Všichni říkají: Miluji tě

Woody zklamal na celé čáře. Kam se vytratily jeho báječně napsané postavy, zde je většina plochých, nebo šíleně nudných. Hlavně to tentokrát odnesly ženy, tolik zajímavých hereček, hrálo stejný počet naprosto nezajímavých hloupoučkých, naivních slepiček. Většinu času si pro sebe ukradnul sám Allen a hlavně všechny vtipné scény a to je pro film s vysokým počtem postav a nekrátkou stopáží zoufale málo. A tak je nám servírováno romantické klišé na klišé s jedním obzvláště otravným - z předhazování Benátek a Paříže jako měst lásky podle Američanů, je mi už opravdu zle. Cukrkandlu nadmíru, děje poskrovnu. Byl vůbec nějaký?? Opakovanou projekci bych nepřežil, to byl musel použít nůžky a z vytvořeného materiálu si vytvořit kraťas o patnácti minutách. Muzikálová čísla nevýrazná, zítra nebude jediné, na které bych si vzpomněl. A Edvarde, prosím, už nikdy nezpívej :( Dvě nedám s respektem k tvůrci (společně s Blue Jasmine neslabší a nejotravnější Allenovka) (31.07.2014)

Jeden perfektný, pohodový, typicky Allenovský filmík, na ktorý je radosť pozerať a ešte lepšie, je ho radosť počúvať. Woody Allen pre mňa predstavuje prototyp režiséra, ktorý ma dokáže vždy znamenite pobaviť a hlavne predať nejaké to posolstvo vskutku originálnym spôsobom. To že si priviedol celú plejádu hercov , ktorý nie sú dokonalý, ale ktorý sú vo svojich úlohach úchvatný, netreba spomínať. Oslava umenia, Benátok, Paríža, New Yorku, Lásky a Groucho Marxa, tak ako to dokáže len Woody Allen. Film, ktorý plynule plynie, je nenásilný, humor je dobre mierený a vyvážený, má to svoje silné pasáže, punc osudovosty, romantickosti a dramatickosti, je to správne šialené a neurotické, má to krásne prostredie a postavy a aj keď sa nám Allen snaží ukázať že to tak nie je tak je tam viacej pravdy ako sa na prvý pohľad zdá. Everyone says i love you je jeden z najlepších filmov aké Woody Allen kedy vytvoril a určite sa k nemu budem z radosťou vracať. (08.04.2010)

Kdyby mi někdo před tímto snímkem řekl, že Woody Allen natočil muzikál, ve kterém má románek s Julií Roberts a že to vůbec nevypadá nevěrohodně, tak bych mu nevěřil. Nicméně po zhlédnutí Everyone Says I Love You musím uznat, že bych se mýlil. Tohle je totiž skvělý film, který se ani na malý moment nebere vážně, který je napěchovaný pozitivní náladou (což je u Woodyho hodně nezvyklé) a hlavně je to film, který nikdy nesklouzne ke kýči. A já si ho užíval každičkým momentem. Navíc všichni herci hráli/zpívali senzačně, nejen již zmíněná Roberts, ale i mladá Natálka či Alan Alda. Navíc mě potěšila Goldie Hawn, kterou jsem už hodně dlouho nikde neviděl. Abych to nějak uzavřel, tohle je jeden z nejhvězdnějších a zároveň i nejlepších filmů Woodyho Allena. 100 %. (16.12.2012)

Dalsi Allenov film, ktory komplet v kinach zhorel, no ale ja ho castym pozeranim proste mam coraz radsej. Takto k panu Allenovi mam velmi dobry vztah, je to talentovany reziser, neurotik, miluje sport, intelektual /skutocny, ne jak tu vystudovane filmove teoretiky - elitari, to su ynteleguany/. A navyse sa mi nehorazne paci, ze pan Allen sa vyhyba vo svojich filmoch odbornym termitom z tej odpornej zumpy zvanej filmova teoria. To kvitujem, a to tak, ze velmi! Dam vysoke hodnotenie aj napriek tomu, ze Edward Norton hral hovno /teda pardon, ja som sa zase preriekol,a chcel som napisat, ze sa nedostatocne vlozil do roly a ze ma nepresvedcil svojim hereckym vykonom - to bude tou prostorekostou. Koniec je ustrihnuty, ale aj tak suhlasim s tym, aby film bol v cervenej farbe - ucta a respekt k panu Allenovi u mna rastie : 74 % (02.09.2017)

„A co Carol? Jak se jmenovala dál?“ – „Carol byla básnířkou a členkou Mensy.“ – „Byla závislá na heroinu.“ – „Jo, ale já si myslel, že to byl insulin!“ Woody a muzikál? Můj oblíbenec to samozřejmě pojal velmi po svém, nutno však dodat, že k mé celkové spokojenosti. Hudba byla moc fajn, vyloženě civilní zpěv všech zúčastněných bych viděl spíš jako plus a často hodně úsměvná muzikálová čísla (která přicházela vcelku nečekaně) byla parádní. Od zpívajícího žebráka či arabského taxikáře přes vymazlenou choreografii v klenotnictví (stepování přes švihadlo!), nemocnici, pohřebním ústavu (pravděpodobně nejoriginálnější část filmu, k tomu s nejchytlavější písničkou) až po taneční číslo na nábřeží. Woody a spol. (opravdu příjemné herecké obsazení, navíc krom vrchního neurotika také Edward a Natálka) vzdávají hold, parodují („levitování“, falešný step, zpívá a tancuje každý) a navrch si dělají srandu z filmu samotného (přičemž upozorňují i na svoji uvědomělost). Jediné, co považuju na Allenově počinu za slabší, je menší frekvence opravdu kvalitních hlášek či scén k záchvatům smíchu (ala sledování rentgenových snímků či Woodyho foukání mezi lopatky). Po většinu času se sice člověk baví, ale spíš se jen tak lehce usmívá, než že by se zrovna za břicho popadal. Nicméně, téhle příjemné záležitosti ty solidní 4* rád dám a kvituju, že si Allen troufl i na žánr, ve kterém si ho normálně člověk jen těžko umí představit. „Neviděl jsi signály? Musela přece něco dávat najevo.“ – „Myslíš, že jsem idiot? Jaký signály? Jeho fotka v jejím prádelníku? Nebo vyslovení jeho jména, když měla zrovna vyvrcholení?“ – „Tohle nemyslím.“ – „No, tohle se ale právě stalo. Jen jsem si to nějak nedal dohromady.“ (22.03.2015)