Ďáblova krása

Skvělý herecký výkon Michela Simona. 1) Má nostalgie z dětství je stále pěkná, i když dnes film sleduji již bez fascinace tématem ani Gérardem Philipem. 2) 28letý Gérard Philipe (omládlý Faust) odvádí svoje, nicméně po herecké stránce si film pro sebe doslova ukradl 55letý Michel Simon (dvojrole Mefista a Fausta). 3) Spoiler. Aby mohl film skončit happyendem, musí se Faust projevit jako nezodpovědný debil. Bylo tohle nutné? (01.02.2016)

Priznám sa, že som Clairovskej verzii faustovskej legendy dával štyri hviezdičky s ťažkým srdcom. Na režisérovi, hercoch i ostatných je vidno, že film nerobili žiadni amatéri, ale na druhej strane sa mi zdá, že Clair sa pokúšal do filmu vložiť viac, než bolo únosné. Výsledkom bola istá roztrieštenosť až nezrozumiteľnosť a nevhodný záver. A tak, ako sa mi málo pozdávala režisérska koncepcia filmu, tak sa mi veľmi pozdávali herecké výkony, obzvlášť keď si uvedomíme 70 ročný odstup od vzniku filmu. A počítajú sa aj slabé štyri hviezdičky. (26.10.2018)

Tato poněkud uspěchaně vyprávěná faustovská variace je především oslavou mládí, jehož starý Faust, uvěznivší se v bludišti vědy, dosáhne téměř bezděčně. Mládí je zde cestou vedoucí k žitému, nikoliv zprostředkovanému, poznání, které osvobozuje od domnělých pravd, a jehož opravdovost se zdá ospravedlňovat i chyby a dávat smysl i omylům, jichž je na ní požehnaně. Vedle obou (skvěle zahraných) metamorfóz mne oslovila i civilní, uměřená fantasknost, která se více než v imaginaci projevila v rafinované výstavbě příběhu (například v rozostřených hranicích prosněného a prožitého či v iluzivní zrychlené projekci jednoho z možných hrdinových osudů). (03.05.2013)

Variace na Fausta, v níž zůstává filozofický duch (problém zneužití vědy i peněz, vítězství lásky nad vším ostatním, rozpor mládí a zkušenosti etc.), podaný s klasickou clairovskou lehkostí, která dokáže pendlovat mezi zámeckou noblesou, cikánskými kočovníky i bohémskou hospodou (Gerard Philipe je tu nádherně villonovský). Druhý suverén filmu - Michel Simon - musel hodně dát Janu Werichovi, nevěřím, že jeho práci neznal (při sledování dabingu z konce 60. let mě jen mrzí, že ho místo Jiřího Brudera, slušného však, nedaboval Jan Pivec). (15.11.2010)

Je libo hrozny mládí okusit, jeho svěžestí se nasytit? Mít měšce zlaťáků, bohatství, sklízet u dvora přízeň nejvyšší? Záludný hlas, našeptávač, vrátí do sladkých časů i příběh váš. Mefistofeles – pekla vyslanec, služebníček, komorník, vše ráčí zařídit. Inu, ten čtverák podšitý, bere na svá bedra podobu iluze vaší duše. Svůdné jiskry létají do dáli, pokouší se zmást všechny strany. Nechť shoří úpis ten, který byl ďáblem vystaven, vlastní krví zpečetěn. Pokušení řečnický háv, biřiců, vzbouřenců dav. ti zlomí vaz. Sám pekelník propadl rdousícímu peklu na zemi. (26.01.2016)