Hrbáč

Ten film pořád skvěle funguje. Včera si ho vybral pro soukromou domácí projekci potomek ročník 2001. A bavili jsme se opravdu dobře. Ušlechtilý kladný hrdina to prostě svou chrabrostí a zároveň rafinovaným převlekem a sofistikovanými metodami vybojuje. Asi jsme oba pitomci, ale nám to tak nějak stačilo. :-) (16.12.2018)

Knížka mně k mému lehkému zklamání příliš nenadchla, ale tenhle film je naprosto parádní dobrodružství. Akční, zábavné, s úžasnou atmosférou a naprosto luxusní maskou hrbáče, do které se Jean Marais přestrojí až v poslední půlhodině (!) a překvapivě to ani trochu nevadí. Tempo je závratné a uhání neskutečně dopředu. Jedna z největších klasik žánru, úžasné zpracování parádního románu a rytířské dobrodružství jako vyšité. 80%. Hanbím se, hanbím, že jsem to neviděl už před dávnými lety, ale poprvé až letos. (04.05.2019)

Viděno dva dny po dočtení knihy. Chyba! Prej nejlepší adaptace knihy! Čtenářům doporučuju lobotomii, případně pár ran hlavou do zdi s následkem ztráty paměti. Z Passepoila je polodement, ostatně - kdo nemá z Bourvila osypky, Coccardase pro jistotu absentuje úplně. Přitom je to nejvtipnější dvojka až do dob Laurela a Hardyho. Marais prostě už navždycky bude Fantomas a Aurora byla černovlasá! Celej film je uchopenej tak nějak...pohádkově, debilně, intriky jsou plochý, nicotný, ani jeden krásnej dialog, co zatluče do židle...a co je nejhorší, dokonce snad smutný - sám Hrbáč. Z dokonale napsaný knižní figury je nevýraznej důchodce s bechtěrevem. Knížka si tohle nezasloužila. (28.08.2014)

Pro mě tohle není nejlepší adaptace, a to přestože obvykle dávám přednost starším verzím filmů před novějšími. U tohohle románu mám raději zfilmování s Danielem Auteilem, ačkoliv i tam by se našly mouchy. Bohužel však pravdou je, že nemám ráda Jeana Maraise. Jakkoliv je tedy toto zfilmování celkem kvalitní, včetně pěkných šermovaček a krásné Aurory (přestože když na ni pokřikují "Óroro", vstávají mi vlasy na hlavě), není to nic, co bych si s chutí pouštěla opakovaně. Bohužel. (02.07.2014)

I malé žánry mohou mít své velké herce. Honza z bažin, jak zní doslovný překlad jména slavného francouzského herce, patří k zvlášť pronikavým příkladům této konstatace. Celý štáb odborných poradců, pečlivý, důkladný a přitom hranic žánru a jeho možností dbalý režisér André Hunebelle a navazující výborné herecké obsazení jen dotváří skvělou atmosféru filmu z doby posledního vzepětí francouzského "starého režimu". Nemá smysl opakovat to, co tu jiní již vyjádřili přede mnou. Snad jen to, že až virtuózní uchopení postavy Hrbáče je mimořádným činem i u tak skvělého herce, jakým Marais byl a jímž pro své stále početné diváky zůstává. HRBÁČ je dalším klenotem hvězdné doby klasického francouzského historického filmu, která začíná zhruba FANFÁNEM TULIPÁNEM a dala možnost k vyniknutí celé plejádě francouzské Thálie mužské i ženské. Zaznělo-li tu přirovnání k akčnímu filmu - za sebe dodávám, že ne nedůvodné - , je nutno upozornit na důkladnost zpracování, kvalitu scénáře a vůli po kvalitě, která tehdy pojila výrobní štáb, jemuž nebyl cizí ani smysl pro skutečný humor. (01.03.2008)