmu ne. Snad jediný co, tak oceňuju realistickej konec, protože o lidským plemeni nemám valný mínění a přesně takhle by to rozhodně skončilo. Jinak je to ale další Kolečkův a další Hřebejkův průser. (19.03.2018)

Přemýšlím, co je jinak. Proč jsou u některých tvůrců tak zásadní výkyvy? Hřebejkova dramatická trilogie (Kawasaki, Nevinnost, Líbánky) byla s drobnými škobrtnutími výtečná, nově se opírá o divadelní hru, která se na filmovém plátně nese v uvolněné letní atmosféře, ve které se srážejí zvířata, ječí při gólu domácích a taky docela dost zvrací. Ve venkovském baru se ocitnou nevěsta, svědkyně ženicha a provozovatelka dané knajpy, chvíli se urážejí, pak si vyčítají minulost, lžou si, manipulují, dokazují orientaci, neustále brečí, vyhlížejí budoucnost. A hlavně se chovají jako husy. No, a samozřejmě se s návalem vší té hysterie dočkáme několika odhalení. Divný humor, divné dialogy, divný Hřebejk. S mužskými postavami (hlavně timing velmi dobře zvládající Ondřej Sokol) to jde tvůrcům o poznání lépe, ženám pak v tomhle zbytečném minisouboji vévodí Hana Vagnerová. Katarze nulová, jen tu měl někdo drobnější úraz hlavy. (02.01.2015)

,,…UŽ JSEM CELÁ OTUPĚLÁ. CHOVÁME SE JAKO KRÁVY…" /// Tak moc bych chtěl na konci říct, že je to sice blbý, ale dává to smysl. Ale nemůžu. Prostě to nejde! Holčičí debatu v baru a pánský dialogy z cesty prosvětlí za zvuku harfy zvracející svatebčan a já marně přemejšlím, co vede dva chlapy k pokusu o předvedení nitra ženskejch hlav (ne duše, to by je doufám ani nenapadlo!). Takový divadlo, který místy pobaví, ale v hlavě zůstane asi jen nedomrdlej lesbickej sex, páč zjištění, že život (jejich) stojí za hovno, je nahovno. Stejně překvapivá a zábavná je i pointa. Dneska už (někomu) k natočení filmu stačí kurevsky málo. Nebo vy snad věříte, že chlap ví, jak reaguje ženská, když…? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nechápu, že když je totálně blbá nevěsta, nemá smysl litovat ji, ale...(číšníka?). 2.) Chystám únos. Nevěsty. (a je úplně blbá!) /// PŘÍBĚH ** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (05.11.2014)

Ačkoli se Hřebejk snaží, jak může, divadelnost projektu zkrátka nezakryje, a to je v mnoha ohledech velký problém. Dialogy jsou totiž ve většině případu dost banální a nepříliš zajímavé, je pravda, že sem tam se objeví vtipná situace, která má nápad a náboj, jenže většina humoru mi přišla dost nucená a nepřirozená. Ústřední příběh je taktéž dost banální a v zásadě o ničem, a jelikož pointa je vyzrazena hodně brzy, tvůrci už pak musí tzv. vařit z vody a nepřijdou s ničím novým ani překvapivým. Naštěstí Hřebejk svěřil tři klíčové role herečkám, které je hrají už na divadle, takže tady problémy nejsou a všechny tři jsou velmi dobré až výborné. I když je pravda, že zejména Zuzana Stavná místy dost přehrává, pořád je to snesitelné a jejich vzájemná kooperace je naprosto dokonalá a funguje. Paradoxně nejlepší je ale Ondřej Sokol, kterému tato poloha sedí nejlépe a právě on dokáže beze zbytku prodat všechny vtipy jen tím, jak je podává a intepretuje. Stopáž sice není moc dlouhá, přesto je to chvílemi vše natahované a nudné. Zcizující efekty v podobě kratičkých monologů všech tří žen mi navíc připadaly zbytečné a samoúčelné. Zakázané uvolnění je spíš televizní záležitost, která nemá moc co nabídnout a pracuje s ohraným schématem. Vidět to na divadle by bylo asi nejlepší. 60%. (05.06.2014)