Kipur

LFŠ 2008 124 minut, 128 záběrů... a mít ten film o 4 záběry míň, byl by nesmírně geniální. Proč pokračovat v "příběhu" (o vyprávění zde vůbec nejde), když už není co doříct? Rámování filmu scénou malování-milování dává jasně najevo, že KIPPUR není protestní malbou ani protestním sognem, ale protest-shot(em), v němž jsou uvědoměle střídány pomalé hypnotické záběry války s dlouhými, až mrtvolnými dialogy. Pokud je divák schopen přijmout, že návaznost mezi záběry-scénami nemusí být hladká, ale naopak se pracuje s juxtapozicí a po vertikále následuje horizontála, že se postupně a pomalu skládá komplexní obraz válečného zmaru a že neduchaplnost dialogů odpovídá inteligenci ústředních postav, musí být nadšen. Koute, nejedná se o vyprázdněnou (protože film má expozici a nechybí mu standardně vystavěný konec), ale parametrickou naraci, a tak je nutné k filmu přistupovat. (01.08.2008)

Zase trochu jiný válečný film, který je vlastně natočen jako dokument. Co se mu daří, to je ukazovat to, jak vlastně válka dokáže pustošit lidské životy i přírodu, ale přitom se film snaží ukázati to, jak je nesmyslná. Přesto se jedná o film, který je poměrně dlouhý což mu příliš nepřidává na snesitelnosti, ale jednou se to dá. (05.04.2016)

Kdyby si Gitai odpustil ty umělecké etudy v úvodu a závěru, jednalo by se o jeden z nejlepších válečných filmů, které jsem viděl. Principiálně podobné Libanonu (výpověď o válce velmi úzkou osobní perspektivou), ale z mého pohledu díky hyperrealismu, dovedně navozenému stereotypu a úsporné práci s postavami film bez velkého artistního pohledu vystihující zničující "repetitivnost" války. Znovu nutno vyzdvihnout Gitaiovu práci s mizascénou, zde oproti samoúčelnosti Stažení dokonale funkční. (29.11.2010)

Film je složen z působivých předlouhých záběrů, které musely být choreograficky obrovsky náročné, scény jsou realistické a opravdu by se mohly stát (částečně se i staly, film je autobiografický), což se u mnoha filmů říct nedá. Ale sledovat dvě hodiny pachtění se posádky záchranného vrtulníku v době čtvrté izraelsko-arabské války na mě bylo teda dost nuda. Zvlášť když jen těžko můžete sympatizovat s Izraelci, takže vás jejich dobrovolné utrpení moc nedojímá. (25.09.2008)

Kippur přináší zase trochu jiný pohled na válku a alespoň pro mě velmi slušně. Na nešikovnosti úvodní a finální pasáže se asi shodnu s většinou komentujících, ale co mi nejvíc vadilo, byl komparz. Tenhle jev je poměrně častý, ale při způsobu, jakým je film natočen, v tom prostředí a vedle hlavních představitelů, to pro mě bylo tentokráte hodně výrazné. Třeba při manipulaci s raněnými z helikoptéry do sanitky někteří vypadali, že čekají na párek v rohlíku. Na druhou stranu ale musím vyzdvihnout délku scén, četnost vojenské techniky (i když pohyb tanků taky působil poměrně komicky) a vůbec celou výpravu včetně hlavních herců. Sečteno podtrženo, velmi podařený film. (21.08.2011)