Režie:
André ØvredalKamera:
Roman OsinHrají:
Brian Cox, Emile Hirsch, Olwen Catherine Kelly, Ophelia Lovibond, Michael McElhatton, Mark Badham, Parker Sawyers, Jane PerryVOD (2)
Obsahy(6)
Otec a syn, oba koroneři, jsou vtaženi do komplexní záhady, v níž mají za úkol identifikovat mrtvolu mladé ženy, která měla očividně hodně temné tajemství. (Filmbox)
Videa (5)
Recenze (562)
Pozerateľný, avšak nijako výrazný a dosť UMELO SNAŽIVÝ hororothrill dnešnej; filmovo vyčerpanej doby. Rovnako ako názov, ani samotný počin nijak nevybočuje z radov predvídateľnej hororovej produkcie a nedokázal ma niečím potešiť / prekvapiť či intenzívnejšie chytiť. Pritom napr. také tematicky spriaznené, španielske "El Cuerpo" ukázalo, že aj v obmedzených priestoroch márnice sa dá vytvoriť kvalitná vec. Režisér má však stále silnú „ospravedlnenku“ - pretože jeho "Trolljegeren" je a (na rozdiel od takého Blair Witchu) aj vždy bude jedným z najlepších found footage hororov vôbec. Nabudúce sa však už dúfam nebude snažiť silou-mocou zavďačiť čo najširšiemu publiku. ()
Celý čas som čakal na záverečný ultra šok, aký mi kedysi sprostredkoval napríklad španielsky [REC], ale ten sa nedostavil. Čakal som naň, pretože hororové napätie tu rejža dokázal vypitvať pôžitkársky do morku divákovej kosti. Áčkova herecká dvojka tomu dodáva status, pach mŕtvych tiel márnice cítiť z každého záberu, a nehybná tvár s oduševnelým pohladom herečky Olwen Catherine Kelly vás bude v myšlienkach desiť ešte hodiny po dopozeraní. Škoda len krívajúcej logiky. S vybrúsenejším scénárom by to bol jasný horor roku 2016. ()
Přiznávám, že úplně nejsem příznivcem hororového žánru byť bych jím rád byl. Ale asi mám smůlu, těch solidnějších kousků jsem viděl jen pár a zbytek byl spíše srandovní... Tahle věc naštěstí patří k té lepší polovině byť ani ona se nedokázala zbavit zajetých klišé. Oceňuji originální námět s pitvou mladé dívky. Již jen to bude asi pro některé horor sám. Jenže samozřejmě ve filmu jde o něco jiného a tak když v noci policie přiveze neznámou do márnice pod ruce patologa Briana Coxe s tím, že je bezradná a výsledek pitvy musí znát hned ráno, začíná se nám ve filmu odehrávat zajímavá noc. Ono už jen to prostředí s lednicemi, kovovým stolkem s kanálkem na krev, bzučení zářivek... Nic pro neotrlé. Do toho se venku spolčí všechny živly a na okres se řítí smršť. A co čert nechce otce se synem dobře spadlý starý platan uvězní dole ve sklepě na pitevně otce se synem právě ve chvíli, kdy se jim pod skalpely začne objovavat něco moc nepěkného a podivného... Za mně tedy celkem spokojenost, ty náhody a všelijaké výpadky proudu mne sice lehce štvaly, naštěstí tam nikde neběhal bubák v prostěradle a nedal bu bubúúúú... Tři květy durmanu. * * * ()
Hodně dlouho se mi u hororu nestalo, abych hned z kraje filmu byl tak strašně v šoku z atmosféry, která mě napnula jak špagát od houpací sítě. Drželo se mě tohle napětí skoro hodinu. Nejen, že atmosféra předváděla velké pecky, také se tu rozjela poměrně nechutná podstata filmu – pitva, která dobrému vkusu hodných a milých hororových filmů úplně nepřispěla. Možná ale právě strach z neznámého způsobil, že jsem byl vysranej až za ušima. Přesně po hodině se ale začala vysvětlovat podstata veškerého dění a celá ta atmosféra šla doslova do prdele. Prostě se ve filmu událo tolik hovadin, že jsem měl chuť vstát a odejít na záchod přemýšlet, co tím tvůrce vlastně zamýšlel. Kvalitní herci, zajímavý námět, perfektní zpracování, to všechno hrálo k plusům. A nakonec to vyhrálo i přes tu legraci, co se v poslední půl hodině dělo. ()
Dva šuldové na pitevně, jedna chlupatá vagina na pitevním stole a devadesát minut shánění se po depilačním vosku, který v té tmě nebyl k nalezení. Představte si na devadesát minut nataženou povídku z Věřte nevěřte v technicky kvalitnějším provedení a s hvězdnějším obsazením. To, co by v pohodě stačilo na funkční čtvrthodinku, je zde natahováno do úmoru. Dá rozum, že by jednoho švihlo být devadesát minut na pitevně s mrtvolami, tak se herci chodili nalokat čerstvého vzduchu na chodbu, kde asi pátrali po lepších rolích. Když je ale nehybně ležící "mrtvola" Olwen Catherine Kelly na pitevním stole mnohem lepším hercem, než generačně i herecky rozdílná dvojka Emile Hirsch a Brian Cox, určitě je to na pováženou. Hirsch s Coxem už musejí být fakt zoufalí, když berou hlavní role v takovém nesmyslném škváru. Už úvod nevěstil nic světoborného. Ohořelá figurína na pitevně měla simulovat, že se s ní stalo něco opravdu strašného. A dál jste u filmu mohli v pohodě svačit. Pár vnitřností, Emile Hirsch s počínající prostatou hledal na chodbách toalety, Brian Cox zřejmě s Prostenalem vydržel víc. Veskrze nudně a velmi stupidně pojaté. Řídký scénář, který absolutně nevystačil na celovečerní stopáž, liknavá režie. Ve filmu se střídalo tlachání na pitevně s procházkami po chodbách. Nic víc ve filmu nebylo! Občas se objevilo něco jako náznak atmosféry, hned to ale necitlivě vyplašila nějaká stupidita ve scénáři. A když tam nakonec připlácli ten zoufalý a z prstu vycucaný závěr ve formě vše vysvětlujícího monologu postaršího koronera (a kde vzal Brian Cox najednou tolik info o mrtvole?!), volal jsem Šterclovi, co už měl zkušenosti s patologií ve Vodnících v Čechách, zda by mně neomyl pyj hubkou na nádobí, abych i já zahnal vůni tlejícího masa. Jak bylo zmíněno, být to krátká povídka, mohl být výsledek přijatelný. Takhle to byla natahovaná pičovina, u níž si i nekrofilní sadista začne z nudy stavět z Lega pitevnu, aby se nějak zabavil. Mě to vůbec nechytlo. 3/10 ()
Galerie (77)
Zajímavosti (17)
- Vo filme je spomenutý film Zápisnik jednej lásky (2004). (Pat.Ko)
- Emile Hirsch (Austin) sa nechal počuť, že vyjadril obdiv Olwen Catherine Kelly (Jane Doe) za to, že vydržala v nehybnej polohe počas celého filmu. Paradoxne ani nie zato, že bolo náročné nehýbať sa, ale preto, že operačná doska pod ňou bola príliš studená. (Marceloo)
- Snímek měl premiéru v září 2016 na festivalu mezinárodních filmů v Torontu. (Shadowland)
Reklama