Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Na pozadí liberalizace v Jugoslávii za maršála Tita se odehrává komedie o dospívání Petara (Slavko Štimac), který hledá lásku všude, když teď zjistil, že existuje. Jeho otec (Danilo Stojkovič) je jiné povahy a chce, aby se soustředil na svoje známky, takže bude mít naději na dobrou budoucnost (a bude z něj dobrý marxista), ale Petar najde porozumění u dědy, který mu dá potřebné rady. Mezitím má Petar konflikt se svou krásnou učitelkou a ohrozí svoje studium, když se jí snaží dostat na kobylku kvůli tomu, že se koupala v řece se svým přítelem. Na tohle zranění svých citů brzy zapomene, když potká okouzlující dívku, která do města přijela s orchestrem mladých - a vyvine se z toho láska.

Režisér Goran Paskaljevič se svými slavnými českými kolegy sdílí vhled do bolestivosti první, nesnadné lásky. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (47)

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Za tu silnou československou stopu ve filmu patří Goranovi velký dík. Je zjevné, že film byl ovlivněn jeho studiem na Famu v kultovním roce 68. Svérazná postava otce se v příběhu stará o humornou složku a Peter ten se octil ve věku, kdy co žena to láska, to touha a do toho všeho bouřlivý rok 1968, sluníčko a jugoslávský sveráz, o ano takhle na mě můžou filmy kdykoli. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Můj první film Gorana Paskaljeviće a už teď mi je jasné, že to je takový Jiří Menzel Balkánu. Decentně vtipný, milý, poetický film vypráví příběh Petara, který zažívá první lásku a ta je shodou okolností z Československa. Odkaz na naší zemi je mimochodem hodně krásný a přidal filmu minimálně jednu hvězdičku. Vůbec nevadí, že ta holka mluví Česky asi tak dobře, jako já Slovensky. ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Kromobyčejně poetický a laskavý portrét jednoho osudového léta, jedné rodiny, jednoho dospívání a jednoho tragického období evropských dějin. Paskaljevič nevytváří žádnou metaforu zrcadlení osudu velkého světa ve světě malém, naopak, osudy rodiny okresního soudce Cvetkoviče stojí úmyslně stranou a studentské bouře z Paříže, Bělehradu, i politický neklid Pražského jara do ní doléhají pouze prostřednictvím televize, politicky aktivní dcerky a vousatého studenta-buřiče Cileho. Sled milostných vzplanutí syna Petara je plný amarcordovské laskavosti, nadhledu a skvěle vymodelovaných postav, kterým védoví typický jugoslávský "dědek" Miji Aleksiče a kategorický generál rodiny Veselin Cvetkovič ve výtečném podání Danilo Stojkoviče. Petarovo hledání pravé lásky symbolicky vrcholí 20. srpna 1968 nocí s českou dívkou Růženkou. Ve chvíli, kdy mladý muž konečně nalezne velkou lásku, zasahuje velký svět do malého a zamíchá osudy bezvýznamných figurek na šachovnici evropských dějin. Přesto je Klamné léto chválou svým způsobem harmonické a v zásadě poklidné maloměšťácké rodinky, která žije svým tempem a před hlukem dějinných událostí se schová třeba tak, že otec odnese televizi. Goran Paskaljevič prodchnul svůj film poklidným rytmem, který více než divoké jízdy balkánské dechovky připomíná romanci pro křídlovku s pokojným humorem. Budu se opakovat – jugosloslávská kinematografie konvenuje mé duši a Klamné léta ´68 není výjimkou. Svým způsobem jugoslávské Pelíšky. ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Nevšední a nezapomenutelný pohled na jednu z nejtragičtějších událostí našich moderních dějin cizíma, avšak přece zasvěcenýma očima. Goran Paskaljevič ne nadarmo studoval v Praze, ne nadarmo se vyučil filmovému řemeslu právě u nás. Tento film je velkou poctou zemi, kterou si tak zamiloval, a která byla dlouhou dobu zle zkoušena. Zároveň a pochopitelně především citlivě i když se zřetelem ke všem podstaným aspektům popisuje a nádherně zachycuje situaci v Bělehradě i v celé Jugoslávii. Jaká škoda, že my sami jsme zatím nebyli s to, abychom se byť jen přiblíželi nějakým dílem a splatili tak dluh osmašedesátému roku, dluh který se časem netupí, nýbrž narůstá. Druhou, ještě výraznější, rovinou filmu je nesmělé a někdy směšné, jindy tragické, hledání první lásky a marné pokusy i trapné nezdary jím způsobené, jež je vykresleno skutečně líbezně, přejícně a přitom vlastně úplně pravdivě a místy až krutě realisticky. Zde jsou patrny české vlivy zdaleka nejvíce, a to především nenasytné se vyžívání v pomíjivých krásách našeho světa, respektive v pomíjivých krásách toho krásného pohlaví. Co si Paskaljevič vypůjčil z Československa na pomoc? No přece autobus plný překrásných, láskychtivých děvčat! Snad jen jediná chybka a ještě byla patrně objevena až při uvedení tohoto díla v České televizi, Paskaljevič se sice snažil o to, aby ve filmu zaznívající čeština byla hodnověrná a snad nikdo v Jugoslávii ani jinde nic postřehnout nemohl, ale nám to přece až tak čistě neznělo. Avšak co nadělat! Na natáčení takového filmu by ČSSR asi žádné své herce nepůjčila! ()

Bluntman 

všechny recenze uživatele

(KB - J) KLAMNÉ LÉTO ´68 není natolik chytré, aby klamalo, je pouze líbivé. Ostalgie nevede k reflexi dějin, ale k jihnutí nad detaily, které vyvolají vzpomínky na to lepší. Paskaljevićův film ani nechce být kritický, protože je oslavou maloměšťáckého způsobu života, kdy je jakýkoliv zájem o dění kolem motivován osobními pohnutkami a kdy se lze před okolním světem uzavřít tím, že se zpravodajství (v televizi, rozhlase atd.) prostě vypne. Zvolená perspektiva, kdy se příběh podává optikou dospívajícího chlapce, nutí ke srovnání s některými díly Miloše Formana či Frederica Felliniho. První jmenovaný měl o poznání větší pozorovatelský talent a schopnost vypíchnout to důležité, zatímco si uchovával ironický odstup. Druhý zmíněný zase svedl vykreslit rozmáchlou fresku, která umožňovala opájet se až manýristickou audiovizuální opulentností, a zároveň být satirický, nejenom hladivý. Šestý celovečerní film Gorana Paskaljeviće snad záměrně upomíná na konkrétní scény odjinud (venkovská tancovačka, společná příprava jídla), ale nikdy je nepřekoná, protože zůstává u pouhé epizodičnosti. KLAMNÉ LÉTO ´68 je pouhým epigonským dílem, u kterého dám kdykoliv přednost jeho předobrazům, a závanem poetiky, jež mě nikdy nedokázala oslovit, s ostalgií, která je pro mě nepřijatelná. ()

ORIN 

všechny recenze uživatele

Sebeironické nahlížení na události revolučního roku 1968, jež s jistým politickým podtextem reflektuje. Na filmu je silně znát vliv "české školy" (tedy nejen Paskaljevičova studia na FAMU, ale i čeští režisérští tvůrci). Často úsměvné vyprávění o radostech a strastech dospívajícího a právě maturujícího Petara, jeho prvních opravdových láskách a sexuálních zkušenostech... Prozatím nejlepší Paskaljevičův film, co jsem měl možnost vidět, divácky také velmi vděčný. P.S.: Jagodinka Simonović :-* ()

sud 

všechny recenze uživatele

Krása. Velmi citlivý úsměvný příběh o dospívajícím chlapci, přísném otci, vrtošivém dědečkovi, krásných ženách, prvních láskách a sklamáních na pozadí událostí roku 1968. Ze začátku to prvních pět minut vypadá jako zajímavý, ale ničím nevybočující film. Ovšem poté toto tvrzení vyvrátí děda v nemocnici, scéna na pláži, v pekárně, ve vlaku a máme tu nevšední zážitek. Milý, vřelý, příjemný a opravdový. Jestli mne někdo osloví, jestli bych mu doporučil nějaký Jugoslávský film, bez váhání to bude "Klamné léto '68". ()

gogo76 

všechny recenze uživatele

Juhoslovanské Pelíšky? Ok, prečo nie, istá podobnosť tu je. Videl som to už 2x a preto môžem smelo vyhlásiť, že bez D. Stojkovica by to nebol tak dobrý a vtipný film. Tento slávny srbský herec to drží nad vodou ako hlava rodiny . Jeho poznámky sú vtipné, rovnako ako životné múdra, ktoré sa snaží naliať do hlavy svojho syna. Pre českého a slovenského diváka je tu zopár odkazov na tému Československo, krásne Češky, Dubček...Film bol v Juhoslávii určite veľmi populárny a u nás by ste mu aspoň šancu mohli dať. 80%. ()

Vitex 

všechny recenze uživatele

Škoda že čeština Růženky Hrabalové má velmi srbský přízvuk. Jinak ale asi opravdu není co filmu vytknout. Přesto na pět hvězdiček nemůžu. (ale ty ženy, ty ženy - ) ()

kinej 

všechny recenze uživatele

Určitě nebudu jediný, koho zde napadne přirovnávat Klamné léto 68 k Pelíškům. A i když ani Pelíšky nepovažuji za geniální film, jsou pro mě z pohledu Čecha lepší. Humor jugoslávského Klamného léta buď není mezinárodní a univerzální, nebo možná zkrátka není tento film až tak vtipný. Možná by ex-jugoslávci hodnotili stejně naopak Pelíšky, nevím. Každopádně u Pelíšků si může člověk říct:,,Teď je nám líp.“ Řekne si ale něco takového u Klamného léta Srb, či Makedonec? Nebyla lepší totalita, než genocidy? Možná proto se mi zdá, že film, ač antikomunistický, je prodchnut sentimentálními vzpomínkami na staré dobré časy. ()

Madsbender 

všechny recenze uživatele

Varljivo leto '68, láskyplne poetické, nostalgické vzdychnutie za láskami, odviatymi časom, vekom, nenávratne pochovaným v hlbinách minulosti a obdobím, ktoré už dnes patrí histórii. Nádherné utápanie času leta a dospelosti v opojnom hľadaní lásky ku ktorému živé a nezastaviteľné kulisy v pohybe tvoria veľké politické zmeny, revolučné prúdy a marxistické hnutia, stretávajúce sa s obdivom, ale zároveň hroziace doposiaľ neviditeľným blížiacim sa koncom spoločenskej a politickej uvoľnenosti, ktorý tvorí rámec záveru filmu. Prekvapivo zďaleka nie tak absurdné a komické, než je u balkánskej produkcie takmer štandardom, pritom naopak pri svojom lyricky vyzývavom spomínaní reálne, avšak oblúkom vyhýbajúce a neobmedzujúce sa na reflexívnu distribúciu historických udalostí, smútku a ťaživosti, ale po vzore Felliniho šarmantne koketujúce s oslavou typizovanej malomeštiackej rodinky na hrane novej doby. Spätne si prezerajúc komentár Marigolda dochádza moja úvaha do bodu sebauvedomenia a spoznania vlastnej zbytočnosti, keďže nezávisle na sebe pojednáva podobnými slovami o rovnakých veciach. Inak sa to však snáď ani opísať nedá. 95% ()

JohnnyD 

všechny recenze uživatele

Úžasná malomestská komédia pranierujúca život za socializmu v Juhoslávii (nakrútená za komunizmu). Je to síce tisíc krát ohraná nostalgia + situačný humor, no o to je to príjemnejšie a úprimnejšie. Základom minimálne polovice zábavy je fenomenálny Danilo Stojković v role otca rodiny. Koniec je síce predvídateľný, no na rozdiel od staršieho Paskaljevićovho Pas koji je voleo vozove nijak obzvlášť nekazí celkový dojem. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Srpen 1968. Čas změn i inspirací. Mládežnická revolta vůči světovému i domácímu řádu. Protesty v ulicích i souboj s žádostmi a potřebami mládí. Rozjasněné léto plné velkých nadějí, zlomených srdcí, zrazení (oholení) svých ideálů a jedné velké události v Československu, o které se zmíní v televizi. Jugoslávský film pro československého diváka, prožívající v postavě Petara naději, poblouznění, zradu i zklamání. Takové bylo Pražské jaro ´68. Poslední svobodné léto s českou dechovkou a Růženkou Hrabalovou, potom už jen povinný odjezd do obklíčeného domova. Excelentní satira v jemném, ale i černém humoru, rekapitulující absurdnost zlořádu minulosti. Jugoslávský film potvrzuje své silné kvality i v polovině osmdesátých let, kde ukazuje styl, jenž se u nás objevil až o deset roků později. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Môžem súhlasiť s názorom, že ide o juhoslovanskú obdobu Pelíškov. Pelíšky sú však jedným z filmov, u ktorých sa názorovo rozchádzam s väčšinovým názorom. A u Klamného leta to nebude inak. Je to taký film o ničom a bohužiaľ nie je vtipný, ani zaujímavo a príťažlivo nakrútený. Nemal som sa čoho zachytiť a do niekoľko dní naň nepochybne zabudnem. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Mile poetický film, který si kazí reputaci lámanou češtinou, se zřejmě nezařadí mezi nezapomenutelné snímky, ale postava otce by na post nezapomenutelnosti aspirovat mohla. ()

dzej dzej 

všechny recenze uživatele

Zřetelná inspirace českou Novou vlnou a zejména filmy Miloše Formana - generační konflikt hlavního hrdiny a rodičů, scéna z venkovské tancovačky a následné kázání rodičů (Černý Petr). K Československu odkazuje i velká láska hlavního hrdiny s příznačným jménem Růženka Hrabalová. Subžánr vzpomínkového filmu s dospívajícím hrdinou (Amarcord, Vzpomínáš na Dolly Bell?). Zásah událostí roku 1968 – i v Jugoslávii studentské bouře, nucený odjezd Růženky po sovětské invazi. Krásna, vtipná a jemná erotická scéna v pekárně. ()

pm 

všechny recenze uživatele

Klamné je léto 68 jak počasím, tak historickým vývojem v Československu. Film stojí na skvělém výkonu Danily Stojkoviće, který aniž by sklouzl ke karikatuře, přestože ji hraje, skvěle a nadčasově vystihuje touhu po respektu a důstojnosti, ničenou jak žoviálností vlastního otce, tak lehkomyslností syna. ()

Flakotaso 

všechny recenze uživatele

Člen generace jugoslávských filmařů, kteří vystudovali pražskou FAMU, Goran Paskaljevič, navazuje na tradici amarcordovských filmů, idealizujícím způsobem popisující dospívání mladého člověka, doprovázené mnoha menšími či většími láskami a obsazené mnoha originálními postavičkami. A činí tak velmi dobře, Klamné léto je velmi příjemným a zábavným filmem (přestože na pozadí významných historických událostí), což ještě podtrhuje obsazení typově přesných herců počínaje Slavkem Štimacem a konče Nedou Arnerič. ()

giblma 

všechny recenze uživatele

Nostalgií a letním sluncem prostoupené vzpomínání na první lásky mladíka Petara. Když se v gymnazistovi začnou projevovat geny zděděné po sukničkářském dědečkovi, ani přísný tatínek nic nezmůže. Pravou se nestane profesorka sociologie, nová sousedka knihovnice ani pekařka a snoubenka strýce, nýbrž česká činelistka Růženka. Pro českého diváka je zajímavá nejen přítomnost dechové skupiny Panenky a dědečkovy vzpomínky na Československo, ale i jugoslávská reflexe Pražského jara a invaze vojsk varšavské smlouvy (respektive, že to někoho – jakkoliv okrajově - zajímá). ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Takto vyzerá váš život, keď vám príliš tlačí semeno na mozog. A keď máte nervózneho fotra. A keď je to natočené v bývalej Juhoslávii, kde ľudia radšej (aspoň podľa našich predsudkov) dávajú prednosť emóciám, ako rozmýšľaniu. Hlavná postava toho veľa nepovie, Petarovi úplne stačí k radosti okukovanie mladých slečien vo svojom okolí (vôbec sa mu nečudujem, casting je skutočne HOT) a neskôr možno príde aj k niečomu viac. Našťastie pre všetky postavy filmu. A možno aj zmaturuje. A možno prídu aj lepšie časy. Výsledok čs. revolúcie klamného leta roku 68 ale postavám nehovorte, okrem otecka by z toho asi nemali veľkú radosť. Ale vlastne Petarovi je to jedno, on má iné starosti. ()

Reklama

Reklama