Budapešťské povídky

Alegorie na komunismus, která je nejlepší do chvíle, než vám definitivně dojde, že to je alegorie na komunismus. Nebo možná i na to, jak se lidé nechávají přehnaně svazovat předpisy politických režimů, jedno jakých, a zapomínají na sebe a na to, co by jim udělalo radost, ale v tomhle podání, které Szabó zvolil, to vyjde na stejno. Ono se tu totiž vše, co byste od takového filmu očekávali, přesně stane a některé části se jen dokola variují, dokud se lidi v/s tramvají nedostanou co cíle cesty. Snad jediné, co jsem nečekal a potěšilo mě to, SPOILERY byl ten happy end KONEC SPOILERU, jen mi vadí, že přijde způsobem, aby to pochopil naprosto každý. Dost jsem si při tom vzpomněl na Kdo to tam zpívá, které bylo podobně koncipovaným podobenstvím, ale zatímco tam byl nedotažený přesah, ale děj fungoval, tady je to přesně naopak. Je tu spousta různých postav, které jsou výrazné jen ve chvíli, kdy mají něco udělat a vypadnout z děje nebo jen na dlouho do pozadí. To mi holt nesedlo a asi hlavně díky tomu z toho nemám silnější dojmy, ale jako mírně nadprůměrný zážitek to pořád vnímám. Jen nechápu, proč se to jmenuje Budapešťské povídky, když tam povídky nejsou... možná jen hodně teoreticky. Silné 3* (23.10.2023)

Pohádka o staré tramvaji. (19.10.2023)

Podobenstvo o živote, ktorý rovnako ako opustená električka, ľudia skúšajú s cieľom, kam ich dovedie. Na ceste je mnoho nástrah i všakovakých ľudí - niekto maká, iný sa len vezie, raz je zábava, inokedy husto prší, ide sa do kopca a vtedy sa musia všetci zaťať a tlačiť, inokedy sa ide z kopca, keď nie je do čoho pichnúť, tak sú zvady o maličkostiach (číslo alebo farba električky). Filmu veľmi nie je čo vytknúť, ale na druhej strane ma ani príliš toto 'tram movie' nezaujalo, možno aj kvôli dávke absurdity. (29.11.2023)

"Město nemůže být daleko..." V řadě jednotlivostí mě tahle absurdní tramvajácká roadmovie úplně nesedla (viz třeba vybrané sekvence, kdy určití "cestující" ze sebe neočekávaně vychrlí desítky vět naučeného textu). Přesto musím uznat, že jde jednak o poměrně trefnou sociologickou sondáž do prostředí nesourodé skupiny lidí,  a současně, že ona jízda tramvají za vidinou vozovny, která musí být "někde blízko, kde končí koleje", je vcelku pěknou metaforou k naději, která v lidském životě "umírá jako poslední" a ke které se každý z nás více či méně upíná. Při takovémto nahlížení jsem byl schopný film dokoukat, ač tedy někdy to dalo docela fušku... (24.10.2023)

Veľmi zaujímavý a miestami zvláštny film. V mnohých prípadoch skvele poukazoval na zlé ľudské vlastnosti a na to, čo robí s jednotlivcom dav a prežívanie rôznych životných situácií uprostred komunity. Na druhú stranu tu občas boli trochu nezáživné pasáže, prípadne scény, pri ktorých som nedokázal objaviť to, čo chcel "básnik" povedať. 60% Vlak zvaný film - Lumiere (29.07.2015)

Film jsem shlédnul v dubnu 1982 v rámci Dnů maďarského filmu v brněnském kině Jalta (na nichž byla mj. brněnská premiéra Mefista krátce po jeho ocenění Oscarem). (16.04.2023)

O tom ako skupinka nesúrodých postáv vykoľajenú žltú električku naspäť na trať umiestnila a ako ju svorne do mýtickej zasľúbenej krajiny menom vozovňa tlačili a čo pritom zažili. Emberekovia si niekedy idú po krku, inokedy spoločne tisnú vozeň za zborového spevu, vedú spory a vedú reči. Podobenstvo o koexistencii a budovaní spoločnosti, miestami absurdné, miestami depresívne, miestami na môj vkus až príliš umelecké. Názov filmu je trochu mätúci. Každopádne hodnotný filmový zážitok. (19.10.2023)