Koyaanisqatsi

Dokumentární snímek Koyaanisqatsi je pozoruhodnou audiovizuální kritikou lidského společenství, vyvolávající v divákovi spoustu znepokojivých až skličujících pocitů a otázek. Co se bude dál dít s planetou Zemí, bude-li lidstvo pokračovat v drancování a devastování přírody, ve vymýšlení dalších a dalších technických vymožeností, v robotizaci sebe sama? Kam spějeme? Pomocí poněkud zdlouhavého a monotónního pásma hudebních klipů, jsme dotlačeni ke katastrofickým odpovědím: Všechno je špatně. Svět nemá naději. Ale jak by to tedy mělo být? Jak zastavit pokrok? Existuje nějaká alternativa? Na to už nám snímek neodpovídá, což se mi nelíbí. Měla jsem dojem, že je nám podsouván jen negatitivní pohled na moderní civizilizaci. Snad v dalších dvou pokračováních objevím alespoň špetku naděje. Jsem zvědavá. (23.08.2009)

Koyaanisqatsi nabízí silný emoční zážitek, který vám obyčejný dokument jen tak nenabídne. Rozhodně patří právem k tomu základnímu z oblasti dokumentárního filmu. Celý zážitek v podstatě tvoří jen dva elementy. Krásné obrazy a hudba Philipa Glasse. Ta je pro Koyaanisqatsi nepostradatelným prvkem. Posouvá vizuální složku do spirituální roviny a vytváří pocit putování napříč miliony let vývoje naší planety. Hans Zimmer stole this shit! 9/10 (21.06.2016)

Život vyvedení z rovnováhy. Reggio zvolil poetický dokument, na to aby stvárnil proroctvo indiánskeho kmeňa Hopi, ktoré hovorí o pavučinách na oblohe, strojoch, ktoré lietajú vzduchom a o hrabaní sa v zemi, ktoré prinesie len skazu. Dokument je tomu podmienený. Neukazuje nám krásy sveta ani vyspelú ľudskú spoločnosť. Ukazuje nám prázdne krajiny, kde sa od veľkých skál odráža slnečný jas. Potom postupne prechádzame do mesta. Do civilizácie - New York, Los Angeles, kde časozberná kamera ukazuje na neustály zhon a neschopnosť ľudí sa zastaviť. Neutrálne a zamračené pohľady ľudí, pozerajúce sa do kamery ukazujú na akúsi obrnenosť proti vonkajšiemu svetu, kedy ľudia žijú svoje životy a o nič iné sa nestarajú. Všade cítiť monotónosť, skazenosť a deštrukciu. To krásne doplňuje hudba Philipa Glassa, ktorá značne podmieňuje depresívnosť a bezútešnosť snímku. V mnohých aspektoch film pripomína modernejšiu verziu Muža s kinoaparátom alebo Berlín symfóniu veľkomesta. Osobne mi ale neponúkol nejakú výraznejšou emóciu. Aj keď je pravda, že informácie boli podané veľmi zaujímavým spôsobom. Užil som si to, ale nemám dôvod sa k filmu podrobnejšie vracať. (18.02.2012)

"Jakožto mimozemšťanovi mi byl tento snímek doporučen pro ideální nepřímé poznání dominantní životní formy prožívající svůj technologický boom (či vrchol) na jedné z planet vykazující známky života. Ta je, musím uznat, opravdu nádherná, až mi málem vypadlo všech pět tykadel nad scenériemi, o kterých se nám může jenom zdát. Přiznávám, že pro mě bylo dosti obtížné vyznat se ve zpomalených a zrychlených záběrech a správně si zařadit jednotlivé segmenty do souvislostí, zda je ten a ten detail organickou či anorganickou formou, co bylo vytvořeno samotnou planetou, jejíž název mi, omlouvám se, zrovna vypadl a co lidmi. Hned od začátku jsem si nemohl nevšimnout, pokud je tedy pravdou to, co film zobrazuje, vaší extrémní bezohlednosti a destrukční obsese. Diplomacie, nediplomacie, "Hanba vám!" povídám. Šokem pro mě byla ovšem vaše populace. Sotva tyto záběry ukazují všechny z vás a je pro mě pouze hrůznou otázkou domyslet si skutečné číslo. Mohl by to být pro vás značný problém. U nás jsme měli něco podobného, i když, pravda, v mnohem menším měřítku. Řešení nebylo snadné, ale bylo tím nejlepším, co jsme mohli udělat. Věřte mi. Viděl jsem, že prostředky na snížení počtu máte. Vystřízlivěním a upřímným zklamáním pro mě byl závěr. Doufal jsem ve vaší návštěvu, ale patrně to opět zbyde na nás. Ovšem až přestanete k vesmírným cestám používat vodík a kyslík a vaše rakety už nebudou nečekaně vybuchovat, určitě se ozvěte! Celkově vzato mi Koyaanisqatsi pomohlo vytvořit si na vás a vaší planetu svůj názor. A pro naše budoucí vztahy nechtějte raději vědět, jaký je... Teď už jen zbývá projet text překladačním programem (ano, firma Microsoft for Outer Space prolézá již i do tohoto oboru, kdybych jen věděl, kde má tahle banda svůj původ!) a hyperpostorovým oknem (opět od MfOS) zaslat na stránku čsfd.cz (zaslechl jsem, že v galaxii v Andromedě je obzvláště populární, jak se tam dostala, to ví snad jen Velký chuchvalec slizkých a smradlavých zvratků, stvořitel světa). Takže žijte blaze a až přijde invaze, poděkujte svým telekomunikačním společnostem, že nám o vás řekly vše...Checheche." Na Microsoft for Outer Space opět nebyl spoleh a tento text přišel, místo do profilu k filmu Koyaanisqatsi, mně do pošty. Bylo mou morální povinností text našeho milého mimozemského přítele zveřejnit a ukázat tak všem lidským uživatelům, co si on o pozemském filmu myslí. Součástí zprávy bylo i 5 poskakujících objektů v přibližném tvaru výkalu, z čehož jsem identifikoval zobrazení jejich stvořitele a hodnocení, i když kdo ví, co tím vlastně myslel. Dále pak zpráva obsahovala asi 10 řádků mimozemského textu, který nebyl přeložen a který byl ukončen našemi tradičními vykřičníky a opět pohyblivou animací zobrazující výbuch jakési modré planety. Celou zprávu jsem však pro jistotu vymazal. (08.04.2007)

Jeden z předchůdců geniální Frickeovy Baraky. Ve své době to muselo být pro některé jedince stejné zjevení, jakým pro mě byla Baraka o deset let později. Jelikož jsem ale viděl nejdříve Baraku a pak teprve ostatní podobné/předcházející filmy, těžko už mě mohl tento předchůdce tolik ohromit. Jsou zde použity stejné postupy i podobné záběry jako později v Barace, jen kvalita obrazu je bohužel mnohem horší. Ale krásné, velkolepé a se skvělou hudbou, to ano. (07.03.2013)