Reklama

Reklama

Baraka - Odysea země

  • Česko Baraka (více)

Obsahy(1)

Umělecky laděný "dokument z cest" a současně osobitou meditaci nad životem všech obyvatel naší planety natočil kameraman, scenárista a režisér Ron Fricke, který se podílel také na vzniku slavného dokumentárního snímku Koyaanisqatsi. Stejně jako jeho tvůrce Godfrey Reggio, vybral si i Fricke pro název svého filmu slovo z jazyka přírodního národa: baraka znamená v nářečí kmene štěstí, vůni, dech, ale i "esenci života, z níž pramení evoluční vývoj". Filmové záběry zachycují tvář Země v její neobyčejné různorodosti. Po počátečních scénách opic u horských pramenů, přes náboženské obřady, lidské konání i nedotčenou přírodu v různých koutech světa. Jaksi mimochodem se vedle sebe objevují starobylé chrámy v Kambodži, jihoameričtí indiáni, zatmění Slunce, činná sopka, skalní útvary v Utahu, australští domorodci, mračna valící se přes pohoří, rituální omývání Indů na břehu Gangy i spalování mrtvých, zvyky a slavnostní tance Masajů v Africe, ptačí hejna v letu nad jezery, leguáni na Galapágách, mořský příboj. Ve velkolepém příběhu obrazů vystupují i egyptské pyramidy a nacistické koncentrační tábory v Polsku. Nakonec přichází kriticky laděný pohled na zautomatizovanou západní civilizaci: anonymní "řeka" aut a lidí na amerických ulicích a v japonském metru je srovnávána s pohybem a tříděním kuřat na dopravních pásech v drůbežárně. Výtvarně dokonalému obrazu pomáhá spoluvytvářet atmosféru hudba, na níž se podíleli Brendan Perry, Michael Stearns a Lisa Gerrardová. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (274)

C0r0ner 

všechny recenze uživatele

Ono koukat na pěkné obrázky bohužel není dost. Vizuálně to bylo excelentní, jak už takové dokumenty bývají, ale bez toho, abych dostal vysvětleno, na co vlastně koukám, to prostě není ono. Moc by mě zajímalo, kam všude jsem se podíval, ale na to mi (sice perfektní, ale pouze) hudební doprovod prostě nestačí. 60% ()

Lynn 

všechny recenze uživatele

Nedostává se mi slov, a ostatně, tenhle film je ani nepotřeboval. Dokáže být nádherný (viz všechny záběry přírody, které jsou úchvatné) stejně jako krutý (scéna s kuřátky mě málem rozbrečela a ani po týdnu na ni nedokážu zapomenout; jestli vůbec někdy budu jíst kuřecí). Kontrasty jsou vymyšleny skvělě - na jedné straně uspěchaná a odcizená velkoměsta a naproti tomu domorodci z džungle. Jak jsem řekla už na začátku, strhující i beze slov. ()

Reklama

Marek1991 

všechny recenze uživatele

O 19 rokov po tomto diele vznikol dokument Samsara, ktorý je dosť podobný, no z môjho pohľadu omnoho lepší a komlexnejší. Tu sa mi zdalo, že sa niektorým veciam venovali aj viackrát a niektoré veci vynechali, každopádne tento tajomný štýl, priam mystický, ten nadhľad, to je fascinujúce až strašidelné. Ako dokument to môže byť, no mohlo to byť aj lepšie, no neskoršie diela to už nejak doplnili. ()

FrodoF 

všechny recenze uživatele

Představte si 200 rozpohybovaných obrázků z national geographic a máte z toho Baraku. Jednotlivé záběry nejsou podle mě ničím propojeny (jen jsou zde často nějaké náboženské obřady), je to sbírka nádherných obrazů z celého světa, které jsou propojeny krásnou hudbou. Některé záběry jsou úplně pomalé (záběry přírody), některé zrychlené (velkoměsto), přičemž mě rozhodně nejvíc bavili nádherné zrychlené záběry života ve velkoměstě. ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Po dopsání tohohle komentáře půjdu shodit Samsaře hodnocení o celou jednu hvězdičku, protože Baraka je úplně stejná a mnoho záběrů má podobných, jen trochu jinak nasnímaných - jenže Baraka vznikla dřív a tím pádem má Samsara účel jaký? Když je vlastně remake a to poměrně zbytečný? Nicméně k Barace - jako děcko jsem ten film chtěl strašně vidět (+netuším na základě čeho, ale myslel jsem si, že je to slovenský dokument o vyhubení indiánů nebo něco takového :D), ale nikdy jsem se k němu nedostal a že ho chci vidět jsem si vzpomněl až poměrně nedávno. A bůhvíjak spokojený teda nejsem. Koyaanisqatsi to připomíná snad jen stylem, jinak je Baraka jakousi kronikou různorodých kultur na Zemi, která kromě pár scén s přesahem nemá moc co nabídnout a k žádnému komplexnímu poselství zde moc nedochází. A i ty scény s přesahem sem tam viditelně kopírují právě Koyaanisqatsi. Ten film byl prostě v tomhle první a asi i nejlepší, protože tady sice máme hezké obrazy (většinou), ale chybí tomu pořádná poetika a poutavost, nějaká lepší hudba a hlavně ten film u mě nedokázal vytvořit žádný silný dojem. Po dokoukání jsem si řekl "Tak celkem pěkné to bylo, ale znovu už to vidět nemusím." Tahle věta asi shrnuje všechno. Prostě to pro mě nemělo kouzlo, jaké má třeba to Koyaanisqatsi nebo i TimeScapes, které rovnou přiznává, že je jen "spořičem obrazovky", ale i tak uchvátí a zaujme mnohem víc. Ale zase tím nechci říkat, že Baraka je špatný film, to rozhodně ne. Jen ani není bůhvíjak dobrý. Btw, fakt bych nečekal, že se u takového filmu dočkám citového vydírání, protože ta scéna s dětmi na ulici je jak ta nejotravnější reklama na Unicef... Lepší 3* ()

Galerie (65)

Zajímavosti (10)

  • Baraka byla za více jak dvacet let jediným filmem, který se točil v 70mm Todd-AO formátu, jenž byl vynalezen v 50.letech. Předchozí snímek natočený v tomto formátu bylo Poslední údolí (1971). (Alfréda)
  • Scéna s mnichem v ulicích Tokya byla neplánovaná a nebyla ve scénáři. Štáb na mnicha narazil náhodou při cestě zpět na hotel. Mnich po celou dobu natáčení scény nepřerušil svou modlitbu a ani jednou se nepodíval do kamery. Po několikaminutovém natáčení mu štáb poděkoval a dal mu symbolický obnos jako poděkování. (Alfréda)
  • Film nakrútila trojčlenná skupina tvorcov za 14 mesiacov v 24 krajinách na 6 kontinentoch. (Flipper)

Reklama

Reklama