Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Na pozadí liberalizace v Jugoslávii za maršála Tita se odehrává komedie o dospívání Petara (Slavko Štimac), který hledá lásku všude, když teď zjistil, že existuje. Jeho otec (Danilo Stojkovič) je jiné povahy a chce, aby se soustředil na svoje známky, takže bude mít naději na dobrou budoucnost (a bude z něj dobrý marxista), ale Petar najde porozumění u dědy, který mu dá potřebné rady. Mezitím má Petar konflikt se svou krásnou učitelkou a ohrozí svoje studium, když se jí snaží dostat na kobylku kvůli tomu, že se koupala v řece se svým přítelem. Na tohle zranění svých citů brzy zapomene, když potká okouzlující dívku, která do města přijela s orchestrem mladých - a vyvine se z toho láska.

Režisér Goran Paskaljevič se svými slavnými českými kolegy sdílí vhled do bolestivosti první, nesnadné lásky. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (51)

PhillM. 

všechny recenze uživatele

O půl hvězdy lepší než Pelíšky. A taky o kus nadrženější a živelnější, inu Balkán. Člověk se opravdu nemůže zbavit dojmu, že mnohé z tohoto filmu už viděl, právě v Hřebejkově megahitu. Aj, ty zlý Paskaljeviči ve stroji času! ()

ddf76 

všechny recenze uživatele

Jugoslavke pelisky z 68., ktere vznikly jeste za totality v Juguslavii. Paskaljevic namichal skvelou komedii. Hlavni hrdina Petar je skvely :). Jeho historky jak bali zensky jsou nezapomenutelny, ale skvele mu sekunduje jeho otec, jehoz hlasky jsou super :) a vse doplnuje dedecek, ktery Petara povzbuzuje :). ()

lsd 

všechny recenze uživatele

Krásný humor a krásný film. Souhlasím s Marigoldem, že je to film hodně podobný jak Amarcordu (ve snaze hlavního hrdiny příběhu o ztrátu panictví) tak Pelíškúm (díky tragikomickému příběhu a laskavému humoru i podobnost některých postav byla znatelná). Výborná byla i ta spojitost s událostmi v Československu. Nejvíc mi byla sympatická ta postava dědy (např. vyprávění o sokolském sletu v Brně v dvaadvacátém). Takového by chtěl mít asi každý:-). Opravdu nádherný poetický snímek. ()

junxi91 

všechny recenze uživatele

Osvěžující a příjemná cesta do skutečného socialistického ráje, kterým byla nepochybně Titova Jugoslávie. Je to taková obdoba Amarcordu, akorát místo fašismu a Mussoliniho se zde opěvuje Tito a socialismus. Ten tedy především nejvíce uznává otec rodiny Veselin Cvetkovic, který se snaží doma držet přísnou disciplínu, zatímco jeho synek Petar je klasický nadržený puberťák. Jeho sestra se zase zajímá o studentské nepokoje v Paříži a chce se zúčastnit podobné akce v Bělehradě, což se jejímu otci nelíbí. A také má své "styky se studenty". A ještě je tu malý brácha, který běhá po pláži nahatý a hraje si s pinďourem. Petar se přihlásí na hodiny marxismu, ale jen kvůli krásné učitelce sociologie. Jakmile jí však nachytá nahatou s jejím přítelem, tak úmyslně maturitu odflákne a udělá ji až napotřetí. Zato se zabouchne do své sousedky, která žije naproti němu v podnájmu. Další nápadnicí je krásná kolegyně z pekárny, které masíruje kozi, zatímco ona válí těsto. A vůbec jí to nevadí! Mně by okamžitě přiletěla taková facka, že bych letěl jak pytel mouky. Jednoho dne si však kozatka najde nového nabíječe. Petar je spolu přistihne v jiné pekárně, oni před ním jen zatáhnou záclony. Skvělý rádcem a pomocníkem je pro Petara jeho děda, který v mládí ošustil co se dalo, hlavně při svém pobytu v Československu, a také maturoval natřikrát. A tím se dostáváme k Petarově první lásce. Do města přijel československý orchestr mladých zvaný Panenky, a mezi nimi je také nádherná Růženka. Ta je nejprve zklamána z toho, že Petar vozí sousedku na kole na pláž, ale nakonec se spolu sblíží poslední noc před odjezdem. Ano, krásně si spolu zapíchají na stromě a děda může být na svého vnuka patřičně hrdý! Jo, prostě bláznivá rodinka, nadržený puberťák, marxismus, studentské nepokoje, pláž a celkově krásná Jugoslávie. Hořkým koncem je samozřejmě příjezd vojsk Varšavské smlouvy do naší vlasti, který také soudruh Tito odsoudil. Kvůli němu však také Petar už nikdy nespatřil svou první lásku. Co se dá dělat, může být rád, že si aspoň tak hezky zapíchal. ()

ric 

všechny recenze uživatele

Tak tenhle snímek ma pro mě dvě různé roviny: I jinde než u nás se dají natočit hřejivé komedie o dobách totalitních. Jinde nebyla kinematografie tak přísně cenzurována, když tohle mohlo vzniknout už v roce 1984. ()

marosson 

všechny recenze uživatele

Trosku mi to pripominalo Pelisky. Pacila sa mi ta vazba s Ceskoslovenskom a este sa mi pacilo, ze tam boli same pekne dievcata...tak toto pan reziser dotiahol vyborne. Cely pribeh bol zaujimavy. 'Len mies, to ti nezaskodi!' ()

Dvojirakri 

všechny recenze uživatele

Nadržený Slavko Štimac v létě '68 potřebuje dírku ale zkouší to na samé zadané paničky, čímž dělá ostudu svému angažovanému otci Danilo Stojkovičovi, zatímco si jeho mladší bratříček drandí brabce a sestřička s obavami sleduje dění v zahraničí. Ale do města přijíždí český orchestr plný mladých dívek... Odkazy na Československo jsou moc milé, stejně jako Slavkovo snažení. Zmíňky v recenzích že Paskaljevič je jihoslovanský Menzel nejsou vůbec přehnané. Další z řady pamětihodných filmů od bratrů z Balkánu. ()

katapultova 

všechny recenze uživatele

Vtipné, trochu nasládlé, trochu ironické, trochu nostalgické, prostě perfektní. Nejlepší je scéna, kdy otec sebere dětem televizi, aby v ní neviděly prostesty studentů v Bělehradě. Po nějaké době ji zase vytáhne s tím, že soudruh Tito řekl, že jsou studenti v právu. ()

Reklama

Reklama